Politická odpovědnost je sdílená. Počet zbraní v Rakousku vzrostl, říká diplomat k tragédii ve Štýrském Hradci

„To, co se stalo ve škole v Grazu, zasáhlo naši zemi přímo do srdce,“ prohlásil v úterý prezident Alexander Van der Bellen. Chápou stejně jako on Rakušané hromadnou vraždu na střední škole jako národní tragédii?

Ano, je tomu tak. Taková střelba na škole v podobném rozsahu se v Rakousku nikdy nekonala, je to poprvé. Vláda vyhlásila třídenní smutek a my jako velvyslanectví jsme na znamení solidarity také po tuto dobu vyvěsili černý prapor. To znamená až do zítra, do večera.

Čtěte také

iROZHLAS

Společnost je v šoku. Střelba narušuje představu Rakouska jako bezpečné země, říká socioložka

Rakousko ve středu dopoledne drželo minutu ticha. Jaké jsou reakce veřejnosti? Stmelilo ji to aspoň pro první hodiny?

Určitě ano. Zatím tady nedochází k nějakému vzájemnému politickému obviňování či hledání politické odpovědnosti, což je třeba velký rozdíl od loňské situace u nás, kde se tato politická odpovědnost velmi intenzivně hledala.

Tady se snaží spíš rakouští politici vystupovat jednotně. I na tiskové konferenci společně vystupovali politici vládní lidové strany a vládního liberálního NEOSu společně se štýrským zemským hejtmanem, který je z opoziční FPÖ. Navíc starostka Štýrského Hradce je z komunistické strany, takže tady všichni od komunistů přes lidovce a liberály vystupují zatím společně. 

Sdílená odpovědnost

Věříte, že ta zdrženlivost politické opozici vydrží?

To je opravdu těžké odhadnout, ale vzhledem k tomu, že ta škola sice byla spolková, ale bylo to ve Štýrském Hradci, kde je zemským hejtmanem právě člověk z opozice a starostkou komunistka, tak by asi bylo obtížné nějakým způsobem shazovat odpovědnost jeden na druhého. Ona bude sdílená.

Jiří Šitler, velvyslanec České republiky v Rakousku|foto:Joža Kolář, Český rozhlas

Navíc událostem tohoto typu je nesmírně těžké předcházet. Například i ta dotčená škola absolvovala v minulosti školení na téma aktivní střelec a přesto, že tady byla tato preventivní opatření, k této tragédii došlo.

Mimochodem jsme takové školení nedávno absolvovali i tady na velvyslanectví. Jihomoravská policie laskavě vyškolila naše spolupracovníky pro tento případ, který doufám, že nikdy nenastane.

Je velmi krátce po tragédii, ale jak veřejnost hodnotí zásah policie a speciálních jednotek?

Pokud jsem mohl zaznamenat, tak policie v podstatě do sedmnácti minut po svém příjezdu situaci zvládla. Podle zpráv, které jsou zatím k dispozici, to skončilo sebevraždou pachatele, takže zatím se žádná kritika na zásah jako takový neobjevuje.

Objevují se ale diskuze o tom, zda například v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří mají střelnou zbraň, dohromady jich drží asi jeden a půl milionu. Pro srovnání máme v České republice, která je počtem obyvatel větší, v legálním držení obyvatel něco přes milion střelných zbraní.

Je tady tedy opravdu velmi vysoká vyzbrojenost a fakt, že pachatel prošel psychologickými testy, vede k úplně prvním diskuzím. Například starostka Štýrského Hradce požaduje, aby byl zpřísněn příslušný zákon. Ale ty debaty jsou skutečně v počátcích. 

Nárůst posledních let

Kolik zbraní je zhruba mezi obyvateli? Podle statistiky v Rakousku připadá 30 zbraní na 100 obyvatel, což je jeden z největších počtů v západní Evropě. Dá se to chápat i tak, že se Rakušané zhlédli v americkém způsobu života?

Myslím, že průměrný Rakušan se od průměrného Američana dost liší, takže nevím, jestli je tam přímý vliv, ale to držení zbraní velmi výrazně narostlo v posledních několika letech.

Čtěte také

iROZHLAS

Počet obětí střelby ve škole ve Štýrském Hradci stoupl na deset. Ve středu čeká zemi minuta ticha za oběti

Patrně se to dá vysvětlit určitým pocitem nejistoty, který tady existuje, nevím, o různých ekonomických krizích, pandemie a válka v Evropě a tak dále vedou lidi k určitému pocitu nejistoty a k tomu, že se chtějí nějakým způsobem o sebe umět postarat sami. Jde asi o psychologickou záležitost, ale to by si zasloužilo nějakou bližší analýzu.

Faktem ale je, že ten nárůst je právě v posledních několika letech velmi výrazný.

Projevuje se v tamní společnosti vlna solidarity podobná té u nás po tragické střelbě na Filozofické fakultě v Praze?

Určitě ano. Mobilizují se různé nevládní organizace a pořádají se shromáždění, včetně například tady v kostele Karla Boromejského ve Vídni, který je spravován Českým řádem křížovníků s červenou hvězdou. Ti uspořádali zádušní mši za oběti, tomu se tak děje po celém Rakousku.

Vlna solidarity je tedy určitě velká. I politické strany, jak už jsem zmínil, ruší řadu svých akcí, například i největší opoziční strana FPÖ měla mít tento víkend sjezd, na kterém měl být s nevětší pravděpodobností znovu zvolen dosavadní předseda Herbert Kickl. Ten byl vzhledem k událostem odložen až na podzim.

Jak je přísná rakouská zbrojní legislativa? Jakým způsobem k tragické události přistupují rakouská média? A jak může střelba poznamenat celou atmosféru v zemi? Poslechněte si celý rozhovor.