Vítězný únor
„Právě se vracím z Hradu!“ Mnohokrát citovaná věta, při které až mrazí. Před 70 lety ji pronesl Klement Gottwald. Málokdo z těch, kteří mu při tom tleskali, si dovedl představit, co to bude pro další čtyři desetiletí znamenat.
Na data, jako je 25. únor 1948, se nezapomíná. Právě tehdy se totiž psala historie Československa na další čtyři desetiletí. A z následků se česká společnost vzpamatovává dodnes.
Kdo byli lidé, kteří převrat zinscenovali? Jaké byly jejich další osudy? A opravdu nebyl nikdo, kdo by se tenkrát vládnoucí moci postavil?
Připomeňte si klíčové okamžiky komunistického převratu:
- Zůstali sami. Pět tisíc studentů protestovalo v únoru 1948 proti komunistickému puči
- Poprava Milady Horákové byla vzkazem lidu, že režim může všechno, říká historik
- „Tupé výrazy“ a slepá poslušnost. Lidové milice bránily socialismus déle než 40 let
- Vyspělou předválečnou ekonomiku Československa proměnil „Vítězný únor“ v chudou popelku
- Se Sovětským svazem na věčné časy! Dědu Mráze z Československa vyhnal až listopad 1989
Související
-
Pomohla komunistům v únoru 1948 slabost demokratických stran? Beneš dal zemi Stalinovi, říká Pithart
Období mezi koncem 2. světové války a únorem 1948 je obdobím tzv. třetí republiky, které bylo zdánlivě demokratické. Bylo to tak opravdu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
