Vítězný únor
„Právě se vracím z Hradu!“ Mnohokrát citovaná věta, při které až mrazí. Před 70 lety ji pronesl Klement Gottwald. Málokdo z těch, kteří mu při tom tleskali, si dovedl představit, co to bude pro další čtyři desetiletí znamenat.
Na data, jako je 25. únor 1948, se nezapomíná. Právě tehdy se totiž psala historie Československa na další čtyři desetiletí. A z následků se česká společnost vzpamatovává dodnes.
Kdo byli lidé, kteří převrat zinscenovali? Jaké byly jejich další osudy? A opravdu nebyl nikdo, kdo by se tenkrát vládnoucí moci postavil?
Připomeňte si klíčové okamžiky komunistického převratu:
- Zůstali sami. Pět tisíc studentů protestovalo v únoru 1948 proti komunistickému puči
- Poprava Milady Horákové byla vzkazem lidu, že režim může všechno, říká historik
- „Tupé výrazy“ a slepá poslušnost. Lidové milice bránily socialismus déle než 40 let
- Vyspělou předválečnou ekonomiku Československa proměnil „Vítězný únor“ v chudou popelku
- Se Sovětským svazem na věčné časy! Dědu Mráze z Československa vyhnal až listopad 1989
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
