„Tupé výrazy“ a slepá poslušnost. Lidové milice bránily socialismus déle než 40 let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lidové milice

Převzetí moci v únoru před 70 lety komunistům pojistily Lidové milice. Jednotky, nazývané taky ozbrojená pěst dělnické třídy, vznikly 21. února 1948. Jejich členové se vyznačovali slepou poslušností, láskou k socialismu a, jak dodávají pamětníci, často prý i „tupými výrazy“. Milice neměly žádnou oporu v zákonech. A to platilo až do jejich rozpuštění v roce 1989.

„Každá historická událost má svůj symbol. Symbolem našeho vítězství v roce 1948 se stal lidový milicionář, ozbrojený dělník, který střežil svou fabriku v naší revoluci,“ připomínali si milicionáři výročí ozbrojených jednotek, které vznikly v únorových dnech roku 1948.

Podle Jiřího Bašty, který o Lidových milicích napsal knížku, s podobnými jednotkami počítali už klasikové marxismu-leninismu. „Marx, Engels a později i Lenin předpokládali, že převzetí moci komunistů musí zajišťovat dělnický oddíl, který bude strážit podniky a zabrání případným střetům s demokratickými silami,“ vysvětluje.

Čtěte také

Během puče zasahovaly jen jednou

„Když jsem viděla, jak pochodují, ty jejich tupé výrazy a ochotu začít na povel do svých spoluobčanů… byl to hrozný zážitek,“ vzpomíná na archivním záznamu Paměti národa Zdena Ehrmanová.

Během komunistického puče v únoru 1948 zasahovaly milice jen jednou, a to proti pochodu vysokoškoláků k Pražskému hradu, kde chtěli podpořit prezidenta Beneše. „Několik stovek milicionářů se snažilo tento průvod zastavit v Nerudově ulici. Nakonec se jim ho podařilo rozprášit,“ říká Jiří Bašta.

Čtěte také

V Plzni v roce 1953 komunistická strana poslala milice, aby potlačily nepokoje obyvatel pobouřených měnovou reformou. „Situace byla vážná. Proti tehdejšímu režimu se postavili zejména dělníci z velkých podniků jako třeba z plzeňské Škodovky,“ připomíná historik.

Takhle Lidové milice popisoval dobový propagační film v roce 1973:

80 tisíc členů v roce 1989

Nejtragičtější vystoupení Lidových milicí se odehrálo v první výročí srpnové okupace Československa. „Došlo k úmrtí pěti mladých lidí. Není jednoznačně prokázáno, kdo to udělal, ale podle dobových svědectví je téměř jisté, že výstřely, které padly, byly ze skupinek Lidových milicí.“

Odhodlání bránit socialismus milicionářům vydrželo až do roku 1989. Potvrzuje to záznam ze shromáždění Lidových milicí v Praze 1. srpna. „Jestli budou protisocialistické síly pokračovat, nezbude nám nic jiného než vystoupit na obranu socialismu,“ znělo na něm.

„Po 17. listopadu 1989 konzervativní kádry uvažovaly, že by pozvaly milicionáře. Vedení strany se nakonec rozhodlo, že je nevyužije,“ dodává Jiří Bašta. KSČ se pak na svém mimořádném sjezdu rozhodla Lidové milice rozpustit. V té době měly přibližně 80 tisíc členů.

Podívejte se, jak vypadaly Lidové milice v listopadu 1989: