Velká zvířata se vracejí do evropské přírody. I do člověkem zdevastovaných míst, jako je Černobyl

Medvědi, vlci, rysi, losi, zubři – to jsou jen některé příklady stále spokojenějších obyvatel evropské přírody. Velcí savci se vracejí do krajiny.

Medvědů hnědých je v Evropě 17 tisíc, dvakrát více než před půlstoletím. Vlci byli v mnoha zemích úplně vyhubeni, dnes jich je v Evropě 12 tisíc. Jak ale uvedli vědci na Evropském kongresu ochranářské biologie v Praze, zdaleka to není jen zásluhou ochránců přírody.

Čtěte také

Nebojí se lidí, varují obyvatelé Jablunkova před vlky. Šelmy tam za poslední měsíc zabily přes 40 ovcí

Vylidnění venkova

„Jak lidé začali žít více ve městech, venkov se postupně vylidňoval. Nebylo to ve všech částech Evropy stejně rychlé, ale ten trend se do roku 2000 rozšířil,“ říká zoolog Luigi Boitani z univerzity La Sapienza v Římě, předseda Evropské iniciativy pro velké šelmy.

„Díky tomu začalo přibývat velkých šelem, protože našly na venkově spoustu volného prostoru a také dostatek kořisti. Divočáků a velkých býložravců totiž také přibylo po celé Evropě,“ dodává Boitani. Podle něj se takto přirozeně rozšiřuje například populace vlků nebo šakalů.

Jiným zvířatům přírodovědci v návratu pomáhají. „Například medvědí populaci v Pyrenejích podpořili několika zvířaty z Chorvatska. Rysi byli na několika místech znovu vypuštěni do přírody. Ve Švýcarsku s tím začali jako první, pak tu bylo několik reintrodukcí v Německu i jinde. Těmto zvířatům pomáhají lidé,“ popisuje italský zoolog.

Podobné fotografie vlčat potvrzují úspěšné rozmnožování vlků na území Šumavy a Bavorského lesa|foto:Správa NP Šumava

Čeští býložravci

V České republice se ochranáři soustředí například na velké býložravce. V několika rezervacích vypustili divoce žijící koně, zubry a pratury. Tím, že se zvířata volně pasou v krajině, uvolní se místo pro vzácnější rostliny, které lákají vzácnější hmyz.

Podle ekologa Petra Zasadila z České zemědělské univerzity se taková obnova přírody často podaří ve zdevastované krajině, kterou lidé opustili.

První mládě divokých koní v Milovicích v roce 2016.|foto:Michal Köpping

„Něco podobného známe z mnoha míst v Evropě i ve světě, třeba oblast Černobylu, kde poté, co odezněla aktivní fáze katastrofy, začaly se tam druhy vracet a v dnešní době je to jedna z oblastí, kde je nejzachovalejší a nejdivočejší příroda s výskytem mnoha druhů, které jsou jinde v Evropě ohroženy. Podobně je tomu u nás v bývalých vojenských prostorech,“ popisuje Petr Zasadil.

Válka ničí i přírodu

Podobně by se podle vědců mohla příroda obnovit na válkou zničené Ukrajině. V současnosti tam ale zvířata spíše trpí kvůli vojenským manévrům. A kvůli napjaté mezinárodní situaci jsou ohrožená i zvířata v jednom z nejstarších chráněných území v Evropě, v Bělověžském pralese. V něm totiž vznikla bariéra proti nelegální migraci z Běloruska do Polska, která ale brání spíše zvířatům než lidem, říká Nuria Selvová z polské akademie věd.

Čtěte také

Největší evropské zvíře se pomalu vrací do volné přírody. Ani polští zubři ale ještě nemají vyhráno

„Bojíme se o eurasijské rysy. Populace nejsou dobře propojené a mohly by zůstat izolované. Pro některé druhy velkých savců to je problém. A před dvěma lety jsme viděli, že do Bělověže přišel z Běloruska medvěd hnědý. Radovali jsme se, že se medvědi vracejí, ale teď ta bariéra zastaví všechno. I do nejmenších potůčků, kterými putovala zvířata, dali ostnatý drát. Zvířata se do něj zapletou a nijak ho nepřekonají,“ popisuje Selvová situaci na polsko-běloruské hranici.

Velké šelmy potřebují podle vědců velká území, aby mohly lovit i pářit se dostatečně pestře. Proto by měla ochrana přírody překračovat hranice států, protože pro zvířata hranice nic neznamenají.

Medvěd hnědý|foto:CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay