Do Česka se vracejí vlci. Život dospělé vlčice teď vědci budou sledovat téměř v přímém přenosu

9. prosinec 2020

Po Šumavě běhá vlk, který má nasazený obojek. Není to žádné ochočené zvíře, ale tříletá samice, kterou teď můžou čeští vědci monitorovat a zkoumat. Jde o vůbec prvního takto sledovaného vlka obecného v Česku. 

O tom, že se do českých lesů vracejí vlci, se dozvídáme většinou podle škod, které napáchali. Českým vědcům z České zemědělské univerzity se teď ale společně se Správou Národního parku Šumava podařila unikátní věc. Odchytili tříletou samici vlka obecného a nasadili jí speciální telemetrický obojek. Vždy tak přesně uvidí, kam a jak často se zvíře vrací, kde loví a jak blízko lidským obydlím se dostává. 

Vlk obecný ve výběhu Národního parku Šumava v Srní

„Obojek má GPS lokátor a GSM modul. Máme nastaveno, že každé tři hodiny je obojku sejmuta přesná poloha. Tyto souřadnice nám chodí po 24 hodinách,“ popisuje Aleš Vorel, vedoucí výzkumného projektu z České zemědělské univerzity.

Náročný odchyt

Odchyt probíhal několik měsíců. Na území Národního parku Šumava bylo rozmístěno několik desítek odchytových zařízení. Pasti byly pod neustálým dohledem dvou sledovacích systémů, po zachycení jakéhokoli pohybu mohl odchytový tým být na místě do několika minut. 

„Odchyt byl velmi náročný, vlk je inteligentní a obezřetný. Trvalo nám dlouho, než se zařízení podařilo nainstalovat tak, aby se nám odchyt podařil. Pomohla nám spolupráce s národním parkem,“ potvrzuje Aleš Vorel.

Čtěte také

Podle vědců vlčice denně nachodí několik kilometrů, přesné údaje ale vědci sdělovat nemohou. Data z obojku mají významnou vědeckou hodnotu, důležitá jsou i z ochranářského pohledu. „Obojek nás posouvá do jiné dimenze porozumění tomu, jak vlk v krajině funguje,“ uzavírá Aleš Vorel. 

Vlci se na Šumavu nastěhovali v roce 2016

Na Šumavě se vlci sporadicky objevovali v nedávné historii. Až kolem roku 2016 zde vzniklo jejich trvalé osídlení. Vytvořil ho smíšený evropský pár – k samci pocházejícímu z Itálie se přidala samice, jejíž původ je z populace na pomezí Polska a Německa. 

„Vytvoření smečky jsme zaznamenali v polovině roku 2017. Rozmnožování se potvrdilo i letos, kdy jsme zaregistrovali také vytvoření druhé vlčí smečky na území Šumavy a Bavorského lesa. Je možné, že odchycená samice je potomek zmíněných rodičů, tvořící základ první šumavské smečky,“ říká Oldřich Vojtěch z NP Šumava. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.