Nebojí se lidí, varují obyvatelé Jablunkova před vlky. Šelmy tam za poslední měsíc zabily přes 40 ovcí

Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Z genetických analýz vyplývá, že přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně.

Čtěte také

iROZHLAS

Vlčí smečka v Beskydech se rozrostla o několik mláďat. Častěji nyní útočí na hospodářská zvířata

Fotopasti i přímá pozorování letos potvrdila, že se smečka rozrostla. Příchod vlčat na Jablunkovsku doprovází častější útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce.

„Rodičovský pár se nyní nachází v obtížném období, kdy musí uživit mláďata, která zatím nedovedou sama lovit. Přirozeně proto vyhledává nejsnáze dostupnou potravu,“ vysvětluje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí Duha, které se ve spolupráci se zoology z Mendelovy univerzity v Brně provádí na území monitoring vlčí populace.

Frustrace farmářů

„Jsme v koncích, protože s tím řešením si nevíme rady,“ krčí rameny Marcela Bojková. Vlci její stádo napadli v poslední době už dvakrát a roztrhali sedm ovcí. Nepomohl ani elektrický ohradník. Šelmy lanka proskočily a dostaly se ke stádu. Čtyři ovce jsou stále v péči veterináře.

Není to výjimečná situace. Naopak. Začalo to v dubnu a útoky za poslední měsíc nabírají na četnosti. „Celkově bylo za měsíc zabito 44,“ upřesňuje Aleš Cwik z odboru životního prostředí jablunkovské radnice.

Chovatelé jsou z útoků nervózní. Chtějí, aby se proti vlkům aktivně zasáhlo. Podle pozorování místních se zvířata chovají netypicky. „Lovem se baví, kolikrát ovce ani nezabijí a ty tam běhají třeba bez jedné nohy,“ popisuje starosta Jablunkova Jiří Hamrozi z KDU-ČSL.

Vlci se navíc pohybují blízko lidských obydlí. „Měl by se člověka bát, ale on útočil v Nýdku pár desítek metrů od náměstí. Takže je nasnadě, že jsme začali debatu o eliminaci podezřelých jedinců,“ říká nezávislý starosta nedaleké Bystřice Roman Wróbel.

Čtěte také

Vlci na Šumavě zadávili loveckého psa. „Nejsme na ně zvyklí více než sto let, útoky na člověka nehrozí,“ uklidňuje mluvčí parku

Plašení nebo odstřel

V krajním případě by to znamenalo i odstřel vlků nebo jejich odchyt či plašení. O tuto výjimku už starostové zasažených obcí požádali. Vyřízení může trvat několik týdnů.

„Profesionální, koordinované, cílené plašení je vázané na udělení výjimky, čili je to v nějakém správním rozhodnutí udělené povolení. V současné chvíli ho má jediný subjekt – Mendelova univerzita. Krajský úřad s ní jedná o tom, aby tuto činnost započali,“ vysvětluje ředitel regionálního pracoviště správy Chráněné krajinné oblasti Poodří Jan Klečka.