„Věda i děti vás chtějí celou,“ líčí vědkyně. Skloubit rodičovství s prací pomohou návratové granty
Ve vědě a výzkumu pracuje v Česku méně než 30 procent žen, upozorňují experti a expertky u příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen ve vědě na nelichotivou statistiku, ve které patří Česko k nejhorším státům EU. S nevyhovujícími podmínkami pro kombinaci práce a rodičovství se potýká také onko-imunoložka Anna Fialová, která má v týmu samé vědkyně.
„Tak tady je ta naše laboratoř,“ provádí mě onko-imunoložka Anna Fialová ve svém království. „Máme tady vodní lázně, digestoř a máme tady lednice, které jsou plné protilátek,“ představuje.
Snila o něm odmala? „Nevím, jestli byl můj sen dělat vědu, ale rozhodně byl vždy můj sen studovat biologii. Tatínek mi říkal, že už do školky mě musel nosit na ramenou, protože jinak jsem sbírala přírodniny a nebyli jsme schopni dorazit včas,“ líčí Anna Fialová.
Čtěte také
Ve svém týmu má samé vědkyně a v celé biotechnologické firmě jich jsou víc než dvě třetiny. „U nás ve firmě je výhoda, že máme flexibilní pracovní dobu. Ale když děláte na Akademii věd, předpokládá se, že budete v laboratoři deset, dvanáct hodin, protože věda vás chce celou. Děti vás chtějí ale také celou a jde to velice těžko zkombinovat,“ popisuje imunoložka.
Podmínky i předsudky
Ve vědě a výzkumu je v Česku méně než třetina žen a v posledních letech se to v podstatě nijak nemění. Stojí za tím podle socioložky Marcely Linkové z Národního kontaktního centra Gender a věda hlavně stereotypy a systém přerozdělování grantů.
„Na vině jsou určitě nevyhovující podmínky pro kombinaci práce a rodičovství. Platy na začátku vědecké dráhy jsou často skutečně velice nízké. Přetrvávají ale určitě i předsudky vůči ženám v některých vědních oborech nebo na vedoucích pozicích,“ vysvětluje socioložka.
Pomoc by mohly tzv. návratové granty, které od letošního roku umožní vědkyním znovu nastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou. Poprvé je letos vyhlásila Grantová agentura ČR.
Související
-
Semena, skořápky, pecky, pyly... Klášterní jímky jsou rájem pro archeobotaniky, prozrazuje vědkyně
V rámci péče o sbírku užitkových rostlin mírného pásma se dlouhodobě věnuje historii klášterních zahrad. Co všechno Jarmila Skružná našla ve starých studnách a jímkách?
-
Ministerstvo pro vědu a výzkum by si zasloužilo vlastní rezort, myslí si nový člen vlády Ženíšek
Jaké jsou a budou první kroky nového ministra pro vědu, výzkum a inovace? Kolik peněz chce pro vědu získat na příští rok?
-
Genetické nůžky jsou budoucnost lidstva. Spoustě lidí zachrání život, přibližuje vědkyně Ressnerová
Alžběta Ressnerová je genová inženýrka. V prestižní laboratoři Berkeley v Kalifornii se zabývá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozděl a panuj. Více než sto let fungující záležitost, kterou se Putin snaží rozeštvat Západ, říká Bříza
-
Začne Evropa recyklovat železný šrot? ‚Potřebujeme hlavně levnou energii,‘ říká šéfka Ocelářské unie
-
Česko nadále neochvějně stojí při Kyjevu, říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny
-
ŽIVĚ: Hokejisté Sparty vyhráli v Třinci po prodloužení 4:3, Pražany dělí od postupu jediná výhra