Nejdřív dítě, věda počká? Česko má málo vědkyň, jde o strukturální problém, varuje socioložka
Česko má jedno z nejnižších zastoupení žen ve vědě a výzkumu ze zemí Evropské unie. Vědkyň je u nás méně než třetina. Podle dat ČSÚ z roku 2019 mají navíc zhruba o 10 tisíc nižší plat než jejich mužští kolegové. „Pozitivní vývoj v Česku zatím nevidíme, roste ale zastoupení žen na všech stupních studia, a to i v přírodních a technických vědách. Tyto přírůstky se pak ale nepromítají do vědeckého dráhy,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda Marcela Linková.
Co je příčinou téhle situace?
V České republice máme poměrně silný genderový kontrakt, který přenáší odpovědnost za péči o děti na ženy. Máme tu také dlouhou rodičovskou dovolenou, což je velký rozdíl oproti mnoha zemím EU, kde se ženy do vědy vracejí třeba po půl roce. Druhá věc je, že tu nepanuje přesvědčení o tom, že nějaký velký problém existuje. A když už se o něm bavíme, není uznáváno, že by s tím měly něco dělat samotné vědecké instituce, že by měly vytvářet prostředí, které bude podmínky mezi muži a ženami vyrovnávat.
To jsou dva velké rozdíly oproti zemím na Západě. Problémy, se kterými se potýkáme, jsou ale strukturálního rázu a nemůžou je vyřešit samotné vědkyně tím, že si „to nějak zařídí“.
Co na to říkají české vědkyně?
Hodně se to váže na to, v jaké fázi vědecké dráhy jsou. Ty, které se snaží kombinovat práci a rodičovské povinnosti, si velmi často uvědomují bariéry, které v systému existují, například v grantových soutěžích.
Vědkyně totiž dostávají posudky na své granty, které neberou v potaz, že měly kariérní přestávku, a tudíž mají určitý publikační výpadek. Hodnotitelské posudky se tváří, že jejich dráha by měla vypadat stejně jako dráha toho, kdo pauzu na péči o děti neměl. Některé grantové soutěže také měly jako podmínku mobilitu do zahraničí, což může být velmi obtížné, když máte malé děti.
Toto je třeba upravit. Naše instituce nepřemýšlejí dopředu o tom, že podobné situace mohou nastat a že by systém neměl být nastaven tak, aby diskriminoval pečující rodiče. Dnes se to řeší až ex post, třeba když si začnou vědkyně stěžovat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Maláčová: S komunisty se do sněmovny dostaneme, pět procent na obranu je likvidace sociálního státu
-
Rozbroje mezi akcionáři Tatry. Promet blokuje miliardové investice, podle CSG se chová ‚šikanózně‘
-
Slovinští poslanci schválili návrh zákona o právu na asistovanou sebevraždu. Odpůrci chtějí referendum
-
Orbán je pod obrovským tlakem, protiukrajinská karta na Magyara nestačí, míní exdiplomat Varga