Příběh čtyř výjimečných vědkyň. Kdo byly ženy, které dostaly Nobelovu cenu za fyziku?
Podívala se do středu naší galaxie a našla v něm gigantickou černou díru. Andrea Ghezová za tento objev dostala spolu se svým britským a americkým kolegou Nobelovu cenu za fyziku. Podařilo se jí to teprve jako čtvrté ženě v historii.
O svém úspěchu se Andrea Ghezová dozvěděla po telefonu, ve dvě hodiny ráno. A chvíli si prý myslela, že se jí to snad zdá. V rozhovoru pro Nobelovu nadaci se zamyslela, co pro ni znamená být teprve čtvrtou laureátkou Nobelovy ceny za fyziku.
„Pro mě bylo vždycky důležité povzbuzovat mladé ženy, aby se vydaly na vědeckou dráhu. Takže tohle ocenění beru jako příležitost, ale zároveň i jako zodpovědnost podporovat další generaci těch, pro které je věda vášní.“
Příběh výjimečných žen
Podle profesora Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu Akademie věd jde o obrovský úspěch. „Abyste viděl do středu galaxií, musíte vidět přes mezihvězdný vrch a turbulentní atmosféru. Ona vyvíjí metodu, abyste viděl až do středu vesmíru, kde je masivní černá díra,“ vysvětluje, v čem objev Andrey Ghezové a jejích kolegů spočívá.
Čtěte také
Předtím se podařilo Nobelovu cenu za fyziku dostat v roce 2018 Kanaďance Donně Stricklandové. „Vymyslela hodně intenzivní, pikosekundové paprsky laseru – jde o základ všech moderních laserů. Práci, za kterou dostala Nobelovu cenu, udělala už v roce v roce 1985, kdy jí bylo 26 let. To je úžasné!“
Donna Stricklandová byla první laureátkou Nobelovy ceny za fyziku po 55 letech. Navázala na úspěch Marie Göppertová-Mayerové z roku 1963. „Ta vytvořila takzvaný sloupcový model atomového jádra. Tím založila moderní teorii atomového jádra,“ připomíná profesor Chýla.
Dvě Nobelovy ceny pro jedinou ženu
Ve čtveřici oceněných chybí už jen ta vůbec nejznámější – laurátka Nobelovy z roku 1903 Marie Curie-Skłodowská. „To, co společně s manželem dokázala, je, že našli radioaktivní prvky ve smolinci – radium a polonium.“
Čtěte také
Tím ale příběh radioaktivních prvků, pocházejících mimochodem ze smolince od západočeského Jáchymova, neskončil. Marii Curie-Skłodowské se postupně podařilo polonium a hlavně radium izolovat. Výrazně tak pomohla ve výzkumu léčby rakoviny a za svou práci v roce 1911 dostala druhou Nobelovu cenu – tentokrát už za chemii.
Související
-
Nobelovu cenu za fyziku získali vědci Penrose, Genzel a Ghezová za výzkum černých děr
V úterý laureáty z Německa, Velké Británie a USA oznámila Královská švédská akademie věd. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.
