Ukrajinu čeká složitý rok. Měli bychom usilovat o udržitelné příměří, říká poradce premiéra Pojar
Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.
Úvodním tématem dnešního summitu EU byla situace na Ukrajině. Přímo v Bruselu se jednání účastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady Antonio Costa už pozvánce na summit napsal, že Unie musí stát za Ukrajinou tak dlouho, jak bude potřeba, aby zvítězilo mezinárodní právo. Je to jasným, jednoznačným a jednotným výsledkem dnešního jednání?
Jednání bylo za zavřenými dveřmi a jenom mezi lídry. Já jsem mluvil s premiérem Fialou po jednání jen chvíli, říkal, že to byla debata nesmírně obsáhlá a hluboká, jedna z nejzajímavějších, kterou zde absolvoval. Na jednu stranu je Evropa jednotná, na druhou stranu se v detailu liší názory některých států, s tím je potřeba počítat a takto je potřeba postupovat i dál.
Čeká nás složitý příští rok, Ukrajinu čeká složitý příští rok. Uvidíme, jak to celé dopadne.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dopředu avizoval, že chce jednat také o energetice. Mají v tomto směru ta jednání a schůzky, kterých samozřejmě bylo víc, nějaký konkrétnější výsledek?
Čtěte také
Jednak je to o obraně energetické infrastruktury: Ukrajina žádá o více raket a systémů, které dokážou sestřelovat útočící ruské rakety a bezpilotní letadla. Pak je to o budování decentralizované infrastruktury na Ukrajině, aby pro Rusko bylo daleko složitější ji ničit a omezovat.
A samozřejmě je to i o přeshraničních tocích energií, ať již ropy a plynu přes Ukrajinu směrem do Evropy, nebo elektrické energie z Evropy směrem na Ukrajinu. Jak jsem slyšel, mnozí se těchto témat dotkli, jsou to témata důležitá.. Je pochopitelné, že více o tom hovoří země, kterých se to více dotýká, a méně ty, které jsou daleko a v zásadě s tím nemají nic společného.
K míru jen přes pevné příměří
V souvislosti s blížícím se nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce i v souvislosti se situací na rusko-ukrajinské frontě se samozřejmě intenzivně debatuje o možném míru na Ukrajině. Bylo i to tématem jednání v Bruselu?
O míru se tedy nejedná a nedebatuje. Debatuje se poměrně intenzivně o příměří. Příměří je něco, co nastat může, mír myslím nastat nemůže. Respektive mír může nastat – po nějaké době příměří, které bude dodržováno, bude postaveno na rozumných principech, a pak budou splněny některé základní požadavky, které jakákoliv mírová dohoda potřebuje.
Čtěte také
Všichni očekávají, že bude tlak na to, aby došlo k přerušení bojů a nějakému příměří. Nepochybně se bude snažit Donald Trump, aby to nastalo.
Já jsem přesvědčen, že za určitých podmínek je na to ukrajinská strana připravená, nejsem si tak jistý o ruské straně. Poslední výroky z Kremlu a od Vladimira Putina o žádném příměří nehovořili, neustále hovoří o tom, že chtějí si podrobit celou Ukrajinu, dobýt celou Ukrajinu, podmanit si celou Ukrajinu. Já tam nic jiného ze strany ruského prezidenta a ruských představitelů neslyším.
Jsou patrné nějaké kroky nebo snaha Donalda Trumpa, aby zprostředkoval minimálně přerušení bojů na Ukrajině? Zazněly od představitelů EU nějaké informace, zda někdo tuší, jestli a případně co se chystá?
Celá řada zemí je s Donaldem Trumpem a s jeho lidmi ve spojení. Platí to i o ČR, ale myslím si, že si všichni uvědomují, že v tuto chvíli není dobré a správné cokoli detailně komentovat. Myslím, že se k tomu nikdo nebude konkrétně vyjadřovat.
Když říkáte, že je Česko v kontaktu s Donaldem Trumpem, můžete to konkretizovat? Jak intenzivně? Samozřejmě jsme v listopadu přinesli informaci o telefonátu Petra Fialy a Donalda Trumpa. Od té doby, proběhly takové kontakty politiků, ať už s Donaldem Trumpem nebo s lidmi z jeho okolí?
Čtěte také
Já jsem v kontaktu s lidmi z jeho okolí.
Víc neprozradíte?
Neprozradím, protože bych ty kontakty narušil. Myslím, že je zcela logické, že si američtí představitelé, kteří ještě nejsou ve funkcích, nepřejí, aby byly nějaké věci a kontakty zveřejňovány.
Přece jenom je to nastupující administrativa, Donald Trump ještě není prezidentem a ve Spojených státech je zvyklostí, že se čeká, než administrativa skutečně nastoupí a bude plně u moci, než všechna místa budou obsazena. Obsazování těch míst má různé procedury.
Vzhledem k tomu, že se jedná o důležitých aspektech budoucnosti Evropy, obrany a svobody Evropy, tak je dobré neříkat věci dopředu a snažit se, aby to dopadlo co nejlépe.
Když se vrátíme k Ukrajině, vy jste říkal, že se v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa očekává tlak na uzavření příměří. Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před začátkem dnešního summitu řekl, že jakýkoliv tlak na brzká mírová vyjednávání o Ukrajině by mohl znamenat riziko špatné dohody. Vnímáte to stejně?
Každé příměří může být dodržováno, pouze pokud je solidně nastaveno a pokud splňuje určité parametry. Nám má jít o dosažení příměří, které bude mít skutečně dlouhodobé trvání a nepovede k další válce za několik málo měsíců nebo let, a to ještě k válce více destruktivní a zničující.
Čtěte také
Takže to není o příměří jako takovém, ale že se máme snažit o příměří, které bude postaveno na zdravých základech a bude moci být jako trvanlivé, udržitelné a dlouhodobé – a pak někdy v budoucnosti, snad, vyústí v mírovou dohodu.
Příměří jen tak, že na chvíli utichnou zbraně a obě strany – nebo zejména jedna – se dříve či později dovyzbrojí a zaútočí ještě brutálnější silou, to samozřejmě není něco, o co máme usilovat. Ale jsem přesvědčen, že to si uvědomuje i Donald Trump a jeho lidé.
Očekáváte, že boje na Ukrajině příští rok skončí?
Já to nevím. Myslím si, že pravděpodobnost, že za rok tak intenzivní boje, jako vidíme dnes, pokračovat nebudou, je spíše pravděpodobnější než ne. Myslím, že je šance, že boje mohou utichnout a že příměří bude dosaženo.
Na druhou stranu, nikdo si tím jistý být nemůže, protože nikdo to přesně neví. Nikdo nemá křišťálovou kouli a neví, jak se bude svět vyvíjet.
O čem jednal Volodymyr Zelenskyj s Petrem Fialou mezi čtyřma očima? A na čem se shodli unijní lídři vzhledem k situaci v Sýrii? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Rusko je připraveno na vícerozměrnou válku, nejen na Ukrajině, varuje ukrajinský premiér Šmyhal
Ukrajina už převzala prvních 50 tisíc dělostřeleckých granátů z české muniční iniciativy. „První zásilka munice už je na frontě a obrovsky pomáhá,“ řekl ukrajinský premiér.
-
Procházková: Zdání politické jednoty Ukrajiny se rozpadá, vzdát se území ale zatím nepřipadá v úvahu
Ukrajinské politické vedení nenachází společnou řeč s armádním velením. Jak se veřejné mínění vyrovnává s poklesem zahraniční podpory a jednoty v boji proti ruské agresi?
-
Je důležité, aby se Rusko nenadechlo tak, jako po Krymu, říká po návštěvě Lvova Pekarová Adamová
Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová během návštěvy Lvova napsala na síti X, že Rusko musí být poraženo. S jakými dojmy se vrátila z Ukrajiny?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.