Dokud se na Ukrajině bojuje, není možné, aby vstoupila do NATO. Čína musí pochopit, že Rusko vede válku proti celé Evropě, upozorňuje Pojar
První zprávy ze summitu NATO ve Washingtonu říkají, že prezident Joe Biden přislíbil dodat Ukrajině systémy protivzdušné obrany. Kdy se země stane členem aliance? Jak reaguje Čína na kritiku Západu kvůli podpoře Ruska? A je podrážděná ruská reakce na daný summit jen rutinní diplomatickou odpovědí? Vladimír Kroc se ptal poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil cestu Ukrajiny do Severoatlantické aliance za nezvratnou. Kdy by se tedy země mohla stát jejím členem?
To nedokážu říci, ale doufám, že brzy, záleží na budoucnosti toho, jak se válka bude nadále vyvíjet. Do určité míry to také znamená po válce, není to možné v době, kdy se na místě bojuje. Kdy tak nastane, teprve uvidíme.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a ze strany Moskvy si žádají odpověď. Nehrozí tedy další vyhrocení situace?
Rusko rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války a je tím, kdo alianci ohrožuje. A mimochodem, Rusko je i tím, kdo chce zvrátit vývoj posledních desetiletí v rozšiřování aliance, nejraději by se vrátilo před rok 1997. To znamená, že chce, aby NATO v zásadě neexistovalo, nebyla by v něm ani Česká republika. V neposlední řadě také přinutilo rozšířit organizaci o Švédsko a Finsko.
Čtěte také
„Vyzýváme všechny země, aby neposkytovaly žádnou pomoc ruské agresi. Odsuzujeme všechny, kteří Rusku napomáhají a tím prodlužují ruskou válku na Ukrajině.“ Jak naléhavá a silná deklarace spojenců ze summitu je?
Myslím, že daná slova jsou poměrně silná, jde ale o to, jaký budou mít dopad, respektive na některé země určitě větší než na jiné. Podle mého názoru je výzva určitě částečně mířena k Číně a dalším zemím, které Rusku pomáhají nikoli přímo vojensky, ale například dodávkami duálních zařízení. Udržují na nohou nejen jeho ekonomiku, ale například i ruské zbrojovky.
Apel říká, aby to nedělali, že to sledujeme a určitým způsobem také promítneme do vlastní politiky a rozhodování. Kdybychom to nedělali, Rusko by možná dostávalo větší podporu, než to mu je nyní, ale určitě nemá cenu očekávat, že by výzvu vyslyšela třeba Severní Korea.
Musíme si uvědomit, že Čína by mohla dělat i více a situace by mohla být mnohem složitější, což by ruská strana nepochybně chtěla.
Spojenci se na summitu kromě jiného shodli na tom, že jedním z hlavních hybatelů ruské války na Ukrajině je právě Čína, protože Kremlu prodává součástky a technologie, které používá k výrobě zbraní. Jak od toho chtějí Peking odradit? Co mají za páky?
Skutečně globální dopad mají především americké sankce, kdy musí jednotlivé čínské firmy zvažovat, do čeho se pustí. Důležité ale také je se s čínským režimem bavit, vysvětlovat mu naše pozice a náš zájem založený na tom, aby válka skončila a došlo k příměří. Také si musí uvědomit, že zmíněné dodávky nepomáhají a Rusko vede válku nejen proti Ukrajině, ale proti Evropě, navíc na evropském kontinentu a my se na to díváme tou optikou, že kdo podporuje Rusko, podporuje i agresi vůči Evropě a tedy i vůči nám.
Čtěte také
S Čínou udržuje dialog cela řada státníků a vzájemná kritická a otevřená debata, nemyslím skrze posílání zpráv na X, ale kdy spolu sedíme a prezentujeme naše představy a to, co je již přes míru, je správná a za sebe mohu potvrdit, že určité výsledky má. Samozřejmě to nebude výsledek 10:0 pro jednu stranu, naším zájmem ale je, aby Čína dělala méně. Zároveň si ale musíme realisticky uvědomit, že by mohla dělat i více a situace by mohla být mnohem složitější, což by ruská strana nepochybně chtěla.
Americký prezident Joe Biden oficiálně potvrdil dodávky protivzdušných systémů Ukrajině. Má jich dostat pět dlouhého dosahu a desítky dalších systémů. Komentátoři se ale shodují, že daná významná pomoc přichází pozdě, souhlasíte?
Domnívám se, že zároveň platí, že pozdě není nikdy. Mohla přijít dříve, ale zároveň nemusela přijít vůbec nebo ještě později. Je dobře, že se tak děje právě nyní. Rovněž to není jediná pomoc a jediná potřeba na ukrajinské straně. Musíme pokračovat. Pokud nebudeme, bude to nakonec daleko horší i dražší.
Co teď děláme jakožto Západ, stojí peníze. Úspěch Ruska bude ale znamenat více chuti k další agresi, další uprchlickou vlnu, ztrátu ukrajinského trhu, kam mimochodem vyvážíme za desítky miliard korun ročně, tudíž se musíme snažit zastavit Rusko nyní. Je to racionální a také levnější řešení.
Jak má pokračovat česká muniční iniciativa? O čem se bavili český a ukrajinský prezident na schůzce ve Washingtonu? A co Tomáš Pojar říká na názory slovenského premiéra ohledně členství Ukrajiny v NATO? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Čtvrtstoletí v NATO: Jelcinovi rozšíření nevadilo, podporu Čechů jsme odmakali, vzpomíná Vondra
Co a kdo měl vliv na to, že se Česko stalo před 20 lety členem NATO? A jak se na členství v Severoatlantické alianci dívá česká veřejnost a jak se mění její nálady?
-
Spojené státy závazky vůči NATO vždy dodržely. Na tom se nic nemění, zdůrazňuje americký velvyslanec
Brzy uplyne 25 let od vstupu Česka do NATO. Do Prahy proto přijede i bývalý prezident Bill Clinton. Lze se spoléhat na odrazující potenciál aliance a věřit v její jednotu?
-
Začíná jubilejní summit NATO ve Washingtonu. Aliance plánuje ještě více posílit pomoc Ukrajině
Lídři nejsilnější obranné aliance na světě také společně oslaví tři čtvrtě století od jejího vzniku, povečeří v Bílém domě a také se rozloučí s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka