Čtvrtstoletí v NATO: Jelcinovi rozšíření aliance nevadilo, podporu Čechů jsme museli odmakat, vzpomíná Vondra

Jakou pozici má česká armáda ve strukturách Severoatlantické aliance? Jaké změny čekají v alianci v nejbližších letech? Co a kdo měl vliv na to, že se Česko stalo před 25 lety členem NATO? A jak se na členství v Severoatlantické alianci dívá česká veřejnost a jak se mění její nálady?

Hosty Věry Štechrové byli:

Tomáš Řepa, analytik z katedry teorie vojenství Univerzity obrany

Alexander Vondra (ODS), europoslanec, v 90. letech poradce prezidenta a náměstek ministra zahraničí

Paulína Tabery, vedoucí Sociologického ústavu Akademie věd

Vstup do NATO byl u nás vnímán jako definitivní vymanění se ze sféry vlivu Sovětského svazu, později Ruska. Jaký byl tehdy postoj Ruska ke snahám o rozšíření? Kladlo si nějaké podmínky? Bylo některým z nich třeba vyhověno?

Alexander Vondra: Bylo to Rusko Borise Jelcina, které přeci jen bylo ve vztahu k Západu vstřícnější. On dokonce na bilaterálním jednání s polským prezidentem Walesou v roce 1993 na tiskovce řekl, že by mu rozšíření NATO, respektive vstup Polska a Česka, nevadil. Pak to později, pod tlakem některých jestřábů ve své administrativě, korigoval.

Toto si myslím, že si Američané, konkrétně i prezident Clinton, uvědomovali, a proto rozjeli takovou dvojí strategii. Postupné začleňování států střední Evropy do aliance na straně jedné a kooperativní dohodu ve vztahu k Rusku na straně druhé.

Čtěte také

Rusko na ty dohody přistoupilo. Ten dialog probíhal poměrně bez problémů, dramaticky se to začalo měnit postupem času s nástupem prezidenta Putina.

Jak složité bylo prosadit vstup do Severoatlantické aliance na domácí politické scéně? Bylo přijímáno jednoznačně kladně, jak se to jeví dnes?

V Polsku určitě, v Maďarsku také. Češi jsou přeci jen v trochu komfortnějším geopolitickém postavení, kdy cítili, že ještě mezi námi a Ruskem je ještě Slovensko a Ukrajina, tak jsme tady museli docela makat na tom, aby členství mělo u veřejnosti větší podporu. A po pár letech se to podařilo.

Totéž se samozřejmě týkalo připravenosti ozbrojených sil, ale ty získávali ostruhy v různých zahraničních operacích. Čili nakonec jsme to zvládli.

Dnes to je myslím jednoznačné, tři čtvrtiny obyvatel si uvědomují, že máme nejlepší bezpečnostní garance moderní historie. Je to jediná účinná ráz proti Rusku.

Jak se podpora pro členství v Severoatlantické alianci v české společnosti vyvíjela a u kterých skupin obyvatelstva je nejsilnější? Poslechněte si celé speciální vydání publicistiky Věry Štechrové.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.