Velké podniky dostaly podporu omylem. Nebyl to úmysl, ale chyba v metodice, říká ekonom k dotační kauze

Evropská komise dospěla k závěru, že podpora ČR některým velkým českým zemědělským podnikům v roce 2018 nebyla v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Podle komise šlo o podporu při sjednávání pojištění proti přírodním katastrofám a nepříznivým povětrnostním událostem. Celkový rozpočet podpory se tehdy odhadoval na 690 milionů korun. Ví se, jak velká část této podpory byla vyplacena v rozporu s unijními pravidly?

Čtěte také

iROZHLAS

Česká podpora pro zemědělce z roku 2018 porušuje pravidla EU. Stát jí musí získat zpět, včetně úroků

Je jasné, že je to jenom část. Pokud by to bylo nějakých 200 nebo 250 milionů, bavíme se o částce, která je pod rozlišovací úroveň jakéhokoli ministra financí. Jedná se totiž o podporu pojištění v zemědělství, o Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který vznikl na začátku 90. let ještě v dikci ministra Luxe a který doplňuje některé podpory EU.

Z hlediska evropských peněz, které jdou do českého zemědělství, je to ale věc velice marginální. Řada věcí v zemědělství totiž ani pojistit nejde. Je to natolik rizikové prostředí, že třeba pojistit úrodu jahod vůbec nelze. Proto je část pojištění hrazená státem.

A stane se, že stát někdy pochybí. Proto si myslím, že jde v tomto případě o tak trochu nafouknutou bublinu a že by to a priori nemuselo mít nějaké politické důsledky.

Bavíme se ale o stovkách milionů... V čem byl problém při vyplácení?

Problém je v tom, že na podporu v pojištění dosáhnou pouze podniky do určité velikosti. Metodicky to ale bylo špatně zhodnoceno a podpořeny byly i větší podniky. Je to otázka pro právníky. Garanční rolnický a lesnický fond toto pochybení uznal. Velcí zemědělci to samozřejmě budou vracet. Znovu ale opakuji, že to není nic, co by extrémním způsobem vyčnívalo z hospodaření státu, a týká se to jak Česka, tak EU.

Čtěte také

iROZHLAS

Roky se tomu bránily. Teď Agrofert a firmy exministra Milka vrátily dotace určené pro malé zemědělce

Ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL včera řekl, že zatím nemá informace o tom, kterých podniků se to konkrétně dotklo. Je to tak obtížné zjistit?

Dočasně to může podléhat i nějakému utajení. Ukazovat veškeré finanční toky v jakémkoli podniku může totiž být velmi nepříjemné, ať už z hlediska konkurenceschopnosti nebo třeba jejich cenové strategie. Takže je dobře, že do toho žádný ministr nevidí, byť je ministerstvo zemědělství zřizovatelem fondu.

Přesto se zeptám, dá se předpokládat, že mezi těmi, koho se to týká, jsou firmy ze skupiny Agrofert?

Můžou klidně být. Netuším. Bylo by příliš laciné říct, že to považuji za pravděpodobné. Ale já nemám důvod tvrdit ani to, ani to.

V roce 2018, tedy v roce, kdy se tato podpora měla odehrát, v Česku vládla vláda Andreje Babiše. Andrej Babiš čelil kritice kvůli střetu zájmů. Tou dobou už byl Agrofert ve svěřenském fondu. Mohlo to hrát v tom případu nějakou roli?

K politickým otázkám se úplně vyjadřovat nechci. Samozřejmě to může hrát roli, protože ať si myslíme, co chceme, ministr zemědělství má vždycky neformální možnosti, jakým způsobem zatlačit... Tyto věci se bohužel dějí. Nejsem velkým příznivcem toho, když bohatí lidé jdou do politiky, ale a priori to opravdu nemuselo nic znamenat. Panu Babišovi bych psí hlavu nenasazoval.

Čtěte také

Zemědělci požadují slevu na pojistném. Náklady nám rostou a cena komodit klesá, říká šéf Agrární komory

Byť říkáte, že jsou to z vašeho pohledu jenom stovky milionů, čí to může být chyba? Je to chyba kontrolních mechanismů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu?

Zcela nepochybně za to může fond. Patrně si nějakým způsobem špatně vyložil pravidla definice malého a středního podniku. Posuzuje se to podle obratu a podle počtu zaměstnanců. Je to záležitost metodiky. V tuto chvíli to vidím jako nějakou technickou záležitost, která se prošetří a budou vyvozeny nějaké důsledky.

Může se podobný problém týkat i dalších podpor zemědělců v Česku a také jiných let než roku 2018?

Samozřejmě může. Přesně nevidím do hospodaření fondu nebo do rozdělování dotací. Současná vláda jde spíše tou cestou, že podporuje malé a mladé zemědělce, což vede ke svárům mezi zemědělci. Vidíme, jak jsou nejednotní, jak tady jsou velcí proti malým, navíc ještě všichni bojují proti dodavatelům i odběratelům, namísto aby se sdružovaly třeba do odbytových organizací. Toto se prostě nedá dlouhodobě vydržet...

Jak velkým problémem pro zemědělce může být návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034? A může to vést k růstu cen potravin? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.