Jak mohou na energetickou krizi reagovat spotřebitelé? Podívat se na smlouvy bez panikaření, nabádá Hüner z ERÚ
Vláda v návaznosti na blízkovýchodní konflikt diskutovala o výši marží s dodavateli pohonných hmot. Zdražení ohlásily některé plynárenské společnosti i dodavatel elektrické energie. Jak vážná je současná energetická krize? Zbrzdí dekarbonizaci Evropy? Jakou budoucnost mají obnovitelné zdroje? A jak by měli reagovat běžní odběratelé? Vladimír Kroc se zeptal bývalého ministra průmyslu a dopravy Tomáše Hünera, člena rady Energetického regulačního úřadu.
Zvýšení cen pohonných hmot je nepřehlédnutelné. Zdražení ohlásily některé plynárenské společnosti. Dnes, pokud vím, přišla i první společnost, která dodává elektrickou energii. Jak rychle by se něco mohlo podobného ukázat právě na cenách elektřiny?
Nejprve bych poznamenal jednu věc, která se objevuje ve sdělovacích prostředcích. Všemi odborníky bylo konstatováno, že pokud bude konflikt trvat dlouho, tak se projeví velmi negativně a propíše se do cen. Já osobně nejsem přesvědčen o tom, co je to dlouho. Je to měsíc, je to rok, je to půlrok? Vidíme, že i v tak krátké době, jak konflikt trvá, se již velmi citelně propisuje. V první fázi je to záležitost spotových cen; u plynu je takřka dvojnásobná cena proti ceně z ledna, z února, před tímto konfliktem.
Čtěte také
U elektrické energie to zatím tak patrné není. Dokonce proti zimním měsícům, jako je leden nebo únor – ale to je celkem logické – je spotová cena nižší. Ale jak dlouho to vydrží, záleží právě na nespecifikované délce konfliktu.
Analytik Václav Franče napsal, že zažíváme největší ropný šok v historii. Jeho dopady budou o to těžší, že přichází krátce po nedávném, v roce 2022. Jak vidíte situaci vy?
Ropný šok to bezesporu už je teď. Jestli byla magická hranice 100 dolarů za barel, dnes, co jsem poslouchal, už je 116. Je otázka, jestli je to cílový stav. Určitě to dopad na celkovou ekonomiku bude mít, možná výraznější, než krize z minulého století.
Co znamená pro Evropu poškození katarské infrastruktury na těžbu LNG? Její oprava by mohla trvat podle odhadů dva roky. Přitom po ruské agresi na Ukrajinu právě zkapalněný zemní plyn z Blízkého východu nahradil většinu zdrojů z Ruska.
Možná je třeba ještě ten dotaz rozdělit na dvě věci. Jedna věc je spolehlivost dodávek a vůbec kontinuita dodávek komodit, jako je plyn nebo ropa. A potom je to jejich cena.
Čtěte také
Z hlediska bezpečnosti dodávek Evropa, mimo Polsko a Itálii, nečeká výrazné problémy. Je schopná výpadek tohoto typu a v těchto objemech nahradit dodávkami, konkrétně plynu LNG odjinud.
Co se týče záležitosti ceny, tady už je třeba být velmi opatrný, protože jak jsem říkal, jsme součástí globální ekonomiky a tento nedostatek na trhu, byť by se týkal jiných, se projeví v ceně a v tom, že otázka bude možná znít ne za kolik, ale jestli vůbec tu komoditu můžu mít. To může cenu šponovat skutečně do velmi negativních výšek.
O jednání vlády
Jaký efekt by mohlo mít zastropování marží prodejců pohonných hmot, o kterém uvažuje vláda? Teď se vás ptám ne jako člena Rady ERÚ, ale jako ekonoma a bývalého ministra průmyslu a obchodu, když se bavíme o energiích obecně – čili i těch pohonných hmotách.
Rozumím. Pokud by marže byly nepřiměřené, bezesporu to smysl má. Pokud marže tak, jak deklarují dodavatele pohonných hmot, nejsou nijak nadstřelené, tak si myslím, že to bude mít neutrální účinek.
A pokud zastropovat, tak na jaké výši? Protože odborníci upozorňují, že třeba současné marže jsou běžně nižší než Babišem navrhované tři koruny.
Čtěte také
Výše mi nepřísluší komentovat. Nejsem u analýz, neviděl jsem je, takže na to nedovedu odpovědět.
A když se zeptám jinak: co by přineslo snížení spotřební daně u pohonných hmot?
Přinese to, že se sníží příjem do státního rozpočtu. V podstatě, jak jsem dnes poslouchal, že se jedná o přesýpací hodiny... Jedná se o jeden pytel s penězi – když spotřební daň snížím, tak ji musím zas někde vzít, jako když chci dodržet komfort například ve zdravotnictví nebo v obraně, která je dnes velmi aktuální. Takže ono se to někde, vždy jenom z jiné kapsy, vytáhne.
Spotřeba domácností
Mezinárodní energetická agentura doporučila mimo jiné omezit rychlost na dálnicích o 10 km/h anebo podpořit veřejnou dopravu. Mohlo by to pomoct?
Fyzikálně vzato ano, ale takových knížecích rad můžu udělat já sám... Z toho některé si myslím, že by nebylo špatné prezentovat. Když snížíme teplotu o jeden, o dva, o tři, čtyři stupně doma – možná k tomu budeme donuceni víc, než si v současné době připouštíme. Samozřejmě, vlivy na spotřebu jsou naprosto prokazatelné. Ono se zdá, že jsou to maličkosti, ale tisíckrát nic, jak se říká, nic umořilo vola. Takže i maličkosti ve finále může dělat docela dost velký podíl.
Čtěte také
Jak by se měli chovat běžní odběratelé energie u nás? Má smysl teď měnit dodavatele nebo nějak upravovat smlouvy s těmi stávajícími?
Samozřejmě záleží na typu odběratele. Máme odběratele, kteří mají fixované ceny na různou dobu. Těch se v současné době ani ta krize, jak jste říkal, nebo pohyby na burzách v současné době naštěstí pro ně netýkají – je jich dokonce k mému překvapení víc než 50 %. Ale zbytku se ty věci už týkají.
V každém případě je třeba vytáhnout smlouvy se svými dodavateli, podívat se na ně – pokud je nemám, u svých stávajících dodavatelů si je vyžádat, protože to se také může stát – a bez panikaření podívat se na podmínky, které mi něco říkají. Potom se podívat na srovnávač na webových stránkách ERÚ, jaká je konkrétní nabídka k dnešnímu dni, podívat se na predikci do budoucna a podle toho se rozhodnout.
Je třeba upozornit veškeré odběratele na to, aby nebyli zbrklí. Je třeba se podívat na data, kdy končí smlouvy, aby nedošlo k tomu, že se dostanou do fáze penalizace a ve finále, byť by nakoupili ještě levněji, tak se jim to ve finále nevyplatí.
Jak nákladné bude naplnění zásobníků plynu na příští topnou sezonu? A v jaké fázi procesu rozhodování o kompenzacích pro provozovatele je Energetický regulační úřad vzhledem k ohlášení o uzavření elektráren společností Sev.En? Také na to se Vladimír Kroc ptal člena rady ERÚ Tomáše Hünera.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Povolání lékaře nemá být služba, ale práce jako každá jiná. A k ní je třeba i odpočinek, říká Přáda
-
Slezák: Íránský Jaderný program je naléhavější, než Hormuzský průliv. Vláda Libanonu může uzavřít mír
-
Keporkak Timmy působí čile, tvrdí veterinářka. Zvíře podle ní netrpí hlady a má šanci na přežití
-
Soud v Pardubicích poslal Američanku do vazby. Je obviněná z útoku na zbrojovku v Pardubicích



