Považovat trojnásobné clo za úspěch je pošetilé, říká ekonom. Spíše než výhra je to diktát USA

Od okamžiku oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a EU se vedou debaty, jestli je dohoda výhodná pro obě strany. Je nakonec 15 procent z pohledu EU výhodným výsledkem?

Považovat 15 procent oproti navrhovaným 30 procent za vítězství je pošetilé, zejména při vědomí, že ještě před tři čtvrtě rokem byla celní sazba hluboko pod pět procent. Jinými slovy jde o trojnásobné navýšení celní bariéry pro vývoz z EU. Rozhodně bych se tím neutěšoval, je to významná zátěž pro odvětví, ve kterém je Evropa globálně konkurenceschopná.

Čtěte také

iROZHLAS

Dohoda Unie s USA přináší stabilitu a předvídatelnost. 15procentní cla jsou maximem možného, míní Vlček

Druhým projevem prohry, respektive nevítězství, je to, že se během schůzky ve Skotsku hrálo dominantně podle amerických karet. Nemyslím si, že ekonomická dominance opravňuje Spojené státy k tomu mít takto silnou převahu v politických vyjednáváních.

A už vůbec nepovažuji za vítězství balíčky okolo, tedy závazky typu proinvestovat ve Spojených státech něco a nakoupit tam něco jiného. To, že se Evropa zaváže nakoupit energetické zdroje ve Spojených státech během dvou let v podstatě v objemu, který do Spojených států vyváží, mi přijde jaksi minimálně ekonomicky nesouměrné.

Pro upřesnění EU se zavázala nakoupit energie ze Spojených států za 750 miliard dolarů a také investovat o 600 miliard dolarů víc do amerického vojenského vybavení. Z vašeho pohledu to tedy ještě zvyšuje nevýhodnost pro Evropu?

Bez ohledu na to, jestli je to výhodné, nebo nevýhodné, mi to přijde jako diktát a jednání z pozice síly, kdy navrch mají Spojené státy a Evropa jen přihlíží. Dokážu si představit, že původní návrhy ze Spojených států byly ještě drsnější, a toto je výsledkem kompromisu, ale nevidím tam jakékoli aktivní přičinění ze strany Evropy. Doufám, že jde jen o první část partie, která bude mít ještě několik tahů, ve kterých se Evropa ukáže jako daleko ofenzivnější hráč.

Čtěte také

iROZHLAS

S USA bych se dohodl i za cenu ústupků, říká ekonom Zámečník o jednání s EU o clech

Mluvili jsme o plošném 15procentním clu, ale budou i výjimky. Mělo by zůstat 50procentní clo na ocel a hliník dovážené do Spojených států. Na druhé straně se obě strany dohodly na nulových clech na letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. Tyto výjimky jsou problémem pro Evropu?

Jsou hlavně výhodou pro Spojené státy. Jde o vyzobání oblastí, ve kterých by případná cla mohla způsobit problémy z hlediska dodavatelsko-odběratelských vztahů, proto je u nich ponechán volný obchod. Tato odvětví jsou postavena do nerovného postavení vůči většině, která je zatížena minimálně trojnásobně větším clem než předchozí dekády.

Když si k tomu přičteme ještě určitá množstevní omezení, která taktéž nebyla oficiálně kvantifikována, týkající se oceli, je efektivní celní sazba možná čtyřikrát až pětkrát vyšší, než bylo zvykem. A to tedy opravdu za vítězství Evropy nepovažuji.

Jak to bude se sazbami na dovoz amerického zboží do EU?

To je zatím otevřená kapitola, protože EU v průběhu června v době, kdy Spojené státy vyhrožovaly 30procentním obecním celním zatížením, zveřejnila velmi selektivní oblasti průmyslu, na které by se měla vztahovat cla.

Čtěte také

Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie, hodnotí Jiří Rusnok

Jsou to oblasti, které by neměly evropský trh výrazným způsobem zasáhnout, jsou ale rizikem pro Spojené státy, buď kvůli absolutnímu nedostatku komodity nebo kvůli výraznému cenovému nárůstu. Jde o oblasti, kde je Evropa víceméně soběstačná a na druhé straně cílí na statutové záležitosti, které jsou důležité pro Ameriku. To znamená například vybrané automobily, které v Evropě víceméně asi ocení jenom fajnšmekr...

Zvýšená cla na toto zboží ale asi padají, nebo ne?

Nemáme-li zatím oficiální záznam dohody, nemohu soudit. Z dostupných zdrojů jsem vytušil, že okolo 1. srpna by měla být dohoda oficiální, tudíž by nám měly být záležitosti objasněny. Současně mám ale pocit, že možnost evropské reakce v podobě uvalení cel na americký dovoz do Evropy je ještě stále otevřené téma. A přál bych si, aby otevřené zůstalo dlouho...

Dala se dohoda vyjednat lépe? A nakolik hrozí, že nové nastavení obchodních vztahů povede ke zpomalení růstu české ekonomiky? Poslechněte si celý rozhovor.