Tel Aviv vznikl na písečné planině coby experiment architektů Bauhausu. Teď slaví sté narozeniny

Historické centrum Tel Avivu slaví stoleté jubileum
Historické centrum Tel Avivu slaví stoleté jubileum
0:00
/
0:00

Evropanovi to možná přijde směšné, Telavivané si ale jubileum připomínají s hrdostí. Zcela nové město začalo vznikat na velkém přírodním pískovišti podle návrhů architektů německé školy Bauhaus. Před šestnácti lety se takzvané Bílé město Tel Aviv dokonce ocitlo na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Sto let Bílého města ve stylu Bauhaus si Telavivané připomínají různými akcemi. Jako třeba večerní pouliční party na Bialikově náměstí, malém městském prostoru, obklopeném krásnými budovami v tomto pro Tel Aviv typickém architektonickém stylu.

„Jsem na tohle dědictví hrdá. Když sem před sto lety přišli architekti z Německa se svými teoriemi, byl to pro ně ráj. Měli štěstí, začínali od nuly – byl tu jen písek,“ popisuje Tamara, která spolu se svým partnerem Israelem bydlí v jednom z památkově chráněných domů nedaleko odtud. „Podle zákona nesmíme ve svém domě nic změnit, ale mně to nevadí. Líbí se mi to,“ dodává Israel.

Dům Maxe Lieblinga

Čtyři tisíce budov mezinárodního stylu, nebo také stylu Bauhaus, tvoří takzvané Bílé město. Jeho návštěvnické centrum v létě nově otevřeli v domě Maxe Lieblinga.

Je to krásná funkcionalistická budova čistých tvarů. Architekt Dov Karmi tu v roce 1936 poprvé v Tel Avivu uplatnil dlouhé zapuštěné balkony a také takzvaná pásová okna podle světoznámého architekta Le Corbusiera.

První a poslední mrakodrap

Historické centrum Tel Avivu slaví stoleté jubileum

„Výstavba toho jednoho mrakodrapu byla schválená ještě před zápisem Bílého města na seznam UNESCO. Je to tím pádem první a poslední mrakodrap v chráněné zóně. Teď už se tu žádné výškové budovy stavět nesmí.“

A chráněným budovám se postupně bude vracet původní vzhled, včetně třeba odstranění zabednění balkónů. „Naším cílem bylo ukázat místním lidem, že tu mají drahokam v podobě nádherné architektury. Oceňuje to stále víc lidí, ale samozřejmě zdaleka ne všichni,“ říká Mícha Gros, ředitel soukromého Centra Bauhausu.

Zahrádky, ploché střechy a balkony s průduchy

Grosovo Centrum Bauhausu pořádá pravidelné prohlídky Bílého města. Na jedné z nich průvodkyně Viržínia v postranní ulici ukazuje, že domy v Tel Avivu jsou samostatně stojící a mají kolem sebe zahrádky.

A taky že ploché střechy sloužily a stále slouží k rodinným i přátelským party, že domy stojí často na nohách nebo že betonové zábradlí tolik typických balkonů bývá rozdělené podélnou škvírou, aby ve zdejším horkém podnebí ventilovaly.

Upozorňuje také na kšilty nad okny proti sluníčku a připomíná, že Tel Aviv je první moderní židovské město. V postranních obytných ulicích je klid a spousta zeleně. Plné stromů jsou také hlavní třídy, kde ale najdete i spoustu kaváren, hospůdek, bývalých kin nebo třeba veřejných laviček.

Zelené srdce Tel Avivu

Dizengoffovo náměstí, pojmenované pro prvním starostovi Tel Avivu, je pomyslným srdcem Bílého města. Ještě nedávno tu byla rušná křižovatka s nepěkným podjezdem, která vznikla necitlivou přestavbou v sedmdesátých letech. Před třemi roky ale město navrátilo tomuto náměstí původní vzhled z let třicátých.

Historické centrum Tel Avivu slaví stoleté jubileum

Dnes je to znovu příjemné místo se zelení a fontánou, lidé sem chodí venčit své ratolesti, hrají tu pouliční hudebníci a celé náměstí je obklopené krásnými dobovými budovami s dlouhými bílými balkony a zaoblenými rohy.

Díky zápisu na seznam světového dědictví UNESCO si velká část Tel Avivu udržuje maximálně dvou- až třípatrovou výšku zástavby. A asi i proto je Tel Aviv subjektivně pro život nejpříjemnějším městem na Blízkém východě. A objektivně rozhodně městem nejzelenějším.

Spustit audio
autoři: Štěpán Macháček, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související