Štěpán Macháček
Zahraniční zpravodaj Radiožurnálu na Blízkém východě.
Znamení:
Střelec 7. dne
Životní motto:
pořád hledám
Co dělám v rozhlase:
Přišel jsem, abych připravoval zpravodajství a komentoval události z oblasti Blízkého východu. V redakci proto připravuji zpravodajství, komentuji události a chystám soutěže spojené převážně s oblastmi západní Evropy, východní Evropy, severní Evropy či jižní Evropy :-). Ale tím se jen zoceluji pro plnohodnotný zpravodajský pobyt v Egyptě, odkud budu posílat kousky tamního dění, kultury a lidských setkání našim posluchačům.
Před rozhlasem:
V Káhiře jsem čtyři roky učil egyptské studenty češtinu. Až vás bude některý z nich provázet během vaší dovolené v Egyptě, tak ho prosím moc pozdravujte. A abych je mohl učit češtinu, musel jsem nejdříve na Karlově univerzitě vystudovat arabštinu. I když ruku do ohně za to nedám, že příčinná souvislost mého konání byla přesně taková, jak píšu.
Co mě baví:
Sedět nad mapou. Prakticky jakoukoliv. Zažívám při tom vždycky takové příjemné chvění. Vydržím to celé hodiny, a občas proto něco i prošvihnu. A s tím asi souvisí i to, že si rád sednu do nějaké lokálky a jedu až úplně na konec, kde zpravidla chcípl pes a stojí tam jen rozpadající se nádražní budova. Zašlá sláva. A odtamtud už někam co nejvýš nebo nejdál. Na kole, na běžkách, po svých.
Co mě vždycky dostane:
Když někdo, kdo v životě neviděl živého Araba, ví bezpečně a ze všech nejlíp, jací jsou to necivilizovaní lumpové.
Z rozhlasové pavlače: (aneb víte, co se o Vás říká?)
Introverti se snad do řečí moc nedostanou. Nebo právě naopak?
Všechny články
-
Křesťané v syrské Maalúle dodnes mluví Ježíšovou řečí. Budoucnost jejich dědictví je stále nejistá
Křesťanští obyvatelé vesnice Maalúla nedaleko Damašku během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes.
-
Turistou ve vlastním městě. Mladí Aleppané objevují krásy starého města, od kterého je odřízla válka
V Aleppu hrají děti v uličkách starého města kuličky nebo káču. I takové objevy dělají mladé generace Alepanů po 14 letech syrské občanské války.
-
Nejlepší pizzu a těstoviny v Jordánsku dělají iráčtí uprchlíci. Učí se totiž u italského misionáře
V jordánské metropoli provozuje restauraci Abúná Mário, původem z Toskánska. Na italské speciality z rukou mladých iráckých kuchařů se tam schází gurmáni z celého Ammánu.
-
Turecké vejce podle receptu istanbulského šéfkuchaře: Připravte si snídani osmanských princezen
Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Zpravodaji Štěpánu Macháčkovi jedno připravili přímo v Istanbulu.
-
Káhira se proměnila, lidé jsou ale stále stejní, hodnotí po 56 letech bratři Miroslav a Ivan
Káhira byla před půl stoletím plná koní, povozů a oslů. Na Nilu byla živá doprava nákladními plachetnicemi. A na bazaru Chán al-Chalílí se Češi učili řemeslům.
-
„Mafia, to znám!“ Česká výstava v Káhiře chce inspirovat místní vývojáře i předvést české herní hity
České videohry hrají milióny lidí po celém světě. A často nevědí, že jsou od českých vývojářů. V Káhiře teď český herní průmysl představuje výstava spojená s workshopem.
-
Nejsme si jisti svou budoucností ani naší země, říká student o protestech v Turecku
V Turecku se opět protestuje proti zatčení populárního starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Tradiční prvomájové průvody se změnily v demonstrace.
-
Křesťanskou tradici v Palestině nesou staré arabské rody, rychle jich ale ubývá
Velikonoční Hod Boží slaví také palestinští křesťané. Základ komunity tvoří staré arabské rody. Čím dál víc jejich příslušníků ale utíká za hranice před nejistou situací.
-
Bejrút je brána do světa haute couture. Ve stínu války tu vyrůstají nová velká jména světové módy
V Bejrútu začínali Eli Saab, Warde nebo Georges Hobejka, kteří dnes mají luxusní butiky po celém světě. Ve stopách těchto ikon jde ale i mladší generace tamních návrhářů.
-
Ráno na lyže a po obědě k moři. Libanon po letech krize a války opět doufá v lepší život
Kuvajťané, Emiráťané i Bahrajnci znovu se po letech vrátili na libanonské sjezdovky. Nejvíc si jich ale užívají místní, pro které je letošní zima dobou radosti a optimismu.
