Skláři z Nového Boru se pozvolna vzpamatovávají z útlumu způsobeného pandemií
Skláři v Novém Boru na Českolipsku věří, že to nejhorší mají za sebou. Uplynulé měsíce pro ně byly ve znamení omezování nebo úplného zastavení výroby. Za vše mohly odřeknuté zakázky v důsledku pandemie. Teď už se produkce pozvolna obnovuje. Jak ale v tradiční sklářské oblasti zjistil letní reportér Radiožurnálu Ondřej Vaňura, některé firmy teď zažívají situaci, ve které nikdy předtím nebyly.
„Já jsem Přemysl Krásenský starší, vedle mě je můj syn,“ vítá mě sklář tělem i duší ve své firmě. Dílna o velikosti větší garáže je nezvykle tichá a opuštěná, letos v létě se tady totiž nepracuje.
Čtěte také
„No, teď bohužel ne, protože koronavir nás skutečně tvrdě zasáhl,“ říká starší z mužů u vyhaslé pece: „Nikdy jsme takhle dlouho nestáli.“
Kdyby bylo léto 2020 bez celosvětových opatření proti pandemii, vypadalo by to zde úplně jinak, vysvětluje mladší ze dvou sklářů: „Sice jsme vždy mívali dva až tři týdny dovolenou, ale potom jsme hned začali vyrábět repliky historického skla.“
Novoborská specialita: lesní sklenice
Zdejší sklárna se specializuje na takzvané lesní sklo. Ve vzorkovně tak můžete vidět různé mísy, půllitry, a hlavně vinné sklenice nazelenalé barvy.
Rodinná firma Krasglass z Nového Boru je závislá na maloobchodu, především na prodeji skla zahraničním turistům na různých místech Česka. Kvůli výpadkům prodeje přišla o statisíce korun.
Dva Přemyslové Krásenští, otec a syn, teď chtějí pec co nejdříve znovu rozpálit. Doufají, že krizi ustojí a vyhnou se krachu.
„Hodně jich tedy kleklo, ale věříme, že – jak se říká – ti nejlepší přežijí. Tak musíme patřit mezi ně, nedá se nic dělat, musíme bojovat,“ dodává odhodlaně Přemysl Krásenský starší.
Export opět roste
Jen o pár set metrů dál v Novém Boru sídlí největší tuzemský výrobce nápojového skla – firma Crystalex, která má naprostou většinu zboží na export.
Výrobní ředitel Tibor Matúz právě kontroluje kvalitu právě hotových skleniček. Při největším útlumu na jaře tady fungovaly jen dvě linky na užitkové sklo ze šesti, teď jsou v provozu čtyři.
„Dvě linky jsou odstavené kvůli důsledkům koronaviru. V září bychom měli naběhnout na další pátou linku. Zakázky máme a daří se nám je realizovat, takže je vidět, že svět se pomalu sbírá a že se sklo prodává,“ říká výrobní ředitel.
Věří, že to nejhorší už firma překonala: „U nás se říká, že nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Doufejme, že to máme za sebou.“
Podobně optimistická je i Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky. Podle ní členům postupně znovu přibývají zakázky a roste i výroba.
Související
-
S nerozbitným sklem soudruzi z NDR zabodovali. Dnes o něj mají zájem jenom muzea
Téměř nerozbitné skleničky známé z filmových Pelíšků se ve východním Německu skutečně vyráběly. Východosaský vynález připomíná výstava ve městě Weißwasser.
-
Co spojuje Čechy a Belgičany? Přece vášeň pro pivo. A u někoho i pro pivní sklo
Když vám sbírka přeroste přes hlavu, otevřete si muzeum. Přesně to udělali na počátku 90. let dva pivní sběratelé v severobelgickém Schaerbeeku.
