I ve větší nadmořské výšce se může dařit včelám. V Krkonoších úlů na některých místech stále přibývá
Krkonoše nejsou jen ideálním místem pro výlety a sport, ale jsou také lokalitou zaslíbenou včelařům. Ti si v nejvyšších českých horách pochvalují například netknutou přírodu, díky které je med kvalitní. Třeba v Harrachově už roky existuje pro turisty Včelí stezka, která je ovšem letos kvůli opravě uzavřená. Letní reportér Radiožurnálu Ondřej Vaňura ale na jiném místě zjistil, že se včelí úly čím dál víc objevují i na menších zahrádkách a krkonošských loukách.
„Pozor, ať vám to nevlítne do vlasů!“ upozorňuje se smíchem Marie Kučerová. Na zahradě u rodinného domu v Horním Maršově najdete kromě záhonků se zeleninou i včelí úly.
„Mám tady pět úlů. Včelstva jsou silná. Dneska jsem kontroloval tři a vypadá to, že jsou docela dobře připravená na zimu,“ pochvaluje si Petr Kučera. Chov včel je v této rodině jakousi manželskou spoluprací.
„Převážně je to na manželovi, ale musí mít podporu. Ve chvíli, kdy potřebuje něco podat, tak posloužím ráda, protože ty včelky jsou úžasné,“ doplňuje paní Marie.
Včelám se daří i vysoko v horách
Nasedáme do auta a od domu tohoto páru se přesouváme na jiné místo, do větší nadmořské výšky. „U baráku jsou včely v 560 metrech a my teď jedeme do zhruba 700 metrů,“ vysvětluje cestou Petr Kučera.
Včelařství zažívá v Horním Maršově v poslední době rozkvět. „Jsou tu asi čtyři tradiční včelaři, kteří se tomu věnují desetiletí. V posledních pěti deseti letech se ale objevují noví, protože je potřeba, aby byly včeličky a navíc med je populární a žádaná komodita.“
Po pár minutách zastavujeme na krkonošské louce. Na jejím okraji je nenápadná dřevěná chatka, na které je nápis Petrův včelín. Petr Kučera ho obchází a nejdříve si prohlíží, jak z jedné strany do úlů za typického zvuku přilétávají včely.
Čtěte také
Včelstva se kradou i v Krkonoších
Včelín musí být řádně zabezpečený, protože jak při odemykání tento bodrý horal vysvětluje, včelstva se i tady v Krkonoších kradou. Uvnitř je cítit dřevo a další věci. „Vůně včel, medu, vosku, propolisu,“ popisuje Petr Kučera, který dlouhé roky pracoval v Krkonošském národním parku.
O výhodách zdejšího medu má jasno: „Včely mají snůšku na bylinách a na rostlinách a nejsou tady veliká pole a lány, která by se chemicky ošetřovala. Včelaření je tady skvělý koníček na důchod.“
Když je dobrý rok, dokáží manželé Marie a Petra Kučerovi při svém hobby vyprodukovat až 200 kilogramů medu.
Související
-
Stačí elán a poctivá práce. Během koronavirové krize si založil venkovskou hospůdku
Ve vesnici Hněvkovice se 350 obyvateli si v červnu uprostřed koronavirové krize otevřel hospodu Josef Zronek.
-
Turisty na Pustevnách doprovází zmatky. Někde roušky mít musí, jinde zase ne
„Trošku větší Kocourkov,” popisuje barman opatření na Pustevnách.
-
Jak včelař pozná, kdy vybrat med? Pomáhá i nová technologie
Odborníci ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Prahy dávají včelám čipy, aby například věděli, jak dlouho jsou z úlu pryč.
