S hudebním autobusem objíždí školy. „Motivujeme děti k hudbě, hlavní je překonat strach,“ říká frontman kapely Doctor Victor

26. červen 2024

Jak nadchnout děti pro muziku? I pokud nepřijdou za vámi do akademie, můžete přijet s pomalovaným nahrávacím studiem a uspořádat vystoupení při jejich škole. „Nejdůležitější bylo, že se děti nebály vystoupit, že překonaly svůj strach a tím výkonem motivovaly ostatní. Byli takovými hudebními vojáky, bojovníky,“ říká hardrockový hudebník Vojta Bureš alias Doctor Victor o hudebním autobusu. Co bylo inspirací pro něj? Jak s dětmi sladil nástroje, které rocker obvykle nepoužívá?

Hardrocková muzika není úplně pro mě, ale váš autobus se mi nesmírně zalíbil. Máte hudební autobus, pestrý, pomalovaný, který slouží jako nahrávací i vysílací studio. Na to jste přišel jak, že budete objíždět školy, snažit se najít hudební talenty a podpořit je?

Takovou myšlenku jsem měl už před pěti lety, ale bohužel se to nedalo zrealizovat, protože přišel covid a nebylo pak úplně jednoduché dát to do kupy. Ale hlavní důvod byl, abychom děti nějakým způsobem nakopli k tomu, aby je hudba víc bavila, aby víc cvičili, abychom je inspirovali a zároveň trochu vzdělali.

Čtěte také

Důležité bylo dát jim impuls, aby se o hudbu víc zajímaly, probudit v nich zájem, ale nebyla to jediná inspirace k tomuto projektu.

Učím už od svých 14 let, ze začátku jsem to měl jako brigádu a postupně se to tak různě nabalovalo. Měl jsem žáky a v roce 2016 jsem založil hudební akademii. Takže k tomu mám vztah už delší dobu a rád bych s tím pokračoval, dál nějakým způsobem motivoval.

Na tomto si ale peníze nevyděláte. Proč vám na tom tak záleží?

Přišlo mi to jako strašně zajímavý nápad. Přijede autobus, který je pomalovaný a děti, které přijdou do školy, si řeknou: co to je?

Ony to nevědí, že přijede autobus?

Vědí to učitelé. Oslovoval jsem školy s tím, aby vybrali 20 dětí, které už mají nějakou zkušenost s hudbou, které by mohly dostat od naší kapely workshop a které by pak případně vystoupily. Až na místě jsme ale zjistili, co je a není možné. Takže děti o tom dopředu trochu věděly, ale stejně to mělo takový ten wow efekt.

Čtěte také

Fungovalo vám to tak, jak jste si představovali? Vy jste skutečně udělali měsíční tour a celý květen objížděli různé školy, převážně na východě Čech.

Byli jsme všude možně: v Karlových Varech, v Děčíně, v Ostravě, ve Zlíně, v Hradci Králové, Pardubicích, Litomyšli, Poličce, Chocni a ve Vysokém Mýtě. Musím říct, že to bylo hodně náročné a těžké.

První zastávkou byla Choceň. Když jsem viděl, jak děti reagují, jakým způsobem k tomu přistupuji a jak reagují jejich kamarádi ze třídy… Říkal jsem si, že přijedeme, uděláme workshop, zahrají a budou mít o koncert navíc – budou mít třeba dva koncerty ročně, jednou za půl roku před rodiči a svými kamarády. Ale netušil jsem, že by to mohlo mít až takový efekt. Hrozně se mi líbilo, jak děti reagovaly, jak se podporovaly.

Nejdůležitější bylo, že se děti nebály vystoupit, že překonaly svůj strach a tím výkonem motivovaly ostatní. Byli takovými hudebními vojáky, bojovníky.

Čtěte také

Když jsem viděla dvanáctiletého chlapce s violoncellem a zhruba stejného kluka s trubkou, tak si říkám, že to muselo být docela těžké. Zároveň si říkám: proti mně sedí Doctor Victor, tvrdý rocker. Jak to udělat, aby to celé hrálo, když malí lidé přinesou nástroje, které se ve vašem žánru normálně nepoužívají?

Já jsem chtěl ukázat, že multižánrovost je cesta. My sice hrajeme s kapelou rokenrol, ale máme vztah k různým dalším žánrům, hráli jsme i v dalších kapelách. Na začátku byl Doctor Victor kapela o dvanácti lidech a hráli jsme neosoul, funkovou hudbu, všechno možné.

Z těch dětí má někdo rád rap, někdo klasickou hudbu – za což jsem byl rád, že ji tam taky někdo zmínil. Já si myslím, že když potom vystoupí, je úplně jedno, jaký styl a žánr hrají, důležité je, abyste překonali svůj strach a nebáli se zahrát to, co jste natrénovali. I když to bude klasika, i když to bude folk, i když to bude jazz, cokoliv – to si myslím, že děti v ten moment pochopily.

Na konci workshopu, kdy jsme měli čas, jsme se naučili skladbu od Prince, skladbu Kiss, která je propojením několika žánrů, funku, blues a soulu.

Co Vojtu Bureše naučila Berklee College of Music a jaké vlastnosti potřebuje dobrý učitel? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , jkh

Související