Rozhodl se vrátit paměť nenápadnému náměstí v centru Berlína. A „obnovil“ český kostel

V Berlíně kdysi stával kostel, který před skoro třemi sty lety nechal pro české evangelíky postavit pruský král. Byli to emigranti, většinou tkalci, kteří se směli v Braniborsku usadit. Kostel stál v Berlíně až do druhé světové války, kdy ho bomby proměnily v hromadu sutin. Přivolat ho zpátky do současnosti se pokusil španělský umělec Juan Garaizabal. Setkal se s ním zpravodaj Pavel Polák.

 

V samém centru Berlína, kousek od někdejší berlínské zdi a známého kontrolního stanoviště Checkpoint Charlie, leží zvláštní lichoběžníkové náměstí. A tam to před pár lety začalo…

Genius loci

Berlín byl pokrytý sněhem. Nejenom střechy, ale i ulice byly zasněžené a byla také pořádná zima,“ vzpomíná španělský umělec původem z Madridu Juan Garaizabal na zimu 2008. Toho roku a té zimy projížděl centrem Berlína se svým bratrem.

Vánoční trhy v braniborské Postupimi mají české kořeny a hrdě se k nim hlásí

V Postupimi se o víkendu otevřely brány českého vánočního trhu

V Německu začala sezóna vánočních trhů. Skoro všechna náměstí najednou voní po svařeném víně a grilovaných klobásách. Někde bývají mezi stánky i kolotoče nebo kluziště, jiné trhy jsou spíš tradiční. Jako třeba v Postupimi, kde se o víkendu otevřely brány českého vánočního trhu. S prodejci z Česka si zašel popovídat zpravodaj Pavel Polák.

Můj bratr zapomněl na zimu přezout pneumatiky, a tak v tom sněhu jel velmi pomalu a snažil jsem se vyhýbat hlavním ulicím, protože to hodně klouzalo,“ pokračuje. Nakonec se mu auto po dlouhém klouzání podařilo zastavit až na náměstí Betlémského kostela. Ale kostel nikde.

Něco jsem tam cítil. Připadalo mi, že to místo tak, jak vypadá, nedává vůbec žádný smysl. Něco tam chybí. Ale zároveň jsem se do něj zamiloval – bylo krásné.“

Zapomenuté životy

Instalace Český kostel na Betlémském náměstí v Berlíně španělského umělce Juana Garaizabala

Juan Garaizabal se po tomto zimním automobilovém dobrodružství na letních gumách, které skončilo naštěstí bez nehody a přivedlo ho k zásadnímu objevu, vrátil do svého bytu a začal pátrat. Důkladně.

Objevil příběh českých bratří, kteří museli z náboženských důvodů opustit vlast. Vyrazil také do Prahy, aby zjistil další informace. Nakonec v jedné z berlínských čtvrtí, kde čeští exulanti žili, objevil zajímavé dokumenty.

Dějiny běžně vyprávějí o králích, ministrech. Já jsem našel listiny s životními příběhy českých evangelíků, kteří sem přišli. Že museli před odchodem prodat své krávy, jak přecházeli hory, jak se dívali na život, co psali do závětí… Byla v nich velká vděčnost, že sem mohli přijít,“ popisuje.

Jejich příběhy i tato vděčnost se podle Juana Garaizabala odrážejí v onom kostele, který už není.

Symbol překlenující věky

Bunkr v centru Berlína svědčí o hrůzách nacismu a ptá se, jak se to mohlo stát

Adolf Hitler, Heinrich Himmler a Reinhard Heydrich ve Vídni v roce 1938

Hledat v Berlíně Hitlerův bunkr, ve kterém na konci války spáchal sebevraždu, je marné. Dlouho ležel zasypaný a náložemi rozstřílený pod zemí ve východní části města kousek od Berlínské zdi. V roce 1988 vyhrabali dělníci zbytky bunkru a postavili tam luxusní paneláky. Místo, odkud Hitler v posledních týdnech války vydával rozkazy, připomíná dnes už jenom informační cedule.

Jako umělec se Juan zabývá minulostí – tím, jak ji ukazovat, jak ji zpřítomnit. A tak začal pracovat na projektu, který Betlémský kostel – český kostel, jak se mu běžně říkalo – do Berlína vrátil.

Pruská nebo německá posedlost všechno registrovat a zaznamenávat mi dopomohla k opravdovým pokladům,“ vzpomíná na radost, kdy v archivech našel fotografie a nákresy. S jejich pomocí pak vytvořil z ocelových trubek konstrukci kostela ve skutečné velikosti zachycující jeho obrysy.

Instalaci nasvítil a v roce 2012 postavil na prázdném náměstí. A Berlín se rozhodl, že ji tam chce mít natrvalo. Jako symbol – svobody, tolerance a evropanství.

autoři: Pavel Polák , and
Spustit audio

Související