Berlínské čtvrti se špatnou pověstí se dotkla i česká historie
Existují prý jen dvě místa na světě, kde můžete pozorovat absolutní úpadek lidské civilizace. Jedním z nich je afghánský Herát a tím druhým berlínská čtvrť Neukölln. Tak to před časem napsal německý list Süddeutsche Zeitung.
Neukölln skutečně patří k nejproblematičtějším lokalitám německé metropole. Má však i své kouzlo a především z českého pohledu velmi zajímavou historii. Ukázat Neukölln z té lepší stránky se pokusil ve stejnojmenné knize tamní rodák, dnes známý komik a kabaretiér Murat Topal.
„Neukölln připomíná babylón národů. Dnes tu žijí příslušníci 163 národností,“ líčí mi starosta této berlínské čtvrti Klaus Buschkowsky.
Za špatnou pověstí prý stojí osobní útoky médií, je přesvědčen starosta
Na místní radnici úřaduje už několik let. Nálepky, jaké Neuköllnu přisoudily Süddeutsche Zeitung nebo Spiegel s titulkem Konečná stanice Neukölln, ho přivádějí k vzteku.
„Ve Weddingu nebo Tiergartenu je situace stejná, ale určitě nás napadají i kvůli mně,“ přiznává upřímně rázný starosta, který na druhou stranu rád a často média provokuje.
„Pak je tu také samozřejmě případ školy Rütli,“ připomíná Buschkowsky skandál před pěti lety, kdy učitelé požádali radnici, aby školu zavřela. Stalo se tak poté, co je žáci se zbraněmi v ruce několikrát napadli.
Proto starosta Buschkowsky s radostí pokřtil knihu, která se snaží podat i opačný obrázek Neuköllnu. „Narodil jsem se a vyrostl tady. I když má Neukölln řadu problémů, má vedle toho i velmi zajímavou historii a místa, která stojí za to poznat,“ říká mi autor knihy Murat Topal.
České stopy v berlínské čtvrti
Dnes známý kabaretiér a komik zná Neukölln skutečně důvěrně. Nejenže se tady narodil v německo-turecké rodině, ale deset let tu pracoval jako policista. „Myslím, že knížka je určena všem, kteří už o Neuköllnu něco zaslechli, ale pořádně o něm nic nevědí,“ shrnuje.
Mimochodem místo, kde dnes 84 % populace tvoří turecké a arabské rodiny, se dříve jmenovalo Rixdorf. Roku 1737 se tu na pozvání a se svolením pruského krále Fridricha Viléma I. usadili protestantští uprchlíci z Čech a Moravy. Útočiště před pronásledováním v pobělohorských Čechách tu našlo kolem 350 lidí.
„Nechybí tu česká vesnice a český kostel. Dodnes tam člověk narazí na stopy české minulosti,“ říká Murat Topal, který tuto významnou kapitolu v dějinách Neuköllnu ve své knize rozhodně neopomněl.
Procházka českou vesnicí patří dnes v Berlíně k oblíbeným turistickým okruhům, stejně jako návštěva Komenského zahrady, která tu vznikla před dvaceti lety.
O Neuköllnu si raději přečtěte v knize
Na česky mluvící potomky pobělohorských uprchlíků tu dnes už nenarazíte. Školu hrou si tu dnes nejčastěji zkoušejí děti z přistěhovaleckých rodin. „Neukölln je zrcadlem Berlína. Reprezentuje různobarevnost tohoto města,“ soudí Murat Topal.
Popravdě řečeno, při procházce po Neuköllnu máte pocit, že se spíše než po Berlínu procházíte po Istanbulu. I když jde o místo, kde je mnoho k vidění, po setmění bych se tu sama procházet určitě nechtěla.
Přeci jen každodenní zprávy z Neuköllnu o přepadeních nebo střelbě na ulici od hlubšího prozkoumání této lokality odrazují. Možná je lepší sednout si do křesla a přečíst si o Neuköllnu v knize.
