Puškin přeložený do ukrajinštiny zní lépe než v ruštině, tvrdí knihkupci z Oděsy. Na skladě mají i překlad Švejka

Ruským jazykem na Ukrajině mluví, píšou a čtou skoro všichni. Po útoku Ruska na Ukrajinu ale ruština mizí a přestávají ji používat i ti, pro které to byl mateřský jazyk. Týká se to také knih. Knihkupectví kdysi plná ruských originálů a překladů do ruštiny začínají plnit díla v ukrajinštině. Dobře je to vidět v Oděse v parku nazvaném Knížka.

Tam už třicet let prodávají knihy dva bratři a o literatuře toho vědí hodně: „Kdysi byly knihy jen v ruštině. Někdy kolem roku 2004 se začaly objevovat v ukrajinštině. Dneska prodáváme v ukrajinštině tak třetinu knih. Je to postupný proces. Může to trvat patnáct, dvacet let, a po nějaké době už tu nebudou skoro žádné knihy v ruštině.“

Předpoklad, že ruskou literaturu budou Ukrajinci číst v originále neplatí. 

„Ruské spisovatele budeme překládat do ukrajinštiny a už dneska se to děje. Dostojevskij, Bulgakov, samozřejmě i Puškin a řeknu vám, že Puškin zní v ukrajinštině libozvučněji než v ruštině,“ říká Igor a drží v ruce knihu Ruslan a Ludmila.

Všechno přeložit do ukrajinštiny

„Rusové říkají, vy i Puškina přeložíte do ukrajinštiny, jenže básně jsou v našem jazyce ještě hezčí,“ pokračuje mladší z bratrů Ihor a Vjačeslav oblečený ve žlutém tričku a modrých kraťasech mu přizvukuje. Na nic nečeká a začíná recitovat úryvek z Ruslana i Ludmily v ukrajinštině

Čtěte také

Takže na Ukrajině se bude číst Puškin ukrajinsky.

„Spisovatele, kteří nebyli protiukrajinští, kteří byli neutrální, ty budeme překládat. Jistě víte, že rusky psal i náš národní básník Taras Ševčenko, ale to bylo za imperiálního Ruska, a každý se snažil přežít, jak mohl. Napsal ale spoustu věcí ukrajinsky, a to je našemu srdci bližší.“

Národní obrození

Ukrajinské národní obrození má mnoho podob, a to jazykové je pro Ukrajince nesmírně významné, zvláště po ruské snaze Ukrajinu vymazat z mapy. Vjačeslav se vyzná a nabízí pro Čechy velmi srozumitelný příklad.

Osudy dobrého vojáka Švejka v ukrajinštině za 450 hřiven

„Když jste se osvobodili od tlaku rakousko-uherského impéria, mnoho lidí mluvilo německy. I spisovatelé psali německy. A postupně od dětí ve škole až po úřady se začalo mluvit česky. A po sto letech? Kolik lidí mluvilo německy? Dvě procenta, nebo méně? A tak to bude i u nás. To je koloniální minulost.“

Do řeči se dává i méně mluvný Ihor a připomíná dobu před druhou světovou válkou, kdy se jejich rodiče narodili v ukrajinské vesnici, mluvili ukrajinsky, ale pak se přestěhovali na Donbas.

Kvůli rodnému jazyku smrt

„Na Donbase je za ukrajinský jazyk pronásledovali. Tam se za to i zabíjelo. Přešel proto na ruštinu a s námi už také mluvil jen rusky. Takhle nám komunisti ukradli rodný jazyk.“

Knihkupec Vjačeslav, oblečený ve žlutém tričku a modrých kraťasech, národních barvách Ukrajiny

Na celé východní a jižní Ukrajině se v uplynulé epoše mluvilo běžně v podstatě jen rusky, jenže válka na Donbase a letošní ruská invaze všechno změnily.

I Natálie, která ošetřuje uprchlíky z Chersonu, chce na svůj rodný jazyk raději zapomenout.

Čtěte také

„V našem regionu se mluví převážně rusky, ale teď to nejde. Rusové jsou banditi, jinak je nemohu nazvat. Celá naše rodina přešla na ukrajinštinu. Ano, často mluvíme rusky, protože jsme zvyklí.  Ale s ruskou kulturou, nebo spíš sovětskou, nechceme mít nic společného. Chceme našim dětem a vnukům předávat ukrajinskou kulturu.“ 

Jedna z mála užitečných znalostí, kterou Rusové okolnímu světu předali, je znalost ruštiny. Domluví se s ní miliony lidí na území bývalého impéria. Jenže většinou to bylo ohněm a mečem, a o to už nikdo nestojí. Jinými slovy co se týká jazyka, Rusům se na Ukrajině podařil pravý opak toho, co plánovali.

autoři: Ľubomír Smatana , aka
Spustit audio

Související