Z Demänovské doliny na Chopok. Co všechno ukáže horská túra, když vás vede zkušený průvodce?
Strmé výšlapy, těžké nohy – a odměna v podobě výhledů do okolí. Takhle zná Nízké Tatry většina z nás. A kdo říká, že se nahoře nezadýchá, ten tam nejspíš vyjel lanovkou. Teď ale přibyla možnost zvládnout takové náročné výlety i s úsměvem. Díky túrám s průvodci, kteří cestou přidají příběhy i rady, jak se v horách pohybovat bezpečně. Vše je zdarma a stačí se pouze předem registrovat.
Túru začínáme v 7:45 ráno. Dnes je nás málo – původně bylo otevřených dvacet míst, ale vycházíme jen v šesti lidech plus průvodce. A prý si dáme i docela do těla.
„Těší mě, že jsme se zde setkali na dnešní túře. Jmenuji se Staňo Barenyi a budu dnes vaším horským průvodcem. Čeká nás krásná, ale náročná túra – nastoupáme přes 1400 výškových metrů. Začínáme u Demänovské jeskyně svobody, půjdeme přes sedlo Poľany a skončíme na Chopku,“ vítá nás průvodce.
Neztratit stabilitu a plašit medvědy
První část cesty je spíš extrémnější procházka lesem. Člověk podlézá popadané kmeny, přeskakuje potoky nebo jde, když má kratší nohy jako já, prostě skrz vodu.
Čtěte také
„Když potřebujete přeskakovat ze skály na skálu, nezastavujte se, místo toho jděte rychle. Je to jako jízda na kole: když jedete rychle, máte stabilitu. Když zaváháte, stabilita je pryč. Ale vodu brzy opustíme – i s tím osvěžením, které nám zatím dává,“ upozorňuje náš horský vůdce.
Člověk si tady musí dávat pozor. Je lepší, že jdeme ve větší skupině – i proto, že v těchto horách můžou být medvědi.
„V Demänovské dolině je zdokumentováno 26 doupat medvědů. To neznamená, že v každém je medvěd – oni se přesouvají podle přírodních podmínek. Přesně v takovém území je vhodné si povídat nebo dávat najevo svou přítomnost,“ potvrzuje Staňo Barenyi.
Na vrchol vyšlapanou cestou
Stoupání máme za sebou a opravdu bylo náročné. Fyzička se projeví, a pokud ji nemáte, tak ne – tak jako já. Naštěstí teď už jdeme krásnou hřebenovkou. Připomíná to trochu kulisy z Pána prstenů.
„Nízké Tatry se zmiňují v 18. století jako ‚Nižní‘. Až následnými překlady do různých jazyků se stabilizoval název Nízké Tatry,“ vypráví během chůze průvodce.
Po hřebenu jsme se mezitím dostali už velmi blízko cíle a jdeme po upraveném kamenném chodníku. „Turistické stezky většinou vznikly z tras, které používali lesníci, myslivci či pytláci pro svou hospodářskou činnost. Turisté pak logicky využili toho, co už bylo vyšlapané,“ dozvídáme se.
A protože se blížíme k závěru, ptám se Jany, která jde vedle mě s úsměvem, jak se jí výšlap líbil. „Určitě to stálo za to – i ta odřená ramena. A líbilo se mi, že jsem se dozvěděla i něco navíc o věcech, které člověk jinak bere automaticky,“ hodnotí dnešní túru.
Kdo by si chtěl něco takového vyzkoušet – podobných procházek chystá Liptov do konce srpna ještě několik.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Služebákem do Dánska na MS v hokeji a řízení dvou aut naráz. Co předcházelo konci šéfa vyhlášené školy
-
Nábor influencerů, vyhazov expertů. Na MŽP je chaos, bezvládí a nejistota, popisuje novinářka
-
Svobodu projevu máme, bezbřehá by být neměla, myslí si většina Čechů. Souhlasí s omezeními kvůli bezpečnosti
-
Zavoral: Šetřili jsme 20 let, o tom to není. Jde o to sebrat peníze ČRo a ČT, ohrozit je a destabilizovat
