První test planetární obrany lidstva byl úspěšný, hlásí NASA. Zkušební mise DART bodovala i díky českým vědcům
NASA oznámila úspěch v astronomii. Sonda DART narazila do planetky Dimorphos, a tím změnila jeho oběžnou dráhu. Dvojitý asteroid Dimorphos a Didymos objevil český vědec Petr Pravec. Asteroid teď vědci z NASA použili k pokusu, který by mohl znamenat, že případné hrozbě pro planetu Zemi v podobě asteroidů můžeme čelit. Jak dokážou vědci vypočítat dráhu vesmírného tělesa z jeho jasnosti? A jak se proměnila oběžná dráha asteroidu Dimorphos? Poslechněte si reportáž.
Sonda DART vyslaná do vesmíru narazila do měsíce planetky Didymos. „Kdybychom objevili asteroid, který by mohl ohrozit Zemi, a kdybychom ho spatřili v dostatečné vzdálenosti, mohli bychom využít tuto techniku k tomu, abychom ho odklonili,“ potvrdil médiím Bill Nelson, ředitel americké vesmírné agentury NASA.
Čechy objevený asteroid
Snímky, které odeslala sonda DART 26. září před nárazem do asteroidu Dimorphos, ukázaly, že se vědci „trefili do černého“. Nejprve ale nebylo jasné, jestli náraz planetku skutečně odklonil. „Dnes NASA potvrzuje, že sonda DART úspěšně změnila trajektorii cílového asteroidu,“ konstatuje Nelson.
Odborníci si k pokusu vybrali takzvaný dvojitý asteroid, který objevili čeští astronomové v roce 2003. Menší Dimorphos a větší Didymos obíhají jeden okolo druhého. Původně jim jeden oblet trval 11 hodin 55 minut.
„Od nárazu DARTu astronomové pomocí pozemských dalekohledů měřili, o kolik se tato doba změnila. Teď mezinárodní tým potvrdil, že náraz vesmírné lodi změnil oběžnou dráhu o 32 minut. Jinými slovy – DART zkrátil oběžnou dobu Dimorphosu na 11 hodin a 23 minut.“
Výpočet dráhy ze změny jasnosti
Potvrdily to na sobě nezávislé datové sady z několika dalekohledů a radarových měření. Odborníkům trvalo nějakou dobu je zpracovat, protože asteroidy velké řádově stovky metrů nejsou v dalekohledu zřetelně vidět.
„Vidíme je jenom jako pohybující se hvězdičku. Tím, že ta dvě tělesa kolem sebe navzájem obíhají, se vzájemně zakrývají a zastiňují. ‚Hvězdička‘ tím mění svoji jasnost a z period změn té jasnosti se podařilo zjistit, jak vypadá dráha,“ popisuje vědec Astronomického ústavu Akademie věd Petr Šajrich.
Chvost prachu víří nové otázky
„Dalekohledy ukázaly, že po srážce se sondou se navíc kolem asteroidu objevila oblaka zřejmě prachu zvířeného nárazem nebo odvanutého slunečním větrem. V těchto dnech za sebou asteroid táhne chvost podobně jako kometa. Vědci o něm, a nejenom o něm, teprve zjišťují další podrobnosti,“ říká ve videopřenosu NASA vědecký vedoucí programu DART Tom Stetler.
Čtěte také
„Možná odhadneme hmotnost vyvrženého chvostu, a jak dlouho se pohyboval. Týmy budou dopodrobna analyzovat novou oběžnou dráhu. Jestli je kruhová nebo eliptická, jestli nemá výkyvy. Jestli jsme tím nárazem nerozkývali celý Dimorphos,“ pokračuje vědec.
„Když se díváme na ty obrázky, napadají nás desítky otázek, na které bychom předtím vůbec nepřišli, kdybychom tohle neviděli,“ dodává.
Evropská sonda s českou technikou
Vědci budou asteroid po nárazu dále sledovat. „Další výsledky mise DART bychom se podle českých astronomů měli dovědět během příštího roku,“ říká objevitel Dimorphosu Petr Pravec s tím, že je zorganizovaná síť pozemských dalekohledů, které budou Didymos průběžně pozorovat.
„Příroda vždycky dovede překvapit – v plánování je značná míra flexibility, nemáme to naplánováno úplně do detailů. Spíše budeme vyhodnocovat průběžně získaná data a podle průběžných výsledků budeme upřesňovat, jak moc a kdy je potřeba systém ze kterého dalekohledu pozorovat,“ dodává.
V roce 2027 by měla k Dimorphosu doletět evropská sonda Hera, která ponese na palubě i českou techniku.
Související
-
Spuštění Webbova vesmírného dalekohledu neznamená pro pozemské hvězdárny zánik
Pozemské observatoře mají podle vědců smysl i v době, kdy nám nový vesmírný dalekohled Jamese Webba každý týden posílá nevídané snímky a data.
-
Vesmírné misi Artemis I k Měsíci se první start nepodařil. Je ale připravena na další pokus
Přípravy na start mise Artemis I k Měsíci pokračují. Experti z vesmírné agentury NASA prověřili závady, kvůli kterým neodstartovala, a naplánovali další startovací okno.
-
Jak ve vesmíru ochránit Zemi před srážkou? Nejhorší je systém „Bruce Willis“, usmívá se astronom
Miloš Tichý pracuje od roku 1984 v observatoři na Kleti a dnes je jejím vedoucím. Jsme připraveni na nebezpečí, která by mohla ohrozit naši planetu?