Jak ve vesmíru ochránit Zemi před srážkou? Nejhorší je systém „Bruce Willis“, usmívá se astronom
Miloš Tichý pracuje od roku 1984 v observatoři na Kleti a dnes je jejím vedoucím. „Dost lidí si myslí, že astronom sedí v kopuli, kouká a mrzne. Mrznout má technika! Já si sedím hezky v řídicím centru s kávou a ovládám to dvěma počítači,“ usmívá se Miloš Tichý. Jsme připraveni na nebezpečí, která by mohla ohrozit naši planetu?
Na Kleti se specializujete na astronomická měření planetek a komet se zvláštním zaměřením na blízkozemní tělesa. Pochopila jsem, že propátráváte vesmír a tato tělesa hledáte.
Dalekohled Klenot na to není dělán, na prohledávání jsou velké specializované dalekohledy. Najdou něco podezřelého, ale nestačí to jenom nalézt. Je potřeba zpřesnit dráhu. Tam pak přichází naše práce. Na Kleti připravíme pozorovací plán, lítáme po celé obloze a zjišťujeme, děláme snímky, hned změříme, hned pošleme, zase se to přepočítá a podobně.
Hledání je hezký vedlejšák, prohlížíme snímky, jestli se tam náhodou něco nového neobjeví. Ale naší hlavní prací je zpřesňovat to, co se někde objeví, abychom zjistili, co nás čeká. V tomto případě doufáme, že mine většinou.
S jakým pocitem čtete takové ty titulky, které těleso se na nás řítí, jak daleko bude a jak velká je to katastrofa?
Většinou se to přebírá ze zahraničních médií a ne vždycky je to realita. Před několika roky všichni šíleli, že nás minula planetka o 7 milionů kilometrů, jak byla nebezpečná... Ta planetka vůbec nekřižovala dráhu Země, takže nebyla vůbec nebezpečná. Bylo to nejbližší přiblížení na příštích 100 let. A že nás dva dny poté minula planetka o 20 tisíc kilometrů, to bylo ticho po pěšině. My jsme o tom věděli, protože jsme ji sledovali, ale média absolutně nic. Takže médiím se v tomto úplně věřit nedá.
Vraťme se k nebezpečím, která mohou ohrozit planetu. Pochopila jsem, že si už Evropská kosmická agentura pro experiment vyhlédla těleso, které se jmenuje Didymos. Má průměr 800 metrů a taky má měsíc, to znamená dvouplanetka. Co se tam bude dít za experiment? Mělo se to dít letos.
To se vybralo účelově, abychom si trošičku otestovali, jestli jsme schopni tu naši Zemičku ochránit. Když se trefíme do toho menšího, o kolik jsme schopni mu změnit dráhu a o kolik zase to změní dráhu toho většího. Potřebujeme být připraveni, protože kdo je připraven, není překvapen.
Čtěte také
Když se přemýšlelo, jak se bude Země chránit, tak nejhorší je systém „Bruce Willis“ – navrtáme to a odstřelíme. Pak nevíte, jestli ty trosky k vám nespadnou. Všechny metody se vyvíjí na to, abychom dovedli změnit dráhu planetky, Země je na to těžká.
Země prolétne svůj průměr za osm minut, oběžné dráhy planetek jsou řádově v desítkách měsíců. My potřebujeme získat jenom osm minut, takže nám stačí jenom jemňoučce šťouchnout. A zbytek nám pomůže gravitační působení ostatních těles, to umíme spočítat. A pak budeme z nebezpečí venku.
Jak se zkoumá, z čeho je to těleso, které se k nám blíží?
Můžeme rozložit sluneční světlo odražené od té planetky do spektra a zjistit, z jakého je materiálu. Nebo rámcově to můžeme zjistit třeba z rotace. Když těleso rotuje hrozně rychle, víme, že nemůže být kamenné, to by se rozpadlo. Takže víme, že je železné. Když je loudavé, máme větší šanci, že je kamenné.
Kdybychom měli dostatek času, protože u nebezpečných planetek se to počítá na sto let dopředu, můžeme tam poslat sondičku. Přistaneme, odebereme vzorky, uděláme analýzu a víme perfektně, z čeho to je. Metod je povícero.
Takže my u těch planetek neříkáme jenom „Ha, teď nás to minulo!“, ale všechno se počítá na sto let dopředu, abychom se na to mohli připravit.
Jak se vede kometě Tichý? Proč astronomové mohou pojmenovat po sobě kometu, ale u planetek to nejde? Jak vznikly vltavíny a kde je hledat? Co by se mělo stát letos s planetkou Didymos? A co odpověděl Miloš Tichý na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Burger v prášku a bramborová kaše. Český startup vyvíjí výdejní automat pro misi na Měsíci
Jakub Krejčík toužil po zapojení do kosmického výzkumu. Založil společnost Heaven Labs, která se věnuje stravování, a její jídlo v prášku možná poletí do vesmíru.
-
Elon Musk je šílenec, na Mars chce vypravit flotilu tisíců raket, popisuje odborník na vesmír Přibyl
Ve vesmíru začíná být rušno. Bojují o něj Američané, Rusové, Číňané i Japonci, do kosmu míří i první vesmírní „turisté“ z řad miliardářů.
-
I to, co sestavím z deseti součástek, má svoji duši, usmívá se organizátor Robotického dne
V Kongresovém centru budou v neděli soutěžit roboti, respektive jejich konstruktéři. „Nejvíc mě baví, kolik se toho od soutěžících naučím,“ říká šéf akce David Obdržálek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.