Spuštění Webbova vesmírného dalekohledu neznamená zánik pozemských hvězdáren

Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd mě přivedl k největšímu dalekohledu v Česku: „Tady je pilíř, který vede až dolů na skálu, asi deset metrů, což je důležité pro přesnost a navádění.“

Podmínky k pozorování

Perkův dalekohled v Ondřejově má průměr dva metry. Podmínky k pozorování hvězd tu ale nejsou úplně ideální.

Čtěte také

Ondřejovská hvězdárna testuje speciální teleskopy. Zachycují spršky kosmického záření, v Česku jsou unikátní

„Když bude v tom tubusu teplý vzduch a venku se ochladí, tak tam vznikne turbulence, a ta zničí obraz. Je to důvod, proč stavíme dalekohledy na vysokohorských observatořích.“

Nové obří dalekohledy proto indičtí vědci postavili v Himálaji. Další observatoře vznikají v jihoamerickém Chile: evropský Extrémně velký dalekohled a americký Velký Magellanův dalekohled, a měly by být hotové do konce desetiletí.

Velké dalekohledy si poradí

Velký Magellanův dalekohled bude mít desetkrát lepší rozlišení než starší Hubblův vesmírný dalekohled, uvedla na webu observatoře jedna ze zakladatelek, Wendy Freemanová. Velké dalekohledy totiž budou mít speciální optiku, která si poradí s turbulencemi neboli bublinami vzduchu v atmosféře, které zkreslují obraz, vysvětluje Petr Škoda.

Ondřejovský dalekohled|foto:Petr Kološ, Český rozhlas

„Je tam ještě takové speciální zrcadélko, deformovatelné, na kterém se dá vytvořit obrovské množství různých boulí. Opačné tomu, jak budou vypadat bubliny vzduchu.“

Podle Petra Škody ale nejsou špatné ani dalekohledy, které takovou techniku nemají. Záleží, co s nimi vědci chtějí pozorovat.

Fotografická kvalita není to hlavní

„Nehrajeme si na fotografickou kvalitu, ale můžeme stále posbírat poměrně hodně světla, můžeme měřit změny jasnosti, třeba i v Brně, uprostřed města, se to dá dělat docela přesně.“

Astronomy totiž zajímá nejenom, jak vesmírné těleso vypadá na pohled, ale jaké světlo z něj přichází, a to se dá zjistit i z neostrých záběrů.

Experti z Česka zmodernizovali dalekohled na observatoři La Silla v Chile|foto:Zdeněk Bardon

„Na té optické mřížce vznikne vlastně spektrum hvězdy. A z toho spektra poznáte, jak se vám posouvá, jakou rychlostí to těleso obíhá.“

Na obloze je toho k pozorování tolik, že si i relativně obyčejné dalekohledy přijdou na své.