Prodavačů je přetlak. Trh práce si žádá středoškoláky s maturitou a dovzdělávání, popisuje šéf Úřadu práce

Přijímací zkoušky na střední školy jsou v posledních letech velkým tématem, vyvolávají hodně stresu, hodně napětí. Hlavně v Praze a v okolí se v posledních letech opakovaně rozebírá obrovský přetlak zájemců o studium na gymnáziích. Když jste viděli výsledky vaší analýzy, je studium na gymnáziu ohledně další kariéry opravdu takovou výhrou?

Čtěte také

Od dnešní půlnoci je možné podávat přihlášky na střední školy. Systém DiPSy jsme vylepšili, říká ředitelka Cermatu

Výhrou je vystudovat prakticky jakoukoliv vysokou školu a je pravda, že gymnázium je dobrý předstupeň pro vysokou školu. Na druhou stranu vidíme, že podobně kvalitní obory jsou střední školy, které kombinují vyučení a maturitu. To je hvězda celého středoškolského vzdělávání.

Velmi dobře také fungují lycea. Takže pokud je velký přetlak na gymnáziu, střední škola, která kombinuje odborné vzdělání s maturitou, je velmi dobrý ekvivalent.

Když to zkusím přeložit, jestli to dobře chápu, znamená to, že na gymnázium by měli jít ti, kteří jsou přesvědčeni stoprocentně, že budou studovat vysokou školu. Pokud si někdo říká, že na vysokou školu nepůjde, potom je pro něj lepší jiný typ střední školy?

Dokonce člověk, který ukončí jen gymnázium, je na tom na trhu práce hůř než člověk, který ukončí nějaké odborné střední vzdělání nebo právě vyučení s maturitou. Samotný gympl trh práce přece jen tolik neocení.

Vy už jste se zmínil o lyceích, to je jeden z velkých trendů posledních let. Jak dopadají čerství absolventi lyceí?

Oni typicky ještě potřebují nějakou praxi, ale v dlouhodobějším pohledu, když se dívám na celý trh, jsou ve třech nejlepších oborech. Autoelektrikář – o toho je největší zájem – a pak hned jsou to absolventi lyceí a technických interdisciplinárních oborů.

Čtěte také

Určení daní nemotivuje kraje k navýšení kapacit gymnázií. Zájem o flexibilitu poroste, upozorňuje Prokop

To jsou tři obory, o které je největší zájem, absolventi se skutečně na trhu práce neohřejí. Právě lyceum, které kombinuje odbornost se všeobecným přehledem – takovou kvalifikaci má trh práce rád.

Jen škola nestačí

Jakým pracovním oborům nejvíce hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Vy například zmiňujete prodavače, ať už u čerstvých absolventů nebo dlouhodobě. Čím to je? Mně přijde, že na spoustě supermarketů, na spoustě obchodů vidím cedulky, že přijmou prodavače a nabízejí platy, které leckdy jsou na první pohled docela sympatické. Jak to jde dohromady s tím, co vy říkáte?

Protože je tam obrovský přetlak lidí. Na jednu pozici je příliš mnoho uchazečů. Ještě navíc s automatizací v této oblasti, s automatickými pokladnami – to je opravdu obor, kam bych své dítě neposlal.

Na základě vaší analýzy, kterou jste zvěřejnili na stránkách Úřadu práce, jaké jsou další obory, kde je uplatnění problematické?

Já myslím, že trh nás spíš bude učit, že kdokoliv, kdo nepečuje o svoji kvalifikaci, nám z trhu bude vypadávat. Trh práce je mnohem dynamičtější. Člověk, který se spolehne, že mu stačí to, co se naučil ve škole, bohužel bude práci na trhu hledat mnohem hůř.

Lidé, kteří se rekvalifikují ještě během práce, pak spíš zabojují o pozici, která je lépe placená.

Češi jsou v tom relativně špatní. My se málo celoživotně vzděláváme, jsme v tom na chvostu v Evropě. Proto se sice raduji z počtu rekvalifikací za minulý rok, z počtu lidí, kteří se s námi digitálně vzdělávají – těch je víc než 74 tisíc a většinou jsou to lidé, kteří aktuálně práci mají – ale pořád spíš doháníme dluh, který tady byl.

Takže si myslím, že to základní je: když jsem dlouho v jedné práci, navíc tam třeba nejsem šťastný, neberu tam dost, je to okamžik, kdy by se ten člověk měl začít se dívat na to, co by mohl dělat, aby posílil svoji pozici na trhu práce.

Čtěte také

Plaga: Generace Alfa přinese změny do vysokoškolského vzdělávání. Běžné budou kratší studijní cykly

Úplně to první je, aby posílil svoji digitální gramotnost, to bych skoro dával jako očkování každému. A druhé je se porozhlédnout, kde by mu mohlo být líp a třeba využil nějakou rekvalifikaci. Myslím, že obecně už to není tak, že se budou prohrávat konkrétní obory, ale budou se prohrávat lidi, kteří se nebudou kontinuálně rozvíjet.

Můžeme doporučit oborům, jako jsou prodavači či železničáři, aby se poohlédli po rekvalifikaci už teď, byť mají práci?

Přesně tak. Lidé, kteří jsou v těchto oborech, by rekvalifikaci měli řešit, dokud ještě práci mají. Navíc jsou to relativně nízkopříjmové obory, takže ti lidé typicky nemají našetřeno. Když finanční rozpočet rodiny trpí, často pak vezmou práci, která je hůř placená.

Zatímco lidé, kteří se rekvalifikují ještě během práce, pak spíš zabojují o pozici, která je lépe placená. Vidíme, že i lidé, kteří ztratí práci a berou podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce, pak typicky berou o 8 % víc.

To se bohužel netýká těchto oborů. Ti jsou naopak dlouho nezaměstnaní a po devíti měsících berou prakticky cokoliv, protože finanční rozpočet rodiny je na tom mnohem hůř.

Jak si na trhu práce vedou řemeslníci? A jak se do statistik nezaměstnanosti propisuje rozvoj umělé inteligence? Poslechněte si celý rozhovor.