Právní nejistota i rozhádaná opozice. Změnou ústavy Fico zakryl konsolidaci daní, upozorňuje Vašečka

Slovenský parlament v pátek nejmenším nutným počtem hlasů schválil změnu ústavy, která stanovuje jen dvě pohlaví, podmiňuje sexuální výchovu ve školách souhlasem rodičů, stanovuje rovnost odměňování mužů a žen za stejnou práci a stanovuje také svrchovanost země ve věcech národní identity. Bude něco z toho mít nějaké zásadní praktické dopady? Poznají Slováci v běžném životě, že novela vstoupí v účinnost?

V běžném životě některé věci nepoznají okamžitě. Například svrchovanost Slovenské republiky, suverenita v kulturně-etických otázkách je velmi vágní – to je koneckonců připomínka těch, kteří to kritizují, že se do toho dá vložit v podstatě cokoliv. Takže toho si asi nevšimnou hned, ale některé věci teoreticky přijdou velmi rychle.

Čtěte také

Odnosím vám dítě. Jak v Česku funguje surogátní mateřství a jaké příběhy skrývá?

Například omezení surogátního mateřství, čili výslovný zákaz náhradního mateřství, anebo koneckonců adopce, osvojení dítěte jen sezdanými páry a explicitní zákaz adopcí nesezdanými budou mít samozřejmě přímý vliv na ty, kteří by něco z toho chtěli aplikovat. Ale mimochodem, to je problém už dnes, vzhledem k jiné legislativě.

Tam se to v uvozovkách pouze dostává o patro výš do ústavy, ale jinak už tyto věci na Slovensku platí.

V souvislosti s tou novelou ústavy se v českých médiích nejvíc mluví o ustanovení, že Slovenská republika uznává jen dvě pohlaví, muže a ženu, ale potenciálně největší dopad může mít to ustanovení, o kterém jste mluvil před chvílí, že slovenské právo bude mít přednost před právem Evropské unie a před mezinárodními smlouvami ve věcech národní identity, zejména v kulturně-etických otázkách. My jsme spolu už v červnu rozebírali názory právníků, že ta formulace je vágní, nejasná, nepředvídatelná. Vy jste v červnu říkal, že to nikdo z vládního tábora nevysvětluje. Změnilo se to? Je k dispozici nějaké jasnější vodítko, jak by se to mělo aplikovat?

Michal Vašečka, sociolog a programový ředitel Bratislava Policy Institute|foto:Dagmar Jegerová, Vinohradská 12

Rozhodně není a v tom budou vznikat vážné problémy. Zároveň je možná třeba se uklidnit, protože věc je dokonaná a bude velmi záviset na ústavní praxi a na Ústavním soudu Slovenské republiky, jakým způsobem k tomu bude přistupovat. Je pravdou, že je to natolik vážné, že už dnes můžeme s jistotou říct, že problémy to přinese.

Ale tady se zastavím, protože jsme neotevřeli zásadní otázku, proč k tomuto vůbec došlo, proč je tak nesmírně důležité pro některé lidi na Slovensku toto schválit, a já bych to chtěl rozebrat. Slovensko je z pohledu ČR určitě oprávněně vnímáno jako tradičnější krajina, konzervativnější krajina, méně sekulární krajina než ČR, ale i přesto není konzervativní část populace dostatečně velká, aby prostřednictvím svých zástupců takovéto ústavní změny mohla prosadit.

Čtěte také

Skutečný test slovenské vládní koalice přijde v březnu. Hrozící „převrat“ je kalkul pro předpokládané předčasné volby, říká Maďarič

Vnesu do toho sociologii. My víme, že věci plní nějaké cíle, nějaké funkce, které mohou být manifestační anebo latentní. Něco se říká navenek a něco je skryté. Cíle mohou být úplně jiné než ty, které se demonstrují. V případě těchto ústavních změn je ukryté více věcí.

Jednak chce Robert Fico opětovně rozdělit opozici, což se mu podařilo fantasticky, to byl majstrštyk. Opozice je od pátku rozhádaná tak, že to bude velmi problematické slepit, ačkoli do voleb jsou teoreticky dva roky. A zadruhé, podařilo se mu překrýt jiná témata, která jsou velmi vážná. To je například značně problematická konsolidace veřejných financí, která, jako mnozí říkají, bude velmi bolet, ale příliš nepomůže.

Já se omlouvám, že vám do toho skočím. Kdybyste viděl moji přípravu, tak byste věděl, že k obojímu se chci dostat, ale přece jen pro naše posluchače, abychom neskákali z jednoho na druhé, jsem chtěl začít praktickým dopadem, jak vážné to je, nebo jestli je to vážné pro obyvatele Slovenska.

Když se vrátím k tomu, od čeho jsme tedy odbočili, svrchovanost Slovenské republiky ve věcech národní identity, zejména v kulturně-etických otázkách, když budu citovat to zásadní ustanovení z novely ústavy – vy jste říkal, že to bude záviset na Ústavním soudu. Z debat, které se vedou mezi ústavními právníky, otevírá to cestu ke zpochybnění platnosti evropského práva na Slovensku nebo některých konkrétních ustanovení a konkrétních mezinárodních dohod?

Já osobně nejsem právník, čili se mi k tomu vyjadřuje. Ale co dnes vidíme na Slovensku, ta debata je velmi divoká. Někteří odkazují na různá stanoviska ústavních soudů po celé EU k různým věcem. Mnozí odkazují například na to, jak polský ústavní soud potvrdil, že Green Deal, tedy Zelená úmluva je na polském území neplatná. A nic se nestalo ve smyslu, že by se Polsko dostalo mimo EU nebo že by to skončilo vážnými žalobami, alespoň zatím.

Čtěte také

Petr Šabata: V novele slovenské ústavy nejde o rodinu, muže a ženu. Jde o moc

Ale rozhodně to nerozšiřuje práva obyvatel Slovenska, to je zřejmé. Potenciálně to určitě nepostihne většinu populace, ale nějaké části populace to jsou. Čili to rozhodně není krok ani zdaleka inkluzivní, spíše omezuje už dosáhnutá lidská práva z minulosti. V tomto smyslu se to dá hodnotit jako krok zpět. I když interpretace především z konzervativního tábora jsou takové, že se vlastně nic nestalo a že se rozhodně s EU střetnout nemůžeme.

Já znovu připomenu: jelikož tam je ta právní nejistota, která může dokonce sahat až po některá rozhodnutí například Evropského soudu pro lidská práva, jestli některá rozhodnutí v případě konkrétních osob budou platit anebo ne, v tomto smyslu to téma lidských práv na Slovensku neposouvá dopředu.

„Věci Boha rukou zlých lidí“

Ve slovenském parlamentu pro novelu ústavy hlasovalo 90 poslanců. To je přesně tolik, kolik požaduje ústava, tedy tři pětiny Národní rady Slovenské republiky. Vy už jste říkal, že tyto konzervativní názory ve slovenské populaci nemají většinovou podporu. Jakou podporu tedy věci, které v novele jsou, mají na Slovensku u veřejnosti?

Znovu zopakuji, určitě větší než v případě ČR, o tom není pochyb, ale i Slovensko se za posledních 35 let přeci jen velmi modernizovalo a v tomto smyslu individualizovalo. Konzervativní část veřejnosti, která je reprezentována Křesťanským demokratickým hnutím (KDH), Slovenskou národní stranou (SNS) anebo menší Křesťanskou únií (KÚ), je spíš menšinová. Jak se to tedy stalo, může se český divák ptát.

Čtěte také

Fico bude opuštění NATO a slovenskou neutralitu prosazovat dál. I přesto, že se od něj Pellegrini distancoval, míní sociolog

Velmi jednoduše. Protože především SMER, Hlas a částečně SNS sledovaly úplně jiné cíle. Sami o tom mluví, Robert Fico mluví o hrázi proti progresivismu. Dokonce řekl: postavili jsme ne hráz, ale obrovskou hráz – která jednoznačně zabrání tomu, co oni nazývají za různé projevy nenormálnosti, úchylnosti a věcí, které nejsou pro lidi přirozené. Kdyby pro to hlasovali jen lidé, kteří jsou z KDH, KÚ a SNS, rozhodně by nesesbírali hlasy na ústavní změny, dokonce ani na běžné zákony by neměli většinu.

Slovenský premiér Robert Fico chtěl původně novelu schválit už v červnu. Tehdy neměl dost hlasů, a proto hlasování odložil. Teď se našla dostatečná podpora opozice, ale bylo to překvapení, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jestli těch 90 hlasů bude. Jak se Robertu Ficovi podařilo přesvědčit klíčové opoziční poslance?

Ve skutečnosti nevíme, ale Robert Fico sám prozradil, že den před hlasováním různí lidé volali různým poslancům opozice a snažili se je přesvědčit. Můžeme jen hádat, kdo to byl – mnozí na Slovensku poukazují, že telefony žhavili především lidé patřící ke katolickému kléru, kteří se je snažili přesvědčit, že jde o dobrou věc.

Čtěte také

Nemůžeme zůstávat uzavřeni jen do ulity svého myšlení a ostatní vylučovat, říká emeritní biskup Malý

Není překvapivé, že katolická církev na Slovensku se za tyto změny postavila. Za standardních okolností běžné politické praxe bychom mohli hovořit o případné korupci anebo o budoucím porcování medvěda, jak se říká v Česku, ale nemyslím si, že by to byl tento případ.

Spíše to šlo po linii typické pro konzervativní kruhy, kde se apeluje na to, že když už přichází návrh zákona, který je kulturně-civilizačně zásadní, ať už od kohokoliv a s kýmkoliv, je důležité, aby pro něj křesťané hlasovali. Připomenu, že jeden z těch, co za něj hlasoval, z hnutí Slovensko, tedy hnutí Igora Matoviče, dokonce řekl, cituji: „Dobré věci občas Bůh zařídí tak, aby byly dělané rukou zlých lidí.“ Zlými lidi v tomto případě myslel lidi ze SMERu, takto interpretoval, že můžou případně učinit něco, co je z pohledu křesťanů dobré.

Takto se vysvětlilo, proč se na poslední chvíli objevili právě ti dva klíčoví poslanci z hnutí Igora Matoviče, kteří to celé zvrátili. Skutečně to bylo překvapení pro všechny, nikdo to nečekal. Všichni považovali za dané, že Robert Fico má podporu maximálně 88 hlasů.

Rozpory opozice

V červnu jste v tomto pořadu říkal, že Robert Fico se snaží rozleptávat opozici právě kulturně-civilizačními tématy. Dá se po pátku říci, že se mu to podařilo?

Musím říct, že se mu to podařilo z jeho pohledu fantasticky. Opozice je rozhádaná, představitel Progresivního Slovenska, Michal Šimečka, možná trošku pod návalem emocí řekl, že to je definitivní konec jakékoliv spolupráce s Igorem Matovičem. To je ale potom problém matematický, protože dnešní slovenská opozice může vládnout, poté, co teoreticky porazí SMER, Hlas a SNS, pouze tehdy, když se všichni spojí. Jednoduše tam musí být i Igor Matovič a jeho hnutí Slovensko, pokud tam nebude, při současném stavu to nevychází.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Slovenské opozici končí první poločas zápasu, zatím ale předvedla spíš pasivní hru

Nemluvě o tom, že se vnesly jisté problémy i do vztahu s KDH. Jednak KDH bude řešit nehlasování svých dvou členů, čili to ještě bude rozleptávat KDH dovnitř, a hlavně na linii Progresivní Slovensko a KDH jsou teď nepříjemné vztahy. Přičemž KDH jasně řeklo, jak bude hlasovat – slovenským liberálům to nemuselo vyhovovat, ale je pravda, že od KDH se ani nedalo očekávat, že by nějak ostře vystoupili proti těmto návrhům, hlavně poté, co SMER akceptoval některé pozměňovací návrhy v ústavním zákoně, které přicházely z KDH.

Vy už jste se zmínil o souvislosti změny ústavy s hlasováním o konsolidačním balíčku ve slovenském parlamentu. Páteční hlasování přišlo těsně po tom, kdy Národní rada Slovenské republiky jednala o konsolidačním balíčku. Dá se říci, že se toto téma, tedy konsolidace veřejných financí a nepopulární opatření, tím podařilo Robertu Ficovi přebít?

Určitě se to nepodařilo přebít definitivně, protože znovu zopakuji, konsolidační balíček je velmi zásadního charakteru. Je jistá shoda mezi předními ekonomy na Slovensku, že sice na jedné straně vládě přinese nějaké úspory, ale vlastně neřeší a neléčí současné choroby slovenské ekonomiky, a navíc zpomalí slovenskou ekonomiku prakticky na nulu. Ještě doslova před pár dny se avizoval růst slovenské ekonomiky v příštím roce o 1,3 %, teď už klesá takřka k nule. Před Slovenskem jsou nepěkné časy.

Ona se celá diskuze samozřejmě vrátí, ale ano, na dlouhé období Robert Fico překryl tuto diskusi opět tím samým, co se mu za poslední roky daří: vnést rozpor mezi slovenské liberály a slovenské konzervativce. Je to tak předvídatelné, že předvídaví lidé už dopředu říkali: Dejte si pozor v opozici na to, abyste se opět nepohádali na kulturně-civilizačních tématech. No, nepomohlo to, opět se pohádali, a zřejmě to tak bude pokračovat.

V tomto smyslu se ukazuje, že slovenská opozice je nepoučitelná. Říkám to proto, že nemá možnost vládnout, pokud nenastane alespoň elementární konsensus na tom, že jistá témata se jednoduše nebudou řešit. V otázkách potratů anebo eutanázie se nedá dosáhnout kompromisu, kde se všichni zastaví někde na půl cesty, tam platí jedno nebo druhé. A obě dvě strany nejsou schopné a ochotné ustoupit ani o krok.

Jakou podporu má v současnosti strana SMER premiéra Roberta Fica? A jaké reakce na slovenskou změnu ústavy očekává slovenský sociolog ze strany evropských institucí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.