Mnoho jmen budoucí vlády je citlivých. Babiš na otázky neodpověděl, říká Stojanová ke střetům zájmů

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády. Ta by chtěla 13. ledna požádat sněmovnu o důvěru. Jak se zachová 18členný poslanecký klub Pirátů?

Jak je zřejmé už z našich předchozích veřejných vyjádření k řadě nominantů na různé ministerské resorty, za nás je mnoho osob určitě citlivých; ať už bych zmínila jméno Filipa Turka, Petra Macinky, ale i třeba pana Šebestyána, který má mířit do čela resortu ministerstva zemědělství. My jsme k nim měli řadu výhrad, které jsme adresovali do veřejného prostoru a vládu tedy nemůžeme podpořit, mimo jiné právě kvůli personálnímu složení.

A nepodpoříte ji jakým způsobem?

Vznikající kabinet bude muset požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu. V tomto slova smyslu my bychom důvěru nevyslovili.

Proč vás neuspokojil teď už designovaný premiér oznámením, jak vyřeší svůj střet zájmů?

Čtěte také

Babiš může uvažovat o slepém svěřenském fondu. Variant má mnoho, říká ústavní právník ke střetu zájmů

Protože to oznámení bylo prostřednictvím jednosměrného videa, které neumožnilo pokládat žádné otázky. Právě proto, jakou formu pan premiér Babiš zvolil, to nechalo více otazníků než odpovědí.

On oznámil, že chce vytvářet nějaký fond nebo trust, ale už neupřesnil, zda půjde o slepý fond nebo skutečně nezávislý svěřenský fond. Český právní řád třeba vůbec nezná institut slepého fondu, takže by se nabízely otázky, v rámci jakého zahraničního právního řádu jej vytvoří.

Svěřenský fond už v minulosti utvořil, aby vyřešil svůj dlouhotrvající konflikt zájmů. Ale jak jej tenkrát postavil, byl minimálně na základě pravomocných soudních rozhodnutí, ale i co do šetření Evropské komise, nedostačující. Zkrátka máme řadu otázek a jednosměrné oznámení nechalo řadu bledých míst, na která neznáme odpovědi. Takže za nás, alespoň podle toho, jaké máme zkušenosti s Andrejem Babišem z minulosti, to není dostačující.

Interpelace Komise

Co by úplně vyvrátilo vaše pochybnosti?

My jsme říkali, že jednoznačné řešení, které by ho úplně vyvrátilo z konfliktu zájmů, by byl prodej Agrofertu. K tomu se neodhodlal.

A kdyby se Babišovy firmy striktně vzdaly po dobu jeho mandátu všech dotací, to by stačilo?

To je také varianta, ale není příliš pravděpodobná. Má to samozřejmě ekonomické konsekvence na hospodaření koncernu. Právě z tohoto důvodu se nedivím, že k této variantě nesáhl, protože koncern Agrofert a spojené podniky jsou v podstatě závislé na veřejných zakázkách, alespoň jak to říkají veřejně dostupné zdroje. Ať už třeba advokát Aleš Rozehnal, odborník na obchodní právo, ale i slova prezidenta Komory auditorů Miroslava Mejzlíka říkají, že koncern je závislý na veřejných prostředcích.

Europoslankyně Markéta Gregorová za Piráty se v pondělí obrátila na Evropskou komisi a žádá po ní vyjasnění možného střetu zájmů nastupujícího českého premiéra Andreje Babiše. Není na to ale už pozdě? Jak víme, vláda bude jmenována v pondělí.

Markéta Gregorová, naše pirátská europoslankyně, se opírá o to, že Evropská komise už v letech 2018 až 2021 právě kvůli střetu zájmů Andreje Babiše preventivně zastavila evropské platby do Agrofertu a soudy následně potvrdily správnost tohoto kroku. To je zásadní, protože ona si uvědomuje, že ve chvíli, kdy by konflikt zájmu z pohledu Evropské komise nebyl vyřešen zcela v souladu s unijní legislativou, mohlo by hrozit, že k zastavení dotací dojde zase a budou tím poškozeni čeští podnikatelé, kteří také do svého podnikání čerpají řadu unijních dotací a veřejných prostředků.

Čtěte také

iROZHLAS

Babišovo řešení střetu zájmů vypadá lépe než dřív. Trust může mít zahraničního správce, říká Klímová

Od začátku říkáme a jsme naprosto souladu s naší europoslankyní, že chceme hájit zájmy českých podnikatelů, takže postupujeme preventivně v tom, že chceme slyšet od Evropské komise, jestli je toto pro ni dostačující nebo nikoliv.

Komise ale má na písemnou interpelaci tři týdny. Co by se dělo, kdyby odpověděla, že řešení skutečně dostatečně nevyhovuje evropské legislativě? Co pak?

Tak bychom tlačili pana premiéra Babiše k tomu, aby svůj konflikt zájmů vyřešil jinak a lépe, a to pokud možno v co nejkratší lhůtě. Jak jsem říkala, tady by byly ohrožené zájmy jiných českých podnikatelů a podnikatelek a myslím si, že by to mohlo mít závažné důsledky pro část české ekonomiky.

Střet o rekultivaci

Před měsícem jste na Facebooku napsala, že „není možné, aby se člověk, v jehož gesci je ochrana přírody, kamarádíčkoval s uhlobaronem, který roky přírodu drancuje a není ochoten pomoci postiženým oblastem, které dlouhé roky vysával.“ Asi na tom nic nemění, že se v mezičase nominace změnila: ministrem životního prostředí by měl být Filip Turek, ačkoliv včera za prezidentem ze zdravotních důvodů nedorazil, a pověřen řízením resortu nakonec bude zřejmě přece jen Macinka. Zkrátka, vám jde o Motoristy jako takové?

Já jsem poslankyně zvolená za Ústecký kraj a to téma řeším, protože jsem z kraje, který je léta postižený těžbou ve prospěch Pavla Tykače, který je majitelem společnosti Sev.en energy, což je energetická hnědouhelná společnost. Mně prostě vadí, že Pavel Tykač si roky z kraje bral těžbou, ale už se zdráhá tam cokoliv vrátit zpátky.

Styčným resortem, který by po něm měl vymáhat zpátky finanční prostředky, které by měly mířit obcím postižených těžbou v mém Ústeckém kraji, je Ministerstvo životního prostředí. A to, na co já jsem upozorňovala, je, že mezi Petrem Macinkou a Pavlem Tykačem jsou vazby z doby působení pana poslance Macinky jako mluvčí Institutu Václava Klause, jehož je Pavel Tykač významným donorem; že tyto vazby tam existují a že tedy existuje důvodná obava, že pro tyto vazby by ministerstvo životního prostředí prostředky od Pavla Tykače nevymáhalo.

Na druhou stranu, proč by mělo Petra Macinku a priori jako možného šéfa resortu, nebo alespoň dočasného, diskvalifikovat to, že má, jak jste napsala a teď zopakovala, velmi blízko k Tykačovi?

Já jsem poslala panu předsedovi Babišovi už 6. listopadu výzvu, kde to formuluji formou otázky: jestli se zkrátka bude o tomto s panem Macinkou bavit a jestli budou schopni oba dva – on jako osoba zodpovědná za personální složení vlády a pan Macinka jako v té době ještě potenciální ministr životního prostředí – poskytnout záruky, že i přes blízkou vazbu ty prostředky Ministerstvo životního prostředí bude vymáhat. Já jsem odpověď nedostala, takže ponechám s dovolením na posluchačích, jestli to pro ně není signifikantní. Podle mě velmi zásadní otázku ignoruje.

Čtěte také

Nehledáme náhradu za Filipa Turka. Od začátku víme, koho nominovat, seznam první spatří prezident, říká Macinka

Rozumím, ale jak jsem pochopil, vy jste přímo vyzvala Andreje Babiše, aby na ministerstvo životního prostředí vybral kandidáta, který kvůli svým vazbám nebude ve střetu zájmů.

Ano, to je pravda. Vyzvala jsem ho právě proto, že pan Macinka otázku ignoroval. V tu chvíli mi přišlo, že člověk, který není schopen podle mě odpovědět na jednoduchou otázku a poskytnout základní záruky, ve mně nebudí důvěru, aby usedl v čele ministerstva životního prostředí.

Ale nad rámec této konkrétní problematiky. Vy jste se mě ptal na celé hnutí Motoristé. Podle mého základního občanského a lidského přesvědčení by v čele ministerstva životního prostředí měl usednout člověk, který má rád životní prostředí a kterému záleží na stavu přírody.

A Motoristé nemají rádi životní prostředí?

Já tak usuzuji z jejich veřejně dostupných výroků, kdy v podstatě vyhrožovali velkohubými slovy o tom, že poteče zelená krev. Oni zpochybňují konsensus nejlepších vědeckých mozků na tomto světě o tom, že existuje globální oteplování a že vliv na vzrůstající globální oteplování má lidská činnost – zkrátka základní linky, které vedou lidstvo k tomu, aby se staralo o to, jak vypadá životní prostředí, i o nastavování nástrojů pro to, abychom zmírnili negativní dopady na stav přírody a krajiny.

Čili podle vás by resort životního prostředí neměl Motoristům vůbec připadnout?

Čtěte také

Lom Československé armády zarůstá divočinou. „Z přírodovědného hlediska obrovsky cenné,“ pochvaluje si rekultivační technik

Přesně tak.

Ještě k Pavlu Tykačovi: vy jste řekla, že se zdráhá cokoliv vrátit třeba do Horního Jiřetína. Ale pokud vím, jeho firma tam má platit rekultivaci, nebo ne?

Já jsem neřekla, že se zdráhá cokoliv platit. Já jsem jen upozorňovala – a opírala jsem se o velmi závažná zjištění novinářky Zdislavy Pokorné z Deníku N – že on má podle výpočtu báňského úřadu vyplatit více než 800 milionů korun obcím postiženým těžbou, ale plánuje jim poslat o půl miliardy méně. To mi přijde zkrátka nespravedlivé.

Součástí toho jednání mimochodem má být i výkup pozemků v dole ČSA státem, a to za cenu 17krát vyšší, než je v regionu obvyklé a než stanovil i posudek vypracovaný státem. Tuto cenu si pan Tykač klade proto, že stát ještě za vlády pana Andreje Babiše rozhodl, že důl ČSA projde tzv. sukcesí, tedy přirozenou obnovou, nikoliv klasickou rekultivací – proti čemuž já vůbec nic nemám, ale právě tyto ušetřené peníze za neprovedenou rekultivaci měly mířit postiženým obcím.

Ale pan Tykač se snaží částku výrazně snížit, ačkoliv, znovu opakuji, má jít na obnovu regionu zasaženého těžbou. Pro mě zůstává, bylo a je klíčové, jestli stát dokáže peníze pro severočeské obce uhájit.

Představuje předseda Motoristů Petr Macinka pro Piráty problém i jako ministr zahraničních věcí? A proč vidí bezpečnostní riziko v novém předsedovi sněmovny? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.