Utajené krásy Česka. Vyrazte s námi na místa, která turisti ještě neobjevili
Lom Československé armády zarůstá divočinou. „Z přírodovědného hlediska obrovsky cenné,“ pochvaluje si rekultivační technik
Lom Československé armády zarůstá divočinou. Z vyhlídky poskytuje srovnání krajinotvorby přírody a člověka (4. díl z 5)
Místo hlučných a těžkopádných těžebních strojů se v lomu Československé armády u Mostu v současnosti pohybuje tichým ladným krokem vysoká zvěř a v dříve kalných jezerech hnízdí překvapivě velké množství ptáků. Po uzavření dolu totiž lidé nechali obnovu krajiny ve velké části lomu na přírodě. Společnost Sev.en otevře část dolu natrvalo pro veřejnost už za měsíc, v sobotu 12. července. Tamní přírodní safari je dalším cílem našeho turistického seriálu Utajené krásy Česka.
„Teď jsme na nejvyšším bodě Lomu Československé armády. Je to vyhlídka s altánem, kdy jsme ve 232 metrech nad mořem,“ uvádí mě Jiří Křen, technik ekologických rekultivací, nad mosteckou pánev. „Je to hodně navštěvované místo,“ dodává.
„Zatím se sem může pouze v doprovodu. Od července ale sem lidi pustíme normálně,“ podotýká mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková. „Posuneme dobývací prostor. Až sem budou lidé moci chodit na procházky, venčit psy nebo jezdit na kolech,“ nastiňuje plány těžební společnosti.
Z vyhlídky se návštěvníkům naskytne pohled na doly nebo zámek Jezeří vysoko v Krušných horách. „Uvidí například i dno budoucího jezera. Můžou potom sledovat, jak postupně stoupá hladina, jak se jezero vytváří a plní,“ popisuje plán zatopení lomu Maříková.
Divočina z lomu
Především pak návštěvníci uvidí, jak doly divoce zarůstají. „Jakým způsobem se příroda obnovuje sama a jakým způsobem se o to snažil člověk. Můžou to porovnat, uvidí všechny přirozené procesy in natura,“ vysvětluje technik rekultivací Jiří Křen.
Po cestě autem sem jsme vyplašili zajíce a koroptev. Běžně tu prý žijí také srnky a jeleni. „Lom Československé armády obecně hostí celou řadu vzácných a kriticky ohrožených druhů. Až 80 procent druhů ptáků v Ústeckém kraji žije právě na lomu Československé armády,“ popisuje Křen.
Čtěte také
Pod lesem na kraji dolu dokonce číhá fotopast na vlka. „V blízkosti obce Černice byl zachycen o Velikonočním pondělí tohoto roku vlk, pravděpodobně jeden ze smečky,“ dodává ekolog Křen.
Ptáci, vážky, žáby
Výhled do přírody nám zakrývají prachové částice, o prach z těžby ovšem nejde. „V lomu už se netěží, ten lom už nepráší poměrně dlouhou dobu. Toto je smog přirozeného původu, kvůli tomu vzniká inverze,“ vysvětluje technik rekultivací, že nejde o smog z elektráren či těžby. „Na Mostecku už tyto doby dávno skončily. Naštěstí,“ říká Křen. Zdejší vzduch má podle něj lepší parametry než v Plzni nebo v Praze.
Čtěte také
„Velmi atraktivní jsou tyto vodní plochy, což je podle ornitologů hnízdiště vodních ptáků. Velmi lákavé místo,“ doplňuje za skupinu Sev.en její mluvčí Maříková. Z hlediska biodiverzity technik rekultivací souhlasí.
„Je to paráda, to vidíte sám, tady není co řešit. To území je perfektní a z přírodovědného hlediska obrovsky cenné. Existence těch druhů je toho absolutním důkazem. Pět až osm druhů vážek, čtyři druhy žab u vodní plošky, která má 15 m2 – to je úplná pecka,“ cení technik rekultivací Jiří Křen.
Důl Československé armády má rozlohu 6 tisíc hektarů. Odsud z jeho nejvyššího bodu, z prezidentského altánku, je ta zvláštní krajina vidět téměř úplně celá.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
