Pěstování kávy v Keni zaměstnává necelý milion lidí. Většina Keňanů ji ale pít zvyklá není. Můžou za to Evropané
V Keni se pěstováním kávy a jejím zpracováním živí asi 800 tisíc lidí. Většinou jsou to obyvatelé hornatých venkovských oblastí, kde je o pár stupňů méně, než v údolí. Právě tam se totiž kávě daří. Kávovník arabský, který je v Keni doma, plodí jen při teplotách od 17 do 25 stupňů. Mezi farmáři, kteří péči o stovky kávovníků zasvětili život, je i ten jménem Joseph v oblasti Kaliluni.
Hezká oficiální cesta z Machakos do hor končí brzy. Vlastně hned u změti cedulí oznamujících, že někde v zalesněných kopcích se nachází malé a ještě menší vesničky. Do nich už jen po písku, oranžové hlíně a prachu.
Káva odněkud z hor
Někde tam v horách, konkrétní název shluk domků a jedné školy nemá, stojí i farma Josepha Matingi Mbitiho. Doma je ale k nezastižení. Celé dny totiž tráví na prudkých svazích nad svým příbytkem.
„Teď zrovna keře prostříhávám, aby měly víc síly pro zrání kávových třešní,“ vypráví svahilsky na vrchu terasovité kávové plantáže. Má na sobě žlutý pracovní plášť a pod ním zářivě bílou sváteční košili. Má přeci návštěvu.
Josephovi je 84 let. Bývalý ředitel základní školy pěstuje arabicu už šedesát let. A protože je pokrokový, pěstuje ji ekologicky, aby se mohla prodávat pod značkou Fairtrade.
Čtěte také
„Mám přes tisíc keřů. Některé tady kolem tu rostou už od 60. let. Stáří poznáte na kmenech u země. Plodící větve jsou ale tenké a mladé. Keře vlastně recyklujeme. Arabica plodí asi dvacet až třicet let. Pak ji seřízneme a keř vyžene nové plodící větve. Vždy ale dokáže dobře plodit jen na třech větvích.“ Seřezávání a prořezávání tak snad nikdy není konec.
Nikdy nekončící úsilí
Šedesát let staré kmínky mají hluboké kořeny. Dokážou si tak vzít vláhu z větších hloubek. To je v době, kdy kvůli klimatickým změnám přichází období dešťů nepravidelně, výhodou. Díky hlubším kořenům jsou keře taky pomocníkem proti erozi. Lijáky v období dešťů totiž můžou půdu spláchnout, a tak Joseph musí terasy pořád obnovovat.
„Na farmě mi pomáhá celkem patnáct lidí. Na každou práci jich ale potřebuji jiný počet. Třeba na sklizeň potřebuji všechny. Na pletí stačí deset lidí. Na hnojení čtyři lidé. Při postřiku mi pomáhají taky čtyři lidé.“
Postřiky slouží proti škůdcům a chorobám. Kvůli klimatickým změnám roste teplota i v horách. A vyšší teploty svědčí některým nemocem. Například kávové rzi, plísni, která napadá listy. Problém ale představuje taky rostoucí vlhkost, která svědčí tvorbě a šíření dalších plísní, napadajících plody. Proto farmáři musí kávovníky prořezávat.
„Jaká je nejtěžší práce na plantáži?" zamýšlí se Joseph a s úsměvem záhy odpovídá. „To je asi obnova teras. To musím dělat vždy po období dešťů. A pak prořezávání."
Čtěte také
Vše pro rodinu
V šedé mozolnaté ruce drží kleště na větve a následně ukazuje, jak prořezávání vypadá. Zkušeně jednou rukou sahá do listím šustícího keře a cvaká kleštěmi. Větvičky dopadají na zem ke kmínku, kde taky zůstanou ležet.
Pomůžou tak udržet vlhkost v půdě kolem rostliny, takže už ji nebude muset podestýlat senem. Je to práce na několik dní. A přestože kávovníky arabské pěstuje ve stínu vysokých stromů, aby slunce nepoškodilo plody, před ostrými paprsky se chrání ještě fialovou čepicí. Naštěstí není na práci sám.
„Pomáhají mi tu moji dva synové. Jednou to tu bude jejich. Vše, co teď dělám, dělám pro své děti a rodinu.“
Samozřejmě, že kávu piju
Joseph Matingi Mbiti je jedním ze stovek farmářů sdružených do kávového družstva Kaliluni. To je družstvo s Fairtrade certifikátem, které si vlastní kávu dokonce praží, mele a snaží se ji naučit pít i místní.
V Keni totiž pije kávu jen pět procent populace. Když káva do Keni v 19. století dorazila, evropští farmáři svým pracovníkům pití aromatického nápoje nedovolovali. Nebyli ho hodni.
Joseph kávu pije. Nosí si ji s sebou na plantáž. „Piju kávu, když s ní trávím celý den a celý život,“ směje se a vytahuje z košíku termosku a plastový hrneček. Čas na kávu je totiž jednou z mála chvilek, kdy si může při celodenní práci odpočinout. Jak říká, pauzy si dělá jen na oběd, hrnek čaje a hrnek kávy.
Související
-
Helsinský kávový festival odkrývá milovníkům kávy netušené obzory
Co se stane, když do kávy přidáte surové kakao, kokosový tuk, kayenský pepř a další ingredience? Vznikne superkáva, která má údajně lepší povzbuzovací vlastnosti.
-
Španělé věří, že pijí výbornou kávu. Úplně to tak ale prý není
Majitel specializovaného kávového obchodu s pražírnou v Seville tvrdí, že kávová kultura je ve Španělsku žalostná, a teprve se pomalu začíná vzmáhat.