Těhotné mezi záhony růži omdlévaly i rodily. Podmínky na květinových farmách v Keni se zlepšily, uhlíková stopa zůstává problémem

Květinová farma Longonot vypadá na jednu stranu jako park. Jsou tu tři rybníky, kolem kterých rostou palmy, papyrus, květiny, které ani neznám jménem. Na druhou stranu jsou tu několik desítek metrů dlouhé skleníky z fólií, ve kterých lidé z okolí pěstují desítky tisíc růží pro zákazníky ve Velké Británii, ale i evropských zemích včetně České republiky. Odsud míří růže taky do Ruska nebo Austrálie.

Pod žhavým sluncem

Je skoro pravé poledne a slunce opravdu pálí. Pod fólií ve sklenících je zase nepříjemné dusno a horko. Místní pracovníci ale nevypadají, že by jim to vadilo. Jednou z nich je Celestine Nonguduová. Má na sobě zelený pracovní plášť doplněný zelenou čapkou na vlasy.

„Pracuju tady v pěstitelském oddělení už deset let. Mám práci s květinama ráda. Navíc, na konci každého dne dostanu zaplaceno. Od doby, co jsme získali licenci fairtrade, se taky hodně zlepšily pracovní podmínky a dostáváme i různé benefity, například podporu pro vzdělávání našich dětí nebo třeba vybavení domácností, které nám šetří vodu.“

Stojí u koše na nařezané bílé růže, které rostou všude kolem nás a jsou tak vysoké, že přes ně není vidět na ostatní. Že nejsme ve skleníku, prozrazují samotné vršky zelených čapek pohybující se mezi záhony.

Chci hezký život

Ve skleníku pracuje taky John Garkio, který nastoupil před dvěma měsíci. „Doufám, že si tu vydělám dost peněz, abych si mohl pořídit dům, abych měl na hezký život,“ popisuje John, proč začal na farmě pracovat.

Zařezávání květin na stejnou délku|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

I on jmenuje velké množství výhod. Přitom plaše klopí zrak a dívá se na své ruce. Všímám si, že na dlani má fialovou fixou napsaných několik poznámek. Hned se mi vybavují školní léta a taháky. A taky si říkám, nakolik je skutečně z výhod práce na farmě nadšený a nakolik ho jeho vedoucí připravili.

Po nařezání směřují květiny do velkých hlučných chladicích místností, do kterých je nutné vstoupit v pracovním plášti. Jak to uvnitř funguje, už mezi regály vysvětluje ředitel balicího oddělení Julius Njuguna.

Čtěte také

Matatu v Keni supluje hromadnou dopravu. Můžete se v nich svézt s filmovými nebo sportovními hrdiny, ale i politiky

„Tady květiny podchladíme na čtyři stupně Celsia. Tento chlad je ještě nepopálí, ale zpomalí proces kvetení, takže poupata déle vydrží. Lépe pak zvládnou balení a převoz na evropský nebo asijský trh, kam se květiny dostanou čerstvé.“

Květiny balí k expedici ve vedlejší místnosti, kam ještě doléhá zvuk chladicí techniky, ale už je v ní o poznání tepleji. Uvnitř je několik desítek lidí v zelených a červených pláštích. Někteří stojí u dlouhých stolů, kde zkušené ženy kontrolují kvalitu poupat.

Kytic nepočítaně

Kdyby byly bezradné, na stěně mají plakáty, jak vypadají květiny, které nesmí farmu opustit. Většinou muži pak pracují u řezaček, kde růže zarovnávají na stejnou délku. Takto vybrané květiny pak míří k vazačům, jako je devětadvacetiletý Godu Ynmoni.

„Vezmu květiny, zarovnám je, vložím do ochranného igelitu, přidám k nim sáček s hnojivy a svážu,“ popisuje. Na otázku, kolik kytic denně uváže, odpovídá, že hodně. Spočítané je ale nemá.

Vazači nemají času ani slov nazbyt. Kytice se jim kupí v koších kolem nohou. Některé obaly mají na sobě značku fairtrade, jiné ne. Podle manažerů farmy jsou ale všechny květiny pěstované podle standardů značky fairtrade. Ta zaručuje, že producent výrobku, ať už jsou to květiny, káva, kakao nebo třeba bavlna, dodržuje principy udržitelnosti.

Květinová farma Longonot je jednou z více než desítky květinových farem kolem jezera Naivasha. Tyto plantáže roky platily za ekologickou pohromu. Z jezera neřízeně odčerpávaly vodu a oblast zamořovaly odpadní vodou s hnojivy.

Uhlíková stopa je pořád problém

I pracovní podmínky byly ve sklenících a balírnách katastrofální. Zaměstnanci pracovali s chemikáliemi bez ochranných pomůcek. Těhotné ženy bez nároku na pracovní přestávky mezi záhony růží omdlévaly i rodily. Výjimkou nebylo sexuální obtěžování.

Čtěte také

Největší keňská skládka Dandora dnes živí asi pět tisíc lidí. Je to dost odpudivé místo a končí tam i textil z Evropy

Za poslední roky ale většina farem musela na příkaz keňské vlády nebo na přání zákazníků zavést různá zlepšení týkající se pracovních podmínek i nakládání s odpady. Na tom, že je dodržují, závisí mimo jiné i používání značky fairtrade.

Farma Longonot například vyvinula vlastní systém na čištění a cirkulaci vody. Tím jí z jezera odčerpává méně a tu zbytkovou zase vypouští zpět v nezávadné kvalitě až po několikerém použití. 

Nejproblematičtější otázkou místních růží pro svět tak představuje přeprava. Květiny totiž na květinové burzy po světě míří letecky a jejich cesta tak vytváří obrovskou uhlíkovou stopu. Lodní kontejnerová doprava je pro čerstvé řezané květiny příliš časově náročná.