Omšelá památka, na kterou nezapomenete. Středověké cisterny ve městě Ramla skrývají nečekanou romantiku
V izraelsko-arabském městě Ramla mají podzemní cisterny jako v Istanbulu. Jsou sice o trošku menší, ale zato se v nich můžete projet na pramičce. Asi málokterá památka v dnešním Izraeli je tolik stranou pozornosti turistů jako právě takzvaný Obloukový rybníček v Ramle. Ve městě založeném arabským chalífou Hárúnem Rašídem vedle sebe dodnes celkem spokojeně žijí Židé i Arabové.
Sonja mě bere do netušeného podzemí. Říká, že to, co teď uvidím, tu postavili za slavného abbásovského chalífy Hárúna Rašída. Bylo to v 8. století na vrcholu islámského chalífátu s centrem v Bagdádu.
Sonja má muslimský šátek. „Ramla je dneska smíšeným městem. V jednom domě bydlí Arab, vedle zase Žid. Arabové tu umějí hebrejsky a Židé zase arabsky,“ vysvětluje.
Sestoupili jsme do hlubokého podzemí. Je tu skupinka arabsky mluvících návštěvnic s křížkem na krku a také zaměstnanec Liel, který jim pomáhá do lodičky. „Já jsem Žid, ale mám tu kamarády jak mezi muslimskými, tak křesťanskými Araby. Vyrůstáme tu spolu, takže mezi sebou nevidíme rozdíly. Ani válka v Gaze na tom moc nezměnila,“ popisuje.
Opomíjená romantika
Kdokoliv zavítá do cisteren v Ramle, bude nejspíš hodně překvapený. Hodně lidí zná staré byzantské cisterny v Istanbulu. Ty zdejší jsou podobné – sice v menším měřítku, ale mají rozhodně své kouzlo. Tvoří je čtyři krát pět klenutých prostor rozdělených sloupy. Všechny zaplavené asi metrem vody.
Cisterny se nacházejí v podzemí, ale světlo sem proniká světlíky z povrchu a tvoří krásné světelné efekty. Pod hladinou se prohánějí velké ryby a zamilované dvojice se tu plaví v přítmí na lodičkách. Evidentně je to jedno z oblíbených míst, kam v Ramle zajít na rande.
Památka není nijak pečlivě zrestaurovaná, občas jsou ve stěnách vidět betonové výztuhy a na mnoha místech povlak jakéhosi mechu. Není se čemu divit, protože je tu velice vlhko. Ale snad právě proto, že je stavba poněkud zašlá, má svoje obrovské kouzlo.
Cisterna v Ramle je určitě jedna z nejkrásnějších a nestarších památek na islámské období na území dnešního Izraele a je nepochopitelné, že takhle atraktivní a krásné místo zůstává turistům skoro neznámé.
Spolu pod jednou střechou
Vycházím ven a musím si zakrýt oči před ostrým sluníčkem, protože uvnitř bylo skutečně příjemně šero. Prohlížím si znovu kamenné klenby cisteren, tentokrát shora. Jsou schované mezi obyčejnými obytnými činžáky, a kdyby člověk netušil, co se skrývá pod nimi, nejspíš by si jich vůbec nevšiml.
Sonja mě ještě autem přibližuje k ramelskému súku, hebrejsky šuku, tedy městskému tržišti. Tam prý je nejlépe vidět pestrost obyvatel města.
Oba jazyky se tu úplně přirozeně mísí, stejně jako se tu mísí paní v muslimských šátcích a pánové s jarmulkami nebo velkými černými klobouky na hlavách. Na ramelském tržišti vás budou za rukáv tahat jak arabští prodavači zeleniny, tak vousatí židovští prodavači sýrů nebo pantoflí.
Související
-
Voda nad zlato, platí už po staletí ve španělské Melille....
Pevné hradby, hluboké úkryty, chráněný přístav a nabitá děla. To všechno bylo ve středověku důležité pro malé území pod vládou španělského krále na severu Afriky, d...
-
Palestinci jsou v Izraeli lidé druhé kategorie. Kolik jich ještě musí zemřít? zlobí se Mahmúd
Mahmúd provozuje knihkupectví kousek od Damašské brány a mluví o sobě jako o „hlasu umlčovaných“. Jaká je jeho palestinská verze příběhu izraelsko-palestinského konfliktu?
