Problém svobody slova v Česku není velký, přesto by bylo dobré otočit kormidlem, míní poslanec Libor Vondráček

Poslanecká sněmovna podvýbor pro svobodu slova a média měla už v minulých dvou volebních obdobích. V předminulém byl součástí petičního výboru, v minulém výboru pro mediální záležitosti. Máte pocit, že ten podvýbor prokázal smysl své existence, že má smysl, aby byl i v tomto volebním období?

Myslím si, že v tomto volebním období, když bude ještě navíc pod výborem ústavně-právním, bude částečně jeho role trochu jiná než v minulých letech, kdy se zaměřoval do velké míry právě na média. Myslím si, že letos přejmenovával z tohoto titulu i výbor, který se týkal kultury – pan František Talíř je podle mě předsedou výboru, který aktuálně řeší média.

Tady se to opravdu bude do velké míry týkat právních předpisů, třeba předpisů, které přicházejí z EU a mohly by být ohrožením svobody slova – tak jak na to třeba ve svém mnichovském projevu před rokem upozorňoval J.D. Vance (viceprezident USA, pozn. red.).

Čtěte také

Chat Control představuje riziko pro naše svobody. Plošné šmírování konverzací není řešení, míní europoslankyně Gregorová

Když se zeptám jasně, vidíte v současné době v Česku nějaké omezování svobody slova, reálné?

Určitě. Mluvil jsem tady o případu pana Vrabela – trochu se žertuje, že má být svoboda projevu, ale i po projevu. Myslím si, že jedna věc jsou tyto striktní věci, které dojdou až ke kriminalizaci, zahajování kroků v rámci stíhání. Extrémem je stav ve Velké Británii, kde ty počty lidí, kteří jsou za různé výroky na internetu stíháni, jsou obrovské a my musíme předcházet tomu, abychom se pomalu nebo rychle blížili ke stavu, jaký teď je v Británii.

Já myslím, že v ČR to je v zárodku a že opravdu tady tyto problémy ani zdaleka nejsou tak velké, jako třeba v Bělorusku nebo třeba právě ve Velké Británii. Ale bylo by dobré tím kormidlem zase otočit zpátky, ani se k tomu nepřibližovat.

Když půjdeme ke konkrétním věcem, v tiskové zprávě ke vzniku sněmovního podvýboru uvádíte, že je nutné vytvořit trvalé legislativní pojistky, které zabrání jakýmkoliv budoucím pokusům o umlčování nepohodlných názorů. Co to je? Jak si to představujete? Co to má být za ustanovení, zákon nebo normu?

Já se na to dívám jako právník. Když jsme v právní teorii, při studiu práva trestního řešili vůbec podstatu trestního práva, tak nám bylo zdůrazňováno, že definice trestných činů musí být vždy co nejpřesnější, co nejstriktnější, protože v momentě, kdy občan docela dobře ví, že něco nemá dělat, protože to je trestný čin, tak každý normální spořádaný občan se snaží to opravdu nedělat.

Ale v čase, kdy se v trestním právu objevují paragrafy, které jsou obecného rázu, kdy není tak úplně jasné říct, co je a co není trestný čin, tak v době, kdy se třeba vlády chopí autoritářské vlády, to napomáhá tomu, že se tento paragraf vykládá extenzivně: tu a tam se na někoho ukáže prstem a tento člověk za nějaký výrok nebo za nějaké jeho počínání – typicky v vyloženě totalitních režimech to tak bylo...

Čtěte také

Protestujícím za Palestinu rozumím. Vždy se musíme snažit o dialog, říká zmocněnec pro boj s antisemitismem Řehák

Já se omlouvám, že vám do toho skočím. My se k trestnímu zákoníku a hlavně k tomu konkrétnímu paragrafu, o kterém se vede velká debata už delší dobu, za chvíli dostaneme. Ale vrátím se k vaší formulaci. Když mluvíte o trvalé legislativní pojistce, co to je ta legislativní pojistka? Jakou máte představu?

Pojistkou je právě to, že budeme dbát na dodržování zásady trestního práva, tedy že tam budou všechny trestné činy dostatečně přesné, aby nemohlo docházet ke zneužívání obecně formulovaných trestných činů. To je základní filozofický přístup, jak se má přistupovat k trestnímu právu. Toto chceme hájit.

V případech, ve kterých třeba praxe ukáže a ukazuje, že definice nejsou přesné a dochází k excesům, je potřeba se na to konkrétně podívat a říci, jestli by dané skutkové podstaty nebylo možné formulovat přesněji. A tam už se oslím můstkem asi dostáváme k tomu, o čem vy jste naznačoval, že ještě bude řeč. To je ten § 318a.

Paragraf činnosti pro cizí moc

Policie v minulých dnech zadržela člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Oficiálně působil v Česku jako novinář. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, což je právě trestný čin, který byl zaveden v minulém volebním období. Proti jeho zavedení se vaše koalice opakovaně vymezoval a v programovém prohlášení vlády je, že ho zrušíte. Mění na tomto záměru něco ta kauza údajného čínského špiona?

Mění v tom jenom tu záležitost, že v momentě, kdy se tento paragraf zruší, danému člověku se zastaví trestní stíhání. To znamená, už se nebavíme pouze v obecné abstraktní rovině, ale bavíme se o tom, že jakákoliv změna tohoto paragrafu nebo zrušení tohoto paragrafu daného člověka osvobodí. Což ale neznamená, že by nemohl být jeho čin klasifikován například jako špionáž nebo jako vyzvědačství, protože tyto paragrafy v našem trestním zákoníku budou zůstávat, byly tam dlouho a myslím si, že pokud se opravdu dopustil něčeho závažného, tak pod tyto paragrafy se jeho konání může podsunout.

Čtěte také

iROZHLAS

Chrání nás před cizími vlivy, říká Exner k lex Ukrajina 7. ‚Omezí svobodu slova,‘ namítá Vondráček

Takže my tvrdíme, že § 318a – a neříkáme to jenom my jako vládní většina ve vládním prohlášení, říká to i skupina senátorů, kteří chtějí dát nebo možná už podali ústavní stížnost na tento paragraf, říká to dokonce Nejvyšší soud, který kritizoval existenci tohoto paragrafu. Takže myslím, že se na tom shodne mnoho lidí a velká část odborné veřejnosti, právníků.

To znamená, že plán zrušit příslušný paragraf stále existuje?

Určitě nemůžeme přestat vidět les pro jeden strom.

Já se ptám i proto, že premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v reakci právě na konkrétní případ údajného čínského špiona řekl, že změnu tohoto ustanovení teď koalice neřeší. Doslova řekl: není to na stole, uvidíme. Necítíte, že se přece jenom mění třeba postoj hnutí ANO nebo premiéra?

Nemyslím si, že by to tak bylo. Ono spoustu věcí v tuto chvíli není na stole. Vláda funguje sotva jeden měsíc, takže určitě legislativně nemůže připravovat všechny věci, které se nachází v programovém prohlášení. Beru to tak, že programové prohlášení je na čtyři roky a my bychom měli být schopni ho naplnit během čtyř let. Nijak mě to teď nerozviklává, nemám v sobě nervozitu, že by se od toho ustupovalo. Jen to není jedna z priorit, které opravdu vyžadují, aby se tím zabývala vláda na svých prvních jednáních.

Jak hodlá poslanec přimět velké technologické platformy, aby v ČR respektovaly ústavní práva na svobodný projev? A bude předseda Svobodných Vondráček hlasovat v souladu s koalicí ohledně schodku státního rozpočtu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.