Letos chceme digitalizovat 1 378 státních služeb. Věříme, že se to povede, říká státní zmocněnec Klučka

Ve středu to bude měsíc, kdy jste byl jmenován vládním zmocněncem. Jaké je hlavní zjištění ohledně digitalizace v Česku, ke kterému jste za tu dobu dospěl?

Asi nejzásadnější věcí je vámi zmiňované plnění zákona o právu na digitální služby. Byť tento zákon už byl v minulosti o dva roky posouván, v okamžiku, kdy jsme začali sledovat harmonogram jsme zjistili, že řada služeb je plánována digitalizovat až třeba na rok 2029, tedy dalece za zákonný termín.

Z toho důvodu jsme s jednotlivými úřady a ministerstvy okamžitě začali pracovat na úpravě toho harmonogramu tak, abychom zákonný termín zvládli a abychom zbývající služby zvládli zdigitalizovat ještě v rámci letošního roku.

Čtěte také

Digitalizace superdávky je garance proti zneužívaní státu, říká Jurečka. Juchelka: Ničemu nepomůže

Řešíte ve vaší funkci spíše koncepční záležitosti, nebo se zabýváte i konkrétními, aktuálně dokončovanými a spouštěnými projekty? Třeba jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, které nově musí podávat statisíce firem a institucí, které mají jednoho zaměstnance nebo dohodáře.

Naší ambicí je v první řadě udělat pořádek ve všech digitálních projektech, které stát má, protože jsme udělali sběr všech připravovaných i běžících projektů a nasbírali jsme více než 500 IT projektů, které v naší zemi máme, ať už běžících nebo těch připravovaných. To sice může vypadat jako impozantní číslo, ale spíše než známka toho, že se masivně digitalizuje, je to známka toho, že nám chybí prioritizace a snažíme se, dle mého, chytit moc zajíců naráz.

Namísto toho jsme přistoupili k prioritizaci, vybrali jsme 22 nejdůležitějších projektů pro následující roky a přidáváme k tomu další projekty, které mají ukotvený legislativní termín. Takže prvním úkolem je vytvořit nějakou strukturu a priority pro digitalizaci.

Ambice pro rok 2026

Pokud jde o celkový stav digitalizace v Česku, v úterý jste představil inventuru. Jak velká část státní agendy je v současné době digitalizována?

Pokud se bavíme o tom základním a o tom, co občany a podnikatele nejvíc zajímá, tedy kolik služeb ze všech těch tisíců agend státu mají už v tuto chvíli k dispozici, tak je to 1 953 služeb, které již digitalizovány jsou. Zbývá 1 378 služeb, které máme ambici zvládnout v letošním roce.

Čtěte také

Co jsou digitální služby státu a proč je vůbec třeba všechno digitalizovat? Žárovky s Blankou Šoulavou z Česko.Digital

Když se podíváte na ta čísla a když se podíváte, že ten zákon tady máme již celou řadu let, tak je opravdu velmi ambiciózní říkat, že tu téměř zbývající polovinu zvládneme letos, ale věříme, že s tím harmonogramem a způsobem řízení, který jsme nastavili, se nám to povede.

V úterý jsem četl váš výrok, že zbývá dokončit 24 procent z celkového objemu služeb určených k digitalizaci. Na druhé straně Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok uvedl, že plně digitalizováno bylo jen 18 procent agendových služeb státu. Jak jdou tato čísla dohromady?

Záleží samozřejmě, jakou optikou se na to díváme, jestli se díváme na úplně veškeré agendy státu s tím, že některé agendy státu z povahy věci digitalizovat nelze. V našich životech jsou zkrátka okamžiky, kdy je potřeba se fyzicky dostavit na úřad a tomu se asi nikdy nevyhneme.

Druhým aspektem je to, že z toho celkového čísla je aktuálně vyjmuto 2 424 služeb, které jsou označeny jako tak zvaná nepřiměřená zátěž. To je institut, který vychází ze zákona a který říká, že některé služby digitalizovány být nemají.

Posun o rok

Už jste se zmínil o tom, že podle původní verze zákona o právu na digitální služby mělo být všechno digitalizováno v Česku před rokem a čtvrt, tedy do začátku února 2025. Krátce před tímto datem, když bylo jasné, že se to nestíhá, parlament účinnost zákona o dva roky odložil. Stihnete opravdu všechno do nového termínu, tedy do příštího února?

Jak jsem říkal, naší velkou ambicí je to stihnout. Máme připravený harmonogram pro výraznou většinu těch služeb tak, aby se stihly do konce letošního roku. Z celkové množiny nám zůstávají přibližně čtyři procenta, asi nějakých 51 služeb, kde teď jdeme za leden příštího roku. Ty služby jsou tam rozplánovány na rok 2027.

Čtěte také

Bankovní identitu využívá už pět milionů lidí. Potenciál je ve zdravotnictví, říká o další digitalizaci její ředitel

Co to je za služby?

Jsou to služby ministerstva dopravy, ministerstva zdravotnictví a je tam jedna služba Národní sportovní agentury. My s těmito třemi subjekty intenzivně jednáme o tom, zda-li by to nešlo nějak akcelerovat, ale konkrétně třeba u Ministerstva dopravy je potíž v tom, že aktuálně mění legislativu, která je na to navázaná, takže pokud bychom zdigitalizovali ty služby, muselo by se to předělávat. Takže myslím, že všichni nám dají za pravdu, že tady ten odklad o rok je legitimní.

V téhle souvislosti budete tedy žádat o další odklad účinnosti toho zákona, nebo o nějakou výjimku, nebo prostě bude stát zákon porušovat?

Rozhodně nechceme termín odkládat legislativně, protože s tím by se to tempo určitě povolilo, nejenom u Ministerstva dopravy, ale u všech. Teď hledáme cestu, jak zákon v nějaké minimalistické variantě naplnit, ale zároveň se vyhnout nějakým zbytečným investicím, které by potom následně byly zmařeny.

Co říká Klučka na kritiku přístupu k digitalizaci ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu? Kolik bude plánovaná digitalizace stát? A kdy bude spuštěna elektronická sbírka zákonů? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.