Protestujícím za Palestinu rozumím. Vždy se musíme snažit o dialog, říká zmocněnec pro boj s antisemitismem Řehák

Obnovení vaší pozice symbolicky podepsal český ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů sobě přímo při včerejším setkání s izraelským ministrem zahraničí. Petr Macinka to komentoval slovy, že zjistil, že jeho předchůdce Jan Lipavský vám neprodloužil mandát, a proto si připravil tento symbolický akt právě na jednání s izraelským kolegou. Vy jste podle webu Ministerstva zahraničí skončil ve funkci zmocněnce na konci října loňského roku. Vysvětlil vám Jan Lipavský, proč ten post neprodloužil?

Pan ministr Lipavský mi to nevysvětlil, můžu se jen domnívat. Ale není tak důležité, jestli mám nebo nemám nějaký post. Upřímně vám řeknu – bude to znít zvláštně – že já bych byl radši, kdyby ČR vůbec žádného zmocněnce pro boj s antisemitismem nemusela mít, kdyby to nebyl problém. Takže já bych radši, abych tu funkci nemusel mít, než abych ji měl. Ale není to o funkci, je to o konkrétních krocích a věcech, které by ČR jako stát měla dělat.

K těm se samozřejmě dostaneme. Vy jste říkal, že se můžete domnívat, proč Jan Lipavský ten post neprodloužil. Co se domníváte, že bylo tím důvodem?

Možná tam byly nějaké osobní důvody, možná to bylo také to, že už byl v demisi – to znamená, že nechtěl rozhodovat o věcech, které by překračovaly jeho mandát.

Statistiky incidentů

Když jste před chvílí uváděl čísla, předpokládám, že ta čísla se týkala ČR, už proto, že já tady mám v listopadu zveřejněnou statistiku Federace židovských obcí, která každoročně vydává statistiku antisemitských incidentů v Česku. Podle údajů v roce 2024 bylo 4700 takových incidentů, o 8 % víc než v roce 2023. Máte už nějaká předběžná data, jak se to posunulo v loňském roce 2025?

Data jsou vždy závislá na událostech, které se stanou. Byl teroristický útok 7. října 2023, následná reakce izraelského státu na tento útok a najednou to vyletělo nahoru. Vidíme, že vždy to jde nahoru v okamžiku, kdy je nějaký konflikt. To se týká ale i ruské války proti Ukrajině, že v určitých fázích této války Rusko zneužívalo i antisemitskou propagandu pro dosažení nějakých svých nástrojů, a zřejmě to pořád dělá. To znamená, že jsou to vlny a je možné předpokládat, že v roce 2025 ta čísla budou stále vysoká. Uvidíme, co se bude teď dít dál poté, co došlo k příměří v Izraeli.

Čtěte také

Plán pro Gazu se může zadrhnout na posloupnosti kroků. Hamás neodmítne kategoricky, míní bývalý velvyslanec Schneider

Za rok 2024 Federace židovských obcí evidovala čtyři fyzické útoky na Židy v Česku, přitom za předešlé čtyři roky byly takové útoky dva. To přičítáte právě reakci na teroristický útok Hamasu?

Ano.

Máte zmapované postoje české veřejnosti k Židům?

Je to tak, že existují nějaké statistiky. Je potřeba říct, že Češi mají k Židům zvláštní vztah. Já jsem dokonce publikoval knížku, která se jmenuje Záhadné pouto. Dívám se dozadu do historie na několik důležitých historických momentů, kdy se ukazuje, že Češi a Židé opravdu mají výjimečný vztah. Co je jeho podstatou, je trošku záhada, proto jsem to nazval Záhadné pouto. Tu knížku jsme dělali se studenty z Plzně, ze Sutnarky, kteří k tomu malovali obrázky a je to nádherná knížka.

Zřejmě už od Přemysla Otakara II., který vydal zvláštní dekret, Statuta Judaeorum, pak přes starou historii až k našemu prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi, Češi měli opravdu velké pouto. Vidíte to jednak na postoj k Židům, jaký tady byl – i když i v Čechách došlo k nějakým pogromům – ale vidíte to i na politických vztazích a je to vidět až dodneška. Pro mě je velmi zajímavé vidět to, že postoj k Židům i k Izraeli se víceméně nemění i při střídání různých vlád.

Možnosti dialogu

Mimochodem, to včerejší setkání ministrů zahraničí Česka a Izraele provázela před budovou ministerstva propalestinská demonstrace. Rozumíte těm, kdo protestují nebo kdo demonstrují za Palestinu, kdo reagují tímto způsobem na situaci v Pásmu Gazy?

Čtěte také

Pokud bude strategie Izraele dál ničivá, tisíce nevinných lidí nemají šanci se zachránit, burcuje zmocněnkyně Laurenčíková

Já vás možná překvapím, ale já těm lidem rozumím. Protože když člověk vidí záběry mrtvých lidí, mrtvých dětí, málokoho se to nedotkne. A když se to těch lidí dotkne, pak se snaží něco dělat. Když nemají jinou možnost, tak třeba jdou a někde protestují.

Co je ovšem potřeba si také uvědomit, že nepotřebujeme násilí. Násilí plodí násilí a my nepotřebujeme, abychom na sebe křičeli nebo dokonce někoho napadali, ale potřebujeme dialog. Ten dialog mi tady strašně chybí. Ten dialog by měl být správný. Dialog takový, kdy to nejsou dva monology proti sobě, ale kdy jeden mluví a druhý naslouchá a je ochoten změnit svůj názor, pokud zjistí, že jeho názor byl špatný. Takový dialog tady neprobíhá.

Pardon, že do toho skáču. Považujete ho za reálný právě v otázce Palestiny a Izraele?

Já ho považuji za takový, že se o něj musíme vždy snažit, i kdyby se to nedařilo dělat.

Čtěte také

Jedno hlasování na česko-izraelských vztazích nic nemění. Na kárání nebyl prostor, říká Lipavský

To znamená, že v té roli se o něj budete snažit? Máte nějakou konkrétní představu, jak by to mělo vypadat?

Nejen, že se o něj budu snažit, já jsem se o něj snažil a snažím stále. Je to tak, že lidé jsou v dnešní polarizované společnosti strašně daleko od sebe a nechtějí slyšet jeden druhého. To je problém celé naší společnosti, velký problém ve světě; rozdělenost, polarizace. Já si myslím, že právě takový dialog může pomoci překlenout názorové propasti. Aspoň ať jsou ti lidé spolu v jedné místnosti a klidně si říkají názory otevřeně.

Bavil jsem se s mými kolegy v Izraeli, kde je jedna nezisková organizace, která se snaží také o dialog Izraelců a Palestinců. Já jsem se jich ptal: podaří se vám někdy dostat ultraradikální lidi z obou křídel? A oni říkali: nám se to podařilo, když jsme jim řekli, ať se s nimi sejdou, že uslyší názory protistrany a pak se budou moci lépe připravit na argumentaci proti nim. Takže se jim to povedlo. Je pravda, že po několika rozhovorech tam nějaký posun přece jen byl, i když třeba malý.

„Asociální sítě“

Když se vrátím k antisemitským incidentům v Česku, vy jste mluvil o sociálních sítích, o tom, že není možné z vašeho pohledu podceňovat příspěvky na sociálních sítích. Co v tomto směru v tom případě chcete dělat?

Čtěte také

Smyšlené oběti holokaustu nebo Ježíš z krevet. Facebook zaplavují příspěvky generované umělou inteligencí, upozorňuje Antivirus

My se na celosvětové úrovni snažíme o to, abychom nějakým způsobem přesvědčili velké společnosti, které ty asociální sítě řídí, aby změnily své algoritmy, aby nedávaly přednost algoritmům, které polarizaci prohlubují. Problém je, že ty velké společnosti právě na tom vydělávají peníze a já si myslím, že je hrozně těžké je přesvědčit o tom, aby se toho vzdaly.

Ale to není problém jenom ČR. Používáme mezinárodní sociální média – já jim říkám asociální média – Facebook, Twitter atd. jsou za tím ty velké korporace. Ale je vidět, že tady se vyplatí koordinace. Už se nám podařilo třeba u velké společnosti, jako byl Facebook, zavést některé mechanismy, že když se vyskytne nějaké slovo, ten komentář se pak nešíří dál. A to se povedlo i s tím antisemitismem.

Politici nové vládní koalice často mluví o tom, jak je důležité zachovat svobodu slova. Jde toto v souladu s tím?

Svoboda slova jedna věc, výzvy k násilí je věc druhá. Já si myslím, že ani nikdo neříká, že svoboda znamená to, když rozpoutávám jako dezinformace hněv, který má vést k nějakému typu násilí. Já myslím, že toto za svobodu slova snad nikdo nepovažuje.

Vy jste ve funkci zažil vládu Andreje Babiše v letech 2019 až 2021, potom vládu Petra Fialy, teď novou vládu Andreje Babiše. Máte pocit, že se nějak mění přístup Česka k Izraeli? A očekáváte, že se bude nějak měnit v dalších týdnech, měsících?

Já ten posun vidím. Co je dobré, co jsem zmínil už na začátku, že konstantně zůstává pozice ČR blízko ve vztahu k Izraeli. Velmi aktivní jsme na poli boje s antisemitismem, ale také na úrovni mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu. To jsou věci, které v ČR byly a jsou dlouhodobě důležité i ve vztahu k Izraeli. Nicméně i v ČR došlo k posunu po událostech ze 7. října. Na druhou stranu, i ČR je součástí evropské politiky a i ČR se snaží pomáhat humanitární pomocí a chápat problémy v celé šíři.

Jaké výzvy řešil staronový zmocněnec ministerstva zahraničí ve svých dosavadních šesti letech ve funkci? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.