Jedno hlasování na česko-izraelských vztazích nic nemění. Na kárání nebyl prostor, říká Lipavský

Vy jste strávil včerejšek a předvčerejšek v Izraeli. Setkal jste se tam s izraelským prezidentem, premiérem, ministrem zahraničí i šéfem parlamentu. Ve videu na sociálních sítích jste říkal, že se ta jednání odehrála v srdečné atmosféře. Izrael přitom v pondělí v OSN hlasoval proti rezoluci, která potvrzuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Izrael byl s Ruskem, Běloruskem, Severní Koreou nebo Spojenými státy americkými jedním z 18 států světa, které hlasovaly proti této rezoluci. Mělo to nějaký vliv na ta vaše jednání?

Česko-izraelské vztahy nejsou tvořeny jedním hlasováním Valného shromáždění OSN, takže s návštěvou se to příliš neprolínalo. Já jsem samozřejmě prezentoval české postoje i ve vztahu k ruské agresi proti Ukrajině. Izrael to od nás, když to řeknu lidově, slyší pravidelně na všech jednáních. Protože jednání jsou relativně častá a intenzivní, tak naši pozici znají a myslím si, že se nám daří pomalu, ale jistě vysvětlovat naše bezpečnostní zájmy a trochu posouvat izraelskou pozici v této věci nebo jim minimálně naznačovat, že je to věc, která je pro Evropu velice, velice důležitá.

Návštěva se nesla opravdu v srdečném duchu. Měl jsem možnost jednat s prezidentem, předsedou Knesetu, premiérem a ministrem zahraničí, což je můj hlavní partner.

Když se přece jenom ještě vrátím k pondělnímu hlasování, vysvětlili vám představitelé Izraele, proč se v pondělí postavili na stranu Ruska? Ptal jste se na to?

Čtěte také

Nekritičtí k Izraeli, vůči Rusku naopak. Naše zahraniční politika může být nesrozumitelná, míní Petříček

Já jsem se na to takto přímo neptal, ale z některých rozhovorů jasně vyplývá, že Izrael má strategické vztahy se Spojenými státy a brali to tak, že hlasování je motivováno tímto vztahem.

Takže to bylo pragmatické rozhodnutí, aby se lidově řečeno zalíbili Spojeným státům?

To je asi dotaz, který musí směřovat na představitele státu Izrael, ale takto si to vysvětluji.

Já se ptám vás, protože jste se všemi mluvil. Proč jste se na to neptal? Vás to nezajímá?

Víte co, jednání trvá třeba 30 minut a je potřeba probrat důležitou agendu, nikoliv se točit na jednom hlasování, kde navíc motivy asi všichni tušíme.

Pro mě bylo důležité, že jsem mohl třeba mluvit o bezpečnostní situaci v Evropě nebo o našich vzájemných vztazích, které jsou také velmi intenzivní. Takže to není o tom, aby padaly konkrétní káravé otázky, na to není na těchto jednáních úplně prostor. Spíše se snažíme najít věci, kde se shodujeme, kde se můžeme posunout dál.

Zatykač Mezinárodního soudu

Vy jste říkal, že jste tam reprezentoval ČR. Česko je signatářem Římského statutu, je tedy smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu (ICC). Je v takové situaci v pořádku, pokud oficiální představitel Česka vede oficiální jednání s člověkem, na kterého je touto institucí vydaný mezinárodní zatykač?

Zároveň jsme se pravidelně a systematicky vyjadřovali v tom smyslu, že Izrael jakožto demokracie a právní stát má mechanismy, jak stíhat své představitele, pokud se dopustí určitých zločinů nebo kroků.

Čtěte také

iROZHLAS

Trumpovy sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu: dárek pro Netanjahua i nahrávka Kremlu

Pardon, to znamená, že Mezinárodní trestní soud se má zabývat věcmi jen z některých zemí?

Teď to chci dopovědět. Tím chci říct, že tento soud je postaven na principu, že některé země nejsou schopny stíhat své představitele, což rozhodně neplatí pro Izrael. Na jednu stranu respektujeme závazek Česka vůči ICC, na druhou stranu to neznamená, že by se s Benjaminem Netanjahuem nedalo mluvit, že by se s ním nedalo scházet a komunikovat. Myslím si, že celá řada představitelů Česka dala najevo, co si o tom stíhání myslíme.

Budoucnost Gazy

Mluvil jste s představiteli Izraele o situaci obyvatel Gazy? Jak zajistit, aby se neprohlubovala humanitární krize?

Já pravidelně, při všech svých jednání s představiteli Izraele zmiňuji, že je potřeba dbát mezinárodního humanitárního práva. Koneckonců se Česko i na některých humanitárních projektech v Gaze podílí, skrze mezinárodní organizace, kterým dáváme příspěvky. Takže to pravidelně zmiňuji.

Mluvili jste také o dlouhodobější vizi, jak řešit další správu Pásma Gazy a jeho obnovu?

My jsme to na některých jednáních nadnesli, nicméně to jsou debaty, které se dají vést hodiny a jsou to velmi teoretické debaty. To, co mi trochu ve všeobecné diskusi o budoucnosti Gazy chybí, je odpovědnost mezinárodního společenství, protože pravidelně slyšíme, co může a nemůže, nebo co dovolí a nedovolí Izrael.

Čtěte také

Skvělý spojenec Spojených států? V otázce Gazy s nimi hlasujeme proti celému světu, poukazuje amerikanista

Nicméně Pásmo Gazy sousedí také s Egyptem a ta hranice je stejně uzavřená jako vůči Izraeli, tak vůči Egyptu, je tam stejný bezpečnostní režim. Zároveň celá řada arabských států, aniž bych teď jmenoval, je na jednu stranu velkými kritiky Izraele, ale když je potřeba něco vůči Gaze udělat, tak nejsou připraveni vstoupit do hry.

Pardon, to znamená, že souhlasíte s tím, co říkal třeba Donald Trump, že Jordánsko a Egypt by se na tom měly podílet, že by třeba měly přijmout Palestince z Pásma Gazy?

Já vůbec nechci rozebírat detaily nějakých plánů nebo s nimi vyjadřovat souhlas. Abych byl konkrétní, jen hovořím o tom, že aniž by se do toho skutečně reálně zapojilo širší mezinárodní společenství, tak si neumím představit, že by se něco v Gaze skutečně proměnilo.

Neumím si představit, že by se nějak lidé měli přemisťovat. To jsou podle mě představy, které jsou poměrně nebezpečné. Zároveň, pokud tam bude vládnout Hamás, jehož politika je zničení státu Izrael – viděli jsme, že 7. října zorganizovali velmi efektivní pogrom, při kterém zemřelo přes tisíc izraelských občanů – tak se budoucnost také nikam nepohne. Takže já odpovědi neznám.

Byl jsem svědkem různých debat a diskusí, vedl jsem je se svými partnery. Závěr, který jsem si z toho udělal, je, že pokud se má skutečně něco změnit, musí přijít další mezinárodní hráči, kteří se do toho nějakým způsobem vloží.

Proč Česko opakovaně blokuje prohlášení Evropské unie směrem k Izraeli? A co ministr Lipavský očekává od série schůzek svolávaných evropskými státníky? Poslechněte si celý rozhovor.