Generál Řehka o lodní nemocnici u Gazy: Zjišťujeme potřeby výpravy, síly jsme schopni nasadit rychle

Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Gazy v polní nemocnici. Po jednání na Hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová. Máte představu o tom, jak by měla ta nemocnice vypadat?

Představu v tuto chvíli úplně nemám, naše možnosti se mohou lišit. Může to být jenom posila, zdravotníci, ať už lékaři nebo jiný zdravotnický personál. Může to být polní chirurgický tým, může to být chirurgický tým speciálních sil, může to být nějaká varianta polní nemocnice, ale o tom teprve budeme jednat právě s těmi státy, které vysílají ty nemocniční lodě.

Čili teď, jak jsem pochopil, se vedou ta jednání, je to na začátku a teprve zjišťujete potřeby a možnosti ostatních zemí?

Čtěte také

Dopouští se Izrael genocidy v Gaze? Soudní dvůr pouze říká, že riziko tu je, míní expert

Přesně tak. Zjišťujeme, jak to bude vypadat a co země, které to vysílají, potřebují, protože musíme reagovat na jejich potřeby. Vydal jsem k tomu nějaké úkoly.

A po vojenské linii, budeme kontaktovat dané protějšky, ať už našeho vojenskému představitele v NATO nebo v Bruselu nebo národní vojenské představitele všech typů, a budeme zjišťovat, co je vlastně potřeba od nás a čím bychom mohli přispět.

Jak velký by měl být zdravotní tým? Už máte nějaké tušení?

To, jak říkám, opravdu bude záležet na těch požadavcích. Jestli potřebují polní chirurgický tým, i třeba s nějakým vybavením, složené z anesteziologa, chirurga a dalšího personálu – anebo jestli třeba jen řeknou, že potřebují zejména vyrotovat některé odbornosti, to opravdu teď nevíme a nejsme schopni to říct.

Nasazení musí rozhodnout obě komory parlamentu. Kdy by podle vás mohla být ta nemocnice na místě a mohla začít fungovat?

Čtěte také

Po válce bude potřeba Marshallův plán pro Gazu. Obnova zabere několik let, soudí analytička Kalhousová

To opravdu teď nevím, záleží na tom požadavku. Pokud to bude něco, co máme nachystáno, jsme schopni zareagovat poměrně flexibilně a rychle. U vojáků, myslím si, není problém v rychlosti, pokud je politická vůle. Tady je to jako bezpochyby humanitární činnost, která je potřebná, takže věřím tomu, že i ten politický mandát by se dal schválit poměrně rychle.

Závazek kolektivní obrany

Je to tak, že právě vojenské zdravotnictví je naše jedna ze silnějších stránek v rámci NATO?

Určitě to není naše slabá stránka. Nevím, jestli je to vyloženě silná stránka. Doba úvah, že by se jednotlivé státy specializovaly na konkrétní oblasti, už je pryč. My budujeme rozvinutou vševojskovou bojeschopnou armádu, to zdravotnictví je její součást. Ale určitě na tom špatně nejsme.

Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně 2 % HDP na obranu. Dnes v Bruselu ministryně obrany Jana Černochová prohlásila, že letos opravdu ten závazek dodržíme. Které závazky se nám tedy zatím nedaří plnit?

Čtěte také

Generál Řehka: Nelze vyloučit konflikt mezi Ruskem a NATO. Pokud slovo mobilizace vyvolává paniku, je něco špatně

Jedna věc je výše obranných výdajů, ta dvě procenta, což je nějaký kalkul. Ale druhá věc je, že to není ‚my a aliance‘, my jsme její součástí.

Aliance v rámci kolektivní obrany vytváří nějaké plány, jak by se případně bránila, a ty plány se musí naplnit reálnými schopnostmi členských zemí. Plány se vytváří na základě operačního plánování. Poté se v rámci obranného plánování mapují kritické požadavky, co aliance potřebuje k naplnění těch plánů, ambicí, zároveň co jí chybí a co je potřeba dát dohromady.

Tvoří se tzv. cíle výstavby schopností, které se pak přidělují jednotlivým zemí. Je to průběžný, periodický proces ve čtyřletých cyklech, kde každý stát včetně ČR dostává přidělané cíle.

To, jestli ta obranná aliance potom funguje nebo ne, záleží na tom, jak to ty členské státy plní. Jednak tedy nemáte jít pod 2 procenta, protože to je nějaký předpoklad peněz, které jsou zhruba adekvátní –když to ovšem děláte dlouhodobě, ne když to neplníte 20 let a pak nárazově jednou dáte.

Ale druhá věc, že to není o těch penězích, ale o tom, jako jestli plníte to, co máte zadané a jestli do celkového balíku schopností aliance každý dává to, co tam má dávat.

Proč armáda upřednostnila americké stíhačky F-35 před Gripeny a kolik bude jejich provoz stát? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.