Rozhoduji jen půl procenta zakázek. Nemám moc reformu ÚOHS blokovat, odmítá předseda úřadu Mlsna kritiku

Selhal Petr Mlsna v čele antimonopolního úřadu, jak tvrdí organizace Transparency International? Kdy dojde k reformě Úřadu pro hospodářskou soutěž, jak si vláda předsevzala ve svém programovém prohlášení a v čem by ona reforma měla spočívat? „Takto změnit přezkum veřejných zakázek v ČR je revoluční hazard, který povede k rozkolísání rozhodovací praxe. Mohou procházet zakázky, které budou velmi prapodivné,“ míní předseda ÚOHS Petr Mlsna o návrhu Ministerstva pro místní rozvoj.

Podle nevládní protikorupční organizace Transparency International ČR blokujete reformu úřadu v zájmu udržení vlastní moci. Vaše reakce?

Když jsem si včera přečetl hodnocení své osoby, kde na mě nenechala Transparency International nit suchou, tak jsem pochopil, že je to článek spíše bulvárního charakteru, protože bezesporu nemám moc, abych blokoval něco, na čem by byla případně politická shoda.

Je potřeba říct, že návrh na změnu přezkumu veřejných zakázek, které dělá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, prošel meziresortním připomínkovým řízením a bylo k němu uplatněno 560 připomínek. Zmínil bych, že je uplatnila některá ministerstva, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší soud, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv. To znamená, že kritika vůči tomu návrhu nejde jenom od úřadu, který vedu, ale napříč státními institucemi a organizacemi.

Mě zaujalo, že jste prohlásil, že tu kritiku považujete za důkaz toho, že ÚOHS pod vaším vedením nepodléhá žádnému tlaku. Pomozte mi prosím najít v tom logiku: někdo mě kritizuje, že nejsem dost nezávislý, a to už je důkaz toho, že jsem nezávislý?

Čtěte také

Ta kritika směřovala k tomu, že snad podléháme nějakému politickému nebo byznysovému tlaku. Já bych chtěl zdůraznit, že úřad je nezávislý a již tato vláda provedla minulý rok novelou ještě větší posílení nezávislosti úřadu.

Ale bylo to i posílení vašich pravomocí, je to tak?

Nebylo to posílení našich pravomocí, byla to skutečně institucionální změna, kdy byla schválena novela zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Byla omezena pravomoc předsedy libovolně odvolávat svoje místopředsedy, které mám ze zákona tři. Zákon stanovil jasné důvody, kdy může být místopředseda úřadu odvolán a zároveň byla stanovena kvalifikační kritéria jak pro předsedu, tak pro místopředsedy úřadu.

Je pravda, že proti reformě lobbujete u ministrů, poslanců a státních úředníků?

Nelobbuji. Samozřejmě jsem dotazován na to, zda s námi ta reforma byla projednána, protože řada institucí se domnívá, že je to skutečně snad reforma, která je předkládána za souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Můžete si vybrat, jaký model zavedete: ČR má prostě zavedený exekutivní model.
Petr Mlsna

Já veřejně na konferencích a kulatých stolech organizováných k tomuto tématu vystupuji s věcnou kritikou. Říkám, že je to skutečně revoluční hazard, takto změnit přezkum veřejných zakázek v ČR, který povede k rozkolísání rozhodovací praxe. Pokud by byl zaveden princip sporného řízení – což znamená, že musíte unést břemeno důkazů a břemeno tvrzení – můžou skutečně procházet zakázky, které budou prapodivné. Já to považuji skutečně za velmi nebezpečný hazard.

Čtěte také

Transparency International vás kritizuje za to, že jste podle ní selhal v posílení nezávislosti úřadu. Takovou kritiku nepřijímáte?

Takovou kritiku zásadně nepřijímám. Za mého předsednictví, co jsem ve funkci tři a půl roku, byla transponována i směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1 z roku 2019, která je právě o posílení nezávislosti soutěžních úřadů v EU. Jak jsem zmiňoval novelu z minulého roku, ta právě posílila nezávislost úřadu jak na moci zákonodárné, tak na moci výkonné.

Monokratické rozhodování

Mělo by fungování ÚOHS projít reformou?

Dlouhodobě říkám, a říkal jsem to i Ministerstvu pro místní rozvoj, že každý systém lze zdokonalovat. Žádný systém není dokonalý, nicméně pokud má dojít k nějakým změnám, je potřeba, aby ty změny byly evoluční, aby byly promyšlené a aby byly přijaté také odbornou veřejností.

My jako úřad jsme navrhovali některé evoluční změny, které by přispěly k přezkumu dozoru veřejných zakázek, ale byly oslyšeny.

Takže nejsou zapracovány do návrhu?

Nejsou zapracovány.

Reforma usiluje zejména o odstranění „nadměrné koncentrace pravomocí předsedy a také o zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky.“ Máte pocit, že se u předsedy koncentruje příliš velká moc?

Čtěte také

Já si myslím, že to je mýtus, který se šíří zejména od neziskových organizací, že snad předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je nadán takovými pravomocemi, že může ovlivňovat téměř cokoliv. Pokud se ale podíváme na tvrdá čísla, která jsme si jako úřad zmapovali: zadá-li se v ČR 17 tisíc zakázek podle zákona ročně, tak Úřadem projde cca jedno procento. To znamená, 99 % zakázek se odehraje jenom na úrovni zadavatelů a dodavatelů.

A v druhostupňovém rozhodování, tam, kde rozhoduje předseda, se pohybujeme kolem půl procenta případů, kdy rozhoduje předseda – a to řada věcí končí procesně a nikoliv meritorním rozhodnutím. Takže třeba v roce 2022 jsem z těch 17 tisíc zakázek  rozhodoval v 75 případech, a to ještě na základě návrhu rozkladových komisí, které jsou poradními orgány předsedy.

Zas tu mám citaci: „Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci.“ To tvrdí ve zprávě, kterou už jsem jednou citoval, právník a člen správní rady Transparency International Petr Leyer. Řekl byste, že je to výstižné?

Není to vůbec výstižné a považuji to za blábol. Pokud by kolegové měli zájem se věcně bavit o tom, co by bylo pro reformu přezkumu veřejných zakázek přínosem, tak jsem k diskusi ochoten. Ale připadá mi, že tady již pánům z Transparency International došly věcné argumenty a posunuli to výrazně do osobní roviny.

Ona to musí být obrovská zodpovědnost. Předseda ve druhém stupni rozhoduje sám ve všech agendách úřadu: veřejných zakázkách, ochraně hospodářské soutěže, významné tržní síle, veřejné podpoře a přístupu k dopravní infrastruktuře. Veškeré tlaky týkající se zájmů v hodnotě desítek nebo stovek miliard se tak soustředí u jednoho jediného člověka. Jak se s tím vyrovnávate?

Čtěte také

To je taky mýtus. Jak jsem citoval čísla, v kolika případech rozhoduji u veřejných zakázek, tak v oblasti hospodářské soutěže rozhoduji velice zřídka, protože drtivá většina řízení v oblasti hospodářské soutěže skončí na prvním stupni tzv. narovnáním, řekněme dohodou toho, kdo třeba spáchal kartel nebo se dopustil nějaké vertikální dohody – akceptuje pokutu a tím je řízení skončeno.

V oblasti veřejné podpory se v podstatě nerozhoduje vůbec, tam má úřad jen koordinační roli vůči Evropské unii. Když to takto vyjmenujete, tak to vypadá skutečně mýticky a bombasticky, ale realita je úplně jinde.

Přesto, nejsou ty pravomoci koncentrované v rukou jednoho člověka u antimonopolního úřadu v Evropě unikátní?

Jsou různé modely. ČR má exekutivní strukturu nastavenou na monokratickém rozhodování: je jasný šéf, který nese odpovědnost. Jsou to jeho rozhodnutí, on je tím žalovaným u správních soudů, on musí svá rozhodnutí rozhodnutí obhájit. Existují modely, které jsou našemu podobné, třeba ve Švédsku je oblast veřejných zakázek také pod křídly jejich antimonopolního úřadu.

Některé státy nemají exekutivní přezkum veřejných zakázek vůbec, typicky Rakousko, tam o tom rozhodují rovnou soudy. Můžete si vybrat, jaký model zavedete: ČR má prostě zavedený exekutivní model.

Čtěte také

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby vznikla Rada pro veřejné zakázky. Co je na tom špatně?

Nejen aby vznikla Rada, ale aby vznikly tři senáty, které by byly nezávislé, a každý by o případě rozhodoval, jak přistane na úřadě. To znamená, že každý senát si může nezávisle rozhodnout v identické věci úplně rozdílným způsobem.

Pak budete mít na světě dvě rozhodnutí, kdy jedno bude říkat ve stejné věci a druhé bude říkat non a. To se pro zadavatelskou praxi, podle mého názoru, za mého předsednictví podařilo odstranit a rozhodovací praxe je předvídatelná.

Jak šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vysvětluje své setkávání s lobbistou Martinem Janouškem či souzeným fotbalovým bossem Miroslavem Peltou? Proč to podle něj není problém? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , jkh