Harrisová strávila velkou část kariéry bojem na straně lidí. Kontrastu s Trumpem určitě využije, říká politický stratég

Čtěte také

Harrisová bude Trumpův protipól, říká amerikanistka. Trump využije jejích neúspěchů, míní publicista

Bylo rozhodnutí Demokratické strany přimět ze známých důvodů současného prezidenta, aby už znovu nekandidoval, správné?

Já si myslím, že ano. Bylo jasné, že Joe Biden není úplně fit na to, aby do té kampaně šel, aby tam případně vydržel další čtyři roky. Ale hlavně bylo nejdůležitější, že tvrdil, že on je ten nejlepší člověk, který dokáže zabránit Donaldu Trumpovi v tom, aby se dostal do Bílého domu. A po té velmi nepovedené debatě toto začalo padat jako argument a celé to paradigma se přeměnilo z toho referenda o Trumpovi na referendum o Bidenovi. A to si myslím, že bylo to nejdůležitější, proč nakonec odstoupil.

Neměl Biden v zájmu Demokratické strany s tímto krokem přijít už dřív?

Měl. Co si budeme povídat – měl. Nicméně po bitvě je každý generálem. Bylo by lepší, kdyby toto rozhodnutí padlo dřív. Momentálně jsme ve stavu, kdy není už vlastně téměř logisticky možné, aby demokraté přemýšleli o někom jiném než o Kamale Harrisové. Což můžou někteří možná i oprávněně kritizovat, že je to trošku nedemokratické, protože nedošlo k nějakému širšímu výběru toho prezidentského kandidáta za demokraty. Samozřejmě by to také pomohlo v tom, že by demokraté měli více času, jak získat více peněz i hlasů. Na druhou stranu, když se teď Harrisové kampaň uchopí dobře, tak z toho můžou ještě vytěžit právě tím, že už zbývá toho času tak málo.

Ostatně peníze se opět začaly hrnout od dárců, kteří byli stále více skeptičtí. „Money talk“ v tomto případě mluví ve prospěch Harrisové.

Dneska ano. Ale nesmíme zapomínat, že uplynulo jen pár dní od toho rozhodnutí a od doby, kdy byla Harrisová označena jako nová kandidátka. Schválena ještě nebyla, to bych ještě chtěl podotknout. Vypadá to, že na 99 procent samozřejmě kandidátkou bude, ale ještě formálně není.

Čtěte také

Únik smrti si Trump vykládá jako zásah vyšší moci. Může si teď dovolit smířlivost, míní politolog Lepš

Ona získala první den rekordní sumu, nějakých 50 až 80 milionů dolarů, což je opravdu velmi zajímavé. Já bych ale ještě poukázal na jinou část. V amerických volbách máte dvě úrovně v těch kampaních, co se týče financování i co se týče reklamy – jedna je vlastní kampaň těch kandidátů a druhá jsou organizace na podporu kandidátů, které ale nesmí koordinovat s tou kampaní. A tam je zajímavé, že když se podíváte třeba na tu hlavní organizaci, která podporuje demokratické prezidentské kandidáty, Future Forward, tak ta získala třikrát více, přes sto milionů dolarů, jenom první den.

Rozhodnou swingové státy

Jak velké šance má Kamala Harrisová proti Donaldu Trumpovi?

Ty šance jsou relativně vyrovnané. Jedna věc je, kde ta situace je dneska, což popravdě řečeno není až tak důležité. Důležité bude, kde budou na začátku listopadu. Ale ty šance podle různých průzkumů i agregátů těch průzkumů ukazují, že Harrisová a Trump jsou od sebe plus minus nějakých tři až pět procentních bodů, což je něco, co se dá zvrátit, a často se tak i stává.

Čtěte také

Harrisová místo Bidena? Má šanci oslovit ženy a minority i ve státech, kde Biden ztrácel, říká amerikanista Beneš

Navíc je důležité si uvědomit, že je až zcestné se dívat na celoamerické průzkumy veřejného mínění. Americké volby mají takové specifikum, že je to součet padesáti voleb. Je to součet jednotlivých voleb ve všech státech, což znamená, že ty volby rozhoduje nějakých sedm až deset států, kde je možnost nějaké změny. Například státy jako Kalifornie nebo New York budou volit demokraty a je vlastně úplně jedno, kdo tam bude, jaká bude situace. Na té druhé straně, Mississippi nebo Alabama budou vždycky volit republikány – a znovu, je jedno, kdo jsou ti kandidáti. Tam jsou potom důležité ty tzv. swingové státy. To jsou státy, které někdy volí demokraty a někdy republikány. Takže já bych se díval čistě jenom na těchto sedm, podle jiných deset až jedenáct států, kde to je možnost.

Amerika je určitě zralá na to, aby v čele byla žena.

Je Amerika dost zralá na to, aby v jejím čele stanula žena smíšeného etnického původu? Bude toto v konečném důsledku výhoda, nebo nevýhoda vůči Trumpovi?

Čtěte také

Odstoupení Bidena z kampaně: Chaos by demokratům prohrál volby. Semknou se kolem Kamaly Harrisové?

To je velká otázka. Já si myslím, že Amerika je určitě zralá na to, aby v čele byla žena. Tím jsme si už prošli předtím, v roce 2016 s Hillary Clintonovou, a tam se ukázalo, že samozřejmě u nějaké menší skupiny voličů je to, že je žena, ještě stále menší přítěží, ale obecně už to nehraje velkou roli. To, že je smíšeného původu, si myslím, že je ještě menší problém, respektive není problém. Takže celkově si myslím, že to není přítěží. Naopak si myslím, že je tam i velmi důležitý aspekt toho, že politika identity funguje na tu druhou stranu. Amerika je smíšená, byla vždycky smíšená. Roste počet nebělošských voličů, takže dneska už každý pátý volič je hispánského původu. Velmi roste počet voličů asijského původu, těch je až deset procent. A ti voliči černošského původu, těch je tradičně kolem jedenácti až dvanácti procent. Takže ono to funguje na obě strany.

Může mít Kamala Harrisová výhodu, že jako bývalá prokurátorka bude pravděpodobně umět využít Trumpových právních kauz?

Určitě, ten kontrast se tam sám nabízí. Na jedné straně máte odsouzeného zločince, který ještě čelí mnoha dalším soudním sporům. A na druhé straně máte prokurátorku, která strávila velkou část své kariéry právě bojem na straně lidí. Ona nebyla korporátní právnička, ona byla opravdu prokurátorka za stát, za lidi, proti korporacím a tak dále. Takže toho kontrastu Kamala určitě využije.

Přispěl pokus o atentát na Donalda Trumpa k Bidenovu rozhodnutí odstoupit z voleb? Do jaké míry budou volby účtováním s Joem Bidenem? Kdo by se mohl stát kandidátem na viceprezidenta? A jaké by letos mohlo být „říjnové překvapení“? Poslechněte si celý rozhovor.