Generál Řehka: Nelze vyloučit konflikt mezi Ruskem a NATO. Pokud slovo mobilizace vyvolává paniku, je něco špatně
Severoatlantická aliance přijala do svých řad Finsko. Jak se změní příchodem země, která má přes tisíc kilometrů dlouhou hranici s Ruskem? Je Česko připraveno na možný vojenský konflikt? A jak by vypadala případná mobilizace? Tomáš Pancíř se ptal Karla Řehky, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
V tomto týdnu se Severoatlantická aliance rozšířila o Finsko. Bude to mít nějaký bezprostřední dopad na českou armádu?
Určitě, na českou armádu i Českou republiku jako celek. Ten dopad spočívá v tom, že jsme zase o něco bezpečnější, protože to NATO rozhodně posilí. Finské ozbrojené síly a Finsko jako takové je země, která příkladně buduje obranu v duchu celospolečenského přístupu.
Čtěte také
Navíc mají velmi vyzrálé a početné ozbrojené síly. Mají výborný systém mobilizace, propracovaný systém záloh, jsou velmi interoperabilní s NATO. Dlouho byli partnerskou zemí, tudíž se známe i z operací a ze společných cvičení. Jejich integrace je naprosto jednoduchá. Ve Finsku je Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami, jehož členem je Česko už od roku 2018, společně s dalšími 32 zeměmi, a z mnoha těchto důvodů nás Finsko posiluje. Za zmínku stojí i bezpečnost v regionu Baltského moře.
Stále platí, že dodávky na Ukrajinu nijak neohrožují akceschopnost české armády?
Rozhodně, to podepíšu. Pod každou položkou, která jde na Ukrajinu, je moje doporučující stanovisko, nic z toho neohrožuje obranyschopnost České republiky.
To, že slovo mobilizace vyvolá naprostou paniku, je důkaz toho, že něco není v pořádku.
V minulých měsících jste vyvolal pozornost výroky o branné povinnosti, o možnostech mobilizace, o tom, že na obraně země se nemůže podílet jenom armáda. Řekl jste, že se veřejnost nemá strašit, ale že je potřeba věci říkat na rovinu a informovat o nich. Co všechno by v tomto směru veřejnost měla vědět? Jaké scénáře a do jakých detailů by lidé měli mít k dispozici?
Primárně by veřejnost měla vědět, že válka v Evropě není nemožná, protože se tady o tom opravdu vůbec nemluvilo. Koneckonců to, že vyslovíte slovo mobilizace a to vyvolá naprostou paniku, je důkaz toho, že něco není v pořádku. Je potřeba si uvědomovat hrozby, které jsou reálné.
V budoucnu nelze vyloučit ani konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Je potřeba se na tyto věci chystat, nejen proto, že můžou nastat, a už vůbec ne, protože by si to někdo přál, ale především proto, že se tomu chceme vyhnout. Vyhnout se tomu dá jen tak, že budeme účinně odstrašovat a že na to budeme připraveni.
Čtěte také
Měli by lidé znát i detaily toho, jak by případná mobilizace vypadala? Kolik lidí a podle jakých podmínek by bylo povoláno v první nebo druhé etapě?
Nemůžeme veřejně sdělovat detaily toho, jaké máme možnosti a omezení a jak rychle jsme schopni mobilizovat, povolávat nebo výběrově doplňovat, protože to nemusí být vždy úplná mobilizace. Odvíjí se to od situace, takže nelze říct, že v každém případě začnete všechno mobilizovat.
Důležité je, že princip odložené potřeby, který tady byl, byl do značné míry výmluvou, a prostě neplatí. Neplatí to, že budeme mít vždy 15 let varovací dobu a že tady nehrozí konflikt většího rozsahu, tak, jak se říkalo. Tím, že si připouštíme, že je potřeba se chystat na konflikt vysoké intenzity a velkého rozsahu, který může trvat déle, pak je potřeba i férově říkat, že se to dotkne celé společnosti. Celá společnost se na to musí připravovat, nejen armáda.
Obnova povinné vojny je v našem případě nereálná.
Lotyšský parlament včera schválil zavedení povinné vojenské služby. Je to něco, čím by se Česko mělo inspirovat?
To vždycky záleží na demografii dané země, na geografii, na tom, jaké bezprostřední hrozby ta země má.
Myslím, že větší míra odolnosti společnosti i v tom, že lidé budou více připraveni na některé krizové situace, určitě není na škodu. Ale upřímně řečeno, obnova povinné vojny je v našem případě nereálná, protože na to musíte mít společenskou shodu a ta si myslím, že tady rozhodně není.
Je načase zajímat se o počet a stav protileteckých krytů v Česku? Jak konkrétně bude vypadat další vojenská pomoc Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bývalý politik TOP 09 míří před soud v nové kauze, státní zástupce ho obžaloval z dalšího znásilnění
-
Expertka: Incident na derby vysvětluje dlouhodobá nenávist. Radikální fanoušci nehrají podle zákonů
-
Francie hlásí první pozitivní test na hantavirus. Objevil se u evakuované pasažérky z lodi MV Hondius
-
Drogy, znásilnění i informace o zneužití v dětství. Klientky pražskému ‚psychoterapeutovi‘ bezmezně důvěřovaly

