Analytik propagandy: Doporučujeme pojmenovávat emoce, které v nás mediální sdělení vyvolávají

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se zvýšil význam takzvané informační války. Můžeme kremelské propagandě čelit důslednou mediální výchovou? Mají školy a učitelé o podobné programy zájem? Vladimír Kroc se ptal Karla Strachoty, ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

Na jak úrodné pole dopadá ta ruská propaganda tady u nás?

Propaganda v Rusku má přesvědčit Rusy, že Putin je velký vůdce, že dělá výbornou politiku, že na Ukrajině nemohli udělat už nic jiného než „speciální vojenskou operaci“, že je opozice darebná. Toto cílí do Ruska.

V případě České republiky jsou ty cíle jiné: především o tom obecně znevěrohodnit média, takové to ‚pravdu se stejně nedozvíte, kdo ví, jak to bylo‘. Určitě sem patří oslabení důvěry vůči parlamentní liberální demokracii a vůči státu, takové rozpojení občanů od státu a jeho institucí.

Čtěte také

Vedle toho – a na tom bylo zase vidět, jak rychle ta dezinformační scéna zareagovala na válku na Ukrajině – jste najednou viděl, že se během pár dní témata spojená s pandemií koronaviru velmi rychle proměnila a najednou se objevovala obhajoba pozic Ruska, odůvodňování, proč je potřeba vůči těm fašistům vystoupit atd. Bylo zjevné, že tady probíhá určitá orchestrace, že to není jen tak.

Mě zajímá právě třeba konkrétní příklad propagandy cílené na naše obyvatele.

Velmi rychle se objevily a sílí narativy zpochybňující nutnost nebo potřebu pomáhat Ukrajině a přibývá těch sdělení, které se snaží oslabit pomoc ukrajinským uprchlíkům. Teď už budu konkrétní: je to o tom ‚podívejte se, my tady kvůli nim přicházíme o bydlení, Ukrajinci mají spoustu věcí zadarmo, dostává se jim se jim benefitů, kdo pomůže našim lidem?‘

Nepřekvapivě toto nejsou žádné excesy, tento narativ sílí a obávám se, že sílit bude, protože problémů spojených s přijetím tak obrovského množství uprchlíků pochopitelně bude přibývat.

Čtěte také

Ostatně nedávno jsme o tom mluvili i s policejním prezidentem, který ale zdůraznil, že zatím nejsou známky toho, že by se v souvislosti s uprchlickou vlnu měla zvyšovat kriminalita.

Což je tedy jeden z narativů, existují konkrétní facebookové příspěvky a videa právě o zvyšující se kriminalitě.

Pokud jsou to tedy falešné zprávy, jak dál s takovou ukázkou pracujete ve svých lekcích?

My se mediálnímu vzdělávání věnujeme od roku 2007, toto je jedno z témat, kdy si v podstatě situace vyžádala, že je potřeba zareagovat. Základem toho našeho didaktického přistupuje koncept pěti klíčových otázek, což je takový upravený koncept kritického myšlení.

Skutečně je odzkoušeno, že pokud si mladý člověk, žák základní školy – pro starší lidi už to tolik neplatí – prostřednictvím tohoto konceptu zanalyzuje pár ukázek, pár konkrétních příkladů, tak se v něm zvyšuje obezřetnost, najednou si uvědomuje, že si má ty otázky klást. Ne že by si potom pokaždé, když je s něčím konfrontován, položil otázky kdo, co, komu, jak, proč, ale je zkrátka obezřetnější. Opravdu platí, že v případě mladých lidí tudy cesta vede.

Čtěte také

Co se propagandy týče, tam je celá řada konkrétních aktivit, co mohou v hodině dělat, ale vyučujícím ještě doporučujeme, aby zkoušeli pojmenovat a analyzovat emoce, na které to propagandistické sdělení cílí, protože propaganda je o emocích.

Konspirace, dezinformace a mediální manipulace cílí na vyvolání určitých emocí: může jimi být strach, pocit frustrace, naštvanosti, také sounáležitosti, pocit velikosti atd. Pokud se podaří tyto emoce pojmenovat a člověk si představí i situaci, kdy podobnou emoci sdílel, tak je opět opatrnější a méně manipulovatelný.

Čím dále Karel Strachota podkládá důležitost mediálního vzdělávání? A jak si udržet kritický odstup od mediálních narativů obou stran válečného konfliktu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová