Nárůst kriminality Ukrajinců evidujeme v jednotkách, říká nový policejní prezident Vondrášek

Přináší, alespoň podle předběžných poznatků, uprchlická vlna zvýšenou kriminalitu?

Jsem rád za tuto otázku. Kriminalita kontinuálně v České republice klesá od roku 2008, s jedním výkyvem roce 2013. Nejnižší číslo bylo za rok 2021 – více než 153 tisíc trestných činů. Takto nízké číslo už nikdy nebude. Nesmíme totiž zapomínat na to, že tady byla pandemie, která omezila cestování ze zahraničí i cestování mezi okresy. Také byl změněn na konci roku 2020 škodní limit u majetkových trestných činů. Škoda se posunula z pěti na deset tisíc, čímž se vlastně snížil objem majetkové trestné činnosti.

Jinak řečeno, prosím, roky 2021 a 2020 jsou nesrovnatelné. Srovnávejme kriminalitu letos s rokem 2019. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme pod úrovní kriminality roku 2019. Takže ano, je tu meziroční nárůst, ale srovnávejme to s lety, které jsou srovnatelné.

Teď se dostávám k cizincům. Cizinci se dopustí na našem území cca 9,5 procent objasněných trestných činů a občané Ukrajiny 2,5 procent. Dva až tři roky nazpátek se ta čísla téměř nemění. Teď bude opravdu potřeba v čase sledovat, jestli se objem trestné činnosti spáchaný cizinci nebo občany Ukrajiny dramaticky mění, nebo nemění. My teď máme občanů z Ukrajiny dvakrát tolik. Takže přirozené je, že z té skupiny lidí, kteří k nám přišli - zdůrazňuji z 290 tisíc jsou ze 77 procent ženy, ze 40 procent lidé pod 18 let –, tady budou lidé, kteří se budou dopouštět trestné činnosti.

Nesmí tady ale být nepoměr v historickém srovnání a minimálně teď v prvních týdnech registrujeme opravdu jednotky případů. Žádný dramatický nárůst, v žádné lokalitě, ani v žádném typu trestné činnosti.

Podle odborového předáka Josefa Středuly mafie zneužívá uprchlíky z Ukrajiny ve velkém. Jak se s tím vypořádává policie?

Policie má kupu zkušeností z průmyslových zón – typicky z Plzně, Kvasin, Mladé Boleslavi a Kolína. Víme, že prostor pro zneužívání cizinců je zpravidla mezi cizincem a zaměstnavatelem. Ne všechny pracovní agentury působí v souladu s našimi zákony. Je to nějaký modus operandi, který my známe a delší dobu se s ním potýkáme. Jsem přesvědčen, že se teď neděje nic jiného, než že ty agentury a ti lidé, kteří chtěli kořistit na práci cizinců v České republice, mají příležitost to zkusit znovu u nově příchozích uprchlíků. 

Čtěte také

„Chceme pracovat, abychom mohly posílat nějaké peníze domů.“ Studentky práv Hana a Bohdana našly útočiště v tiskárně

Mě vždycky hrozně mrzí když někdo, kdo je vidět, kdo je činný a má oficiální pozici v rámci společenského života, dá takovéto prohlášení bez jakéhokoliv důkazu. My potom říkáme: „Prosím vás, tak když jste to řekl nahlas, dejte nám nějaké informace, co se stalo, kde se to stalo, ať se máme čeho chytit.“ Jinak řečeno, já budu hrozně rád, když všichni lidé, kteří mají relevantní informaci, že k tomu u nás dochází, budou volat na linku 158 a dají policii prostor to opravdu prověřit.

My to prověřujeme dnes a denně. Těch podání jsou stovky a zpravidla docházíme k závěru, že to podání se nezakládá na pravdě a jak se ta informace nese v čase, tak dochází k řadě zkreslení. Já jsem si před hodinou ověřoval ještě úplného kolegy náměstka pro kriminální policii, jestli už nám teda dorazilo to podání pana Středuly a před hodinou jsme ho ještě neměli. Takže prosím, než toto řekneme nahlas, řekněme konkrétní informace policii. Bude to lepší pro všechny.

Jak se policie staví k varování tajných služeb, že mezi příchozími z Ukrajiny mohou být i ruští agenti?

Tak je potřeba si uvědomit, že k úterní půlnoci opustilo oficiálně podle zdrojů evropské pohraniční a pobřežní stráže Frontex Ukrajinu 4,7 milionů lidí. To jsou statistiky z hraničních přechodů Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Takže bavíme se určitě o nějakém čísle, které osciluje kolem 5 milionů lidí. Česká republika je součástí schengenského prostoru, což má výhody, nevýhody.

Čtěte také

Ukrajinci mají tvrdší povahu než Češi. Kdo jiný by ale Putinovi vzdoroval, říká ukrajinská vědkyně Ostapčuk

Jedna z nevýhod je, že Česká republika se musí opravdu spoléhat na důkladnou kontrolu při vstupu do schengenského prostoru, který už potom netvoří žádné bariéry pro cestování uvnitř tohoto prostoru. My tuto povinnost máme na pěti mezinárodních letištích, kde musíme zodpovídat za to, koho pustíme do Schengenu. V tomto případě ale musíme spoléhat na naše partnery.

Ti to měli to obrovsky těžké a věřím tomu, že ten standard bezpečnostních kontrol na vstupu nemohl být takový, jako byl v době míru. Takže ano, může to přinést tuto situaci. My o tom komunikujeme se zpravodajskými službami celkem intenzivně. Tím partnerem je národní kontaktní bod boje proti terorismu NCOZ a děláme všechno proto, abychom měli povědomí o těchto lidech.

Přináší uprchlická vlna zvýšenou kriminalitu? Jaké jsou priority nového šéfa policie? A jak bude vypadat reforma policie? Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s policejním prezidentem Martinem Vondráškem.