Koordinátor národních parků: Věříme, že destrukční návrhy poslanců neprojdou. Přírodní les nemá být pro zisk

V úterý se odehrál v centru Prahy happening ekologického Hnutí DUHA za vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a záchranu stávajících národních parků. Ony jsou ohroženy?

Z pozice náměstka ředitele Krkonošského národního parku a koordinátora asociace národních parků ČR se nemůžu úplně dobře vyjadřovat k národnímu parku, který ještě nevznikl. Pokud ale jde o národní parky stávající, tedy čtyři, které ČR má, tak vládní novelou zákona pochopitelně národní parky ohroženy nejsou.

Nicméně celou sérii pozměňovacích návrhů, z těch celkem asi 40, které byly ve Sněmovně načteny, tak jejich podstata, to znamená cíl a smysl jejich fungování, ohroženy jsou. Pokud by ty pozměňovací návrhy přijaty byly, znamenalo by to v zásadě vyprázdnění pojmu národní park.

Čtěte také

Ředitel NP Šumava Pavel Hubený: Národní park nemáme proto, abychom se chodili dívat, jak si les představuje lesník, ale příroda

Vypočítal jste, že z celkem 48 změn navržených v předloze je podle vás 38 destrukčních. Měl byste nejkřiklavější případ?

To je opravdu dlouhá série. Například pozměňovací návrh, který říká, že na celém území národního parku, ve všech lesích národních parků by měl platit naplno lesní zákon. To znamená, že i v přírodních a přírodě blízkých zónách by se muselo zasahovat v národním parku stejně jako v hospodářských lesích. To vůbec nedává smysl a popírá to v zásadě 30 let snah lesníků a ochránců přírody a biodiverzity v národních parcích.

Popírá to i mezinárodně uznávaný smysl existence národních parků. Hlavním cílem národních parků je, abychom měli v daném státě území, kde můžeme chránit přírodu takovou, jaká je, bez zásahu člověka. Samozřejmě, i v přírodních zónách, tuplem v zónách přírodě blízkých lidé zasahují a zasahovat musí, ze zákonem vyjmenovaných důvodů. Nezasahují tam ale lesnicky, což by jeden z pozměňovacích návrhů národním parkům přikazoval. To je jeden příklad.

Když se podívám na vládní novelu jako původní předlohu, tak stávající režim národních parků v ničem zásadním nemění.

Druhým příkladem jiného pozměňovacího návrhu je, že by mezi cíle národního parku – v zásadě na úroveň ochrany přírody – měl přibýt rozvoj obcí. Národní parky by měly být zodpovědné za to, že umožní rozvoj obcí. Pod tímto heslem by bylo možné obhajovat téměř jakékoliv záměry, se kterými by investoři na území národních parků přišli. To zase popírá smysl existence národního parku.

Čtěte také

Útok na národní parky? Je třeba myslet na lidi, míní poslanec ODS. Ochránce: Novela umožní zástavbu

Národní parky se přece nevyhlašují proto, abychom pomáhali rozvoji obcí. Což zároveň neznamená, že národní parky mají omezovat rozvoj obcí. Ze své podstaty ale rozvoj obcí nemůže být cílem existence národního parku. To bychom mohli ve městě Hradec Králové vyhlásit národní park Hradec Králové, protože Hradec Králové svůj rozvoj potřebuje.

Chápu, že byste takto mohl pokračovat dál. Souhlasíte tedy ale se slovy Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA, že než zákon s těmito změnami, bylo by lepší, kdyby to celé spadlo pod stůl, i kdyby se tím zastavilo vyhlášení Národního parku Křivoklátsko?

Jaromír Bláha není jediný, kdo tuto tezi vyslovil. Podobnou tezi vyslovila i skupina vědců v čele s profesorem Davidem Storchem. My se na to z pozice národních parků díváme v zásadě stejně. Pokud by tyto destrukční poslanecké pozměňovací návrhy měly projít, pak by bylo lepší, aby celá novela neprošla.

Když se podívám na vládní novelu jako původní předlohu, tak stávající režim národních parků v ničem zásadním nemění. Ne, že by se neměnilo vůbec nic: například přibývá horská služba mezi vyjmenovanými složkami, které mají ze zákona umožněný vjezd motorovým vozidlem do národního parku, ale to jsou technické detaily. Pak se tam upravuje pozice složení rad národních parků, to jsou věci, které národní parky ovlivní.

Čtěte také

Zřízení národního parku je zločin proti přírodě. Nechceme aby, Křivoklátsko vypadalo jako Šumava, myslí si starosta Městečka u Křivoklátu

Ale pokud by měly projít pozměňovací návrhy, tak by to znamenalo zásadní pokles kvality ochrany přírody a vůbec smyslu existence národních parků. V takovém případě by opravdu bylo lepší, kdyby vyhlášení Národního parku Křivoklátsko bylo o nějaký čas pozdrženo.

Lesy Křivoklátska

Příští rok by měl přibýt pátý národní park Křivoklátsko. Vznikne? Co myslíte?

Moje křišťálová koule je zamlžená, takže opravdu netuším, stejně jako netuším, jestli projdou pozměňovací návrhy, o kterých tady hovoříme. Pevně věřím, že platí slova pana ministra Hladíka i ujištění pana premiéra Fialy, které poslal ředitelům stávajících národních parků v odpovědi na jejich otevřený dopis, že destrukční pozměňovací návrhy nebudou mít koaliční podporu.

Čtěte také

iROZHLAS

Národní park Křivoklátsko by měl být jen v lesích a na loukách, ne v obcích, tvrdí ministr Hladík

Jestli projde Národní park Křivoklátsko, to je druhá otázka. Ten má svou opozici mezi opozičními poslanci, a jak jste zmínil v úvodním slovu, také mezi obcemi v okolí uvažovaného národního parku. Bude záležet na hlasování poslanců. Zřizování národních parků v ČR je bez jakýchkoliv uvozovek a zcela legitimně politickým rozhodnutím.

Z odborného hlediska je to tak, že Národní park Křivoklátsko jako odborná myšlenka je věc stará bezmála 60 let. Hovoří se o něm od 70. let 20. století a kvalita lesů na území, které je pro případný zřizovaný Národní park Křivoklátsko vyčleněno, je taková, že změnit hospodaření za účelem ekonomického zisku na péči, která povede k lesům přírodě blízkým, by smysl mělo. Jestli tomu poslanci řeknou ano, uvidíme v nejbližších dvou týdnech, odhaduji.

Podle kritiků předkladatel dostatečně nevysvětlil, zda a proč je současná ochrana v CHKO nevyhovující a jak se to projevuje. Jak byste na takovou otázku odpověděl vy?

Já nemůžu mluvit za předkladatele, to znamená za ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také

„Děravé“ CHKO Krušné hory je kompromis. Kácení starých bučin omezuje, říká šéf Agentury ochrany přírody Pelc

Ptám se vás jako odborníka.

Naznačil jsem to už ve své předchozí odpovědi. Základní rozdíl je v tom, že se mění cíl péče o lesy na Křivoklátsku, tedy v části dnešní CHKO Křivoklátsko, která se má stát národním parkem. I v chráněné krajinné oblasti je velká většina lesů nadále lesy hospodářskými.

V národním parku se cílem stane, aby lesy byly přírodě blízkými a ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam. Má svůj význam pro ochranu nejen křivoklátských lesů, ale má svůj význam pro ochranu biodiverzity, bohatství a pestrosti přírody, kterou tady v Česku máme.

Čím je oblast zamýšleného Národního parku Křivoklátsko charakteristická? A jak chápe koordinátor Asociace národních parků obavy starostů z Křivoklátska, například z vyšší míry turistiky? Poslechněte si celý rozhovor.