Klempířův status byl poslední kapka. Je ministrem všech občanů a podle toho by měl vážit slova, říká Trpišovský

Ve čtvrtek jste vydali s kolegou Martinem Kukučkou prohlášení adresovaném ministru kultury Otovi Klempířovi z Motoristů sobě. Píšete v něm, že jste „hluboce znepokojeni faktem, že on jako politik zodpovědný za vytváření dobrých podmínek pro rozvoj české kultury v demokratické společnosti se cítí být arbitrem, který může rozhodovat, co je či není umění, nebo dokonce o čem se smí nebo nesmí mluvit“. To je citace z vašeho prohlášení. To jste reagovali na ten diskutovaný facebookový příspěvek pana ministra o podpoře filmu s queer tématikou, nebo to byla reakce na víc věcí? 

Čtěte také

Je to obrovská továrna na divadlo. Zkušenosti mám, ale ještě se budu muset hodně učit, říká nový ředitel Národního divadla Martin Glaser

Reagovali jsme konkrétně na tento status pana ministra a byla to taková poslední kapka, protože nemůžeme reagovat jinak než na statusy. Pan ministr se skoro s nikým nestýká, s nikým se nevidí, s odbornou veřejností nediskutuje o tom, jakou má představu o tom, jak chce vést ministerstvo kultury.

Takže zachytáváme jenom tyto statusy a toto nám už přišlo moc, že někdo projeví diskriminaci a tento projev diskriminace ještě využívá ke zdůvodnění, že by chtěl zasáhnout do toho, jak jsou dnes přidělované dotace, rozdávány peníze z veřejného rozpočtu.

Přece jenom, stojí příspěvek na Facebooku za takovou reakci? Nepřikládáte mu větší váhu, než si zaslouží?

Řekl bych, že to je obecně problém této vlády a pana ministra, že vlastně nevíme, čeho jiného se máme chytat, protože nemáme jiný komunikační kanál, než číst to, co například 31. března zveřejnil pan ministr Klempíř, a byli bychom rádi, kdybychom na to nemuseli reagovat.

Zároveň si myslím, že pan ministr stále pro nás není čitelný i v tom, kdy se takzvaně vyjadřuje odborně nebo za ministerstvo, a kdy se obrací jenom na své voliče. Myslím, že od doby, kdy je ministrem, má každé jeho slovo váhu a je to slovo ministra kultury České republiky. Tak bychom to měli chápat, a proto jsme na ta slova reagovali.

Mimochodem, vy jste ten vzkaz panu ministrovi podepsali slovy „za vedení Činohry Národního divadla Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský“. Znamená to, že jste to psali za víc kolegů?

Toto prohlášení jsme psali za celý soubor Činohry Národního divadla a samozřejmě jsme ho konzultovali i s vedením Národního divadla obecně, protože Národní divadlo není jenom Činohra Národního divadla, ale jsou to i další soubory, je tam generální vedení… Tak to jsme všechno prokonzultovali, než jsme toto prohlášení vydali.

Vlamování se do systému

Když se vrátím k tomu facebookovém příspěvku, o kterém říkáte, že jste na něj reagovali, tak pan ministr v něm psal, že mu chodí desítky zpráv s dotazy, proč jde téměř milion korun z veřejných peněz na film o queer komunitě, že rozumí té otázce a štve ho to. A dodal, že je chyba, že ministr kultury nemá možnost ovlivnit to, komu poskytne Státní fond audiovize dotace. To byl tedy ten původní příspěvek. Vy jste na to reagovali, že jste znepokojeni faktem, že pan Klempíř se cítí být arbitrem, který může rozhodovat, co je či není umění, o čem se smí nebo nesmí mluvit. Neposunujete to? Není rozdíl mezi tím, jestli se smí o něčem mluvit, a tím, jestli to dostane peníze z veřejných rozpočtů?

Čtěte také

Špinar odchází po vzájemné dohodě, funkce nekumuluji, tvrdí šéf Národního divadla Jan Burian

Myslím si, že diskutovat je třeba, na tom je založená demokracie a tímto vyzýváme pana ministra, aby skutečně diskutoval s kulturní obcí. Ale tady jde o takový pokus vlamování se do systému, který funguje, a to je systém toho, že se veřejné prostředky rozdělují ne na základě toho, co se líbí nebo nelíbí jednomu ministrovi kultury, ať už by tam byl kdokoliv, ale že je to vždycky panel odborníků, odborných komisí, které posuzují žádosti o dotaci, o grant, a na základě posouzení široké škály lidí se přidělují ty prostředky.

Nevím, jak transparentněji by šlo přidělovat veřejné prostředky, které jsou penězi nás všech daňových poplatníků. Možná podrážděně na to reagujeme proto, že já jsem jiný způsob přidělování zažil v 90. letech, a právě na konci 90. let, kdy se strašně složitě formoval ten současný systém, byly kolem toho opravdu široké panelové diskuse, se došlo k tomu, že toto je skutečně takový nejtransparentnější systém, jak peníze přidělovat.

Proto jsme znepokojeni tím, že se někdo snaží toto zrušit a soustředit veškerou moc – protože peníze jsou moc – do jedněch, vlastních rukou. 

Je ministrem kultury České republiky, to znamená všech občanů České republiky, a podle toho by měl i přemýšlet a vážit slova.

Pan ministr Klempíř v neděli v Ranním interview Radiožurnálu položil řečnickou otázku, proč by měl stát financovat věci, se kterými nesouhlasí voliči současné koalice. Co byste na tuto otázku odpověděl?

Odpověděl bych panu ministrovi, aby si přečetl, když jde na úřad, co je na tom domě ministerstva kultury napsáno. Tam je Ministerstvo kultury České republiky. On už není jenom politikem, který zastupuje Motoristy sobě, ale je ministrem kultury České republiky, to znamená všech občanů České republiky, a podle toho by měl i přemýšlet a vážit slova.

Stejně tak jako já jsem ve své pozici uměleckým ředitelem Činohry Národního divadla a často diskutuji, mám za stolem spoustu kolegů, se kterými diskutujeme. Ne vždycky převáží třeba názor, který si myslím já, ale je to v rámci toho, že víme, že pracujeme v nějaké státní instituci, která má široký přesah, a tak musíme přemýšlet. Takže pan ministr by si měl toto srovnat v hlavě a podle toho se zařídit.

Očekávají autoři dopisu reakci Oty Klempíře (AUTO)? Proč jeho výroky označují za „naivní pseudoúvahy“? A jaká by podle nich měla být role ministra kultury při rozdělování peněz na kulturu? Poslechněte si celý rozhovor.