Zřízení národního parku je zločin proti přírodě. Nechceme aby, Křivoklátsko vypadalo jako Šumava, myslí si starosta Městečka u Křivoklátu
Svazek obcí Křivoklátska se staví proti zřízení Národního parku. Co vadí místním občanům a jejich politickým představitelům? V čem nesouhlasí s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, který se snaží zřízení parku obhájit? „Národní park má vzniknout jako nová hračka pro část odborné veřejnosti, kde by si mohla dělat svoje experimenty,“ myslí si Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko u Křivoklátu. Moderuje Vladimír Kroc.
Proč se jako starostové tak vehementně bráníte vyhlášení Národního parku Křivoklátsko? Nevidíte v tom pro vás sebemenší přínos?
Přiznám se, že přínosy tam opravdu nevidíme. Jsem jeden z těch, kteří se o to před lety začali zajímat. Snažil jsem se vyslechnout trošku nezávisle ty argumenty. Přiznám se, že s postupným nasloucháním argumentů jsem se stával větším a větším odpůrcem národního parku.
Čtěte také
Přišlo mi, a nejenom mně, že připravenost nebo argumentace pracovníků ministerstva životního prostředí jsou mimo. Nebyli důvěryhodní.
V současné chvíli se jedná o chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko a jenom malá část z toho by se měla stát národním parkem. Co by se pro vás vyhlášením národního parku změnilo?
Několik věcí. Z hlediska přírody Křivoklátska je pro nás docela zásadní věc, protože my tvrdíme, že Křivoklátsko nevzniklo samovolně. Nevyrostlo. Není to prales. Vzniklo převážně z rukou našich předků, kteří udělali i řadu chyb, ale následně se z nich poučili.
Dneska máme Křivoklátsko takové, jaké je. Fungování národního parku říkáme „nepéče“. A krajina Křivoklátska by toto neunesla, o tom jsme přesvědčený, nebo by byla těžce degradovaná.
Cílená péče
Přírodovědec profesor Jakub Hruška, který působí v radách několika našich národních parků, v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu před rokem upozornil, že v zamýšleném Národním parku Křivoklátsko má být jenom jedna obec, Karlova Ves, a ostatní zůstanou mimo jeho území. Není to dost ohleduplné vůči křivoklátským obcím?
Stále se obracíme vůbec na způsob fungování ochrany přírody, kde jsou ve své podstatě dva zásadní pohledy. Národní park funguje na principu ochrany životních principů, jestli to nazývám správně, a ponechání přírody „sama sobě“. Kdežto Křivoklátsko léta vzniká cílenou péčí. Nechráníme v této chvíli jenom tu samotnou obec, ale celé okolí a způsob ochrany přírody.
Čtěte také
Dneska je smrk nepřítelem pro ochránce přírody – nepůvodní druh, který je potřeba vykácet, zlikvidovat. Mně osobně je jedno, jestli v tom lese roste smrk nebo cokoliv, ale v dnešní době klimatické krize tvrdíme, že potřebujeme les, vzrostlý velký les.
Řekl bych, že jste to zjednodušil, protože spíš jde o smrkovou monokulturu a ta asi pro les nebezpečná je.
Ano, a dneska už jí je na Křivoklátu výrazně míň, než bývalo.
Schůdný kompromis?
Většina zamýšleného parku jsou lesy, které jsou státní, konkrétně je to přes 98 procent území. Proč by stát nemohl své lesy chránit cestou, kterou si sám vybral?
Na první pohled ano, ale můj názor je, že prvotně – ať je to jakákoliv činnost, včetně ochrany přírody, která je neskutečně cenná. Je to vlastně to nejvíc, co máme – musí vycházet v souladu s krajinou a s těmi lidmi, kteří to budou spravovat.
Vláda má tento krok v programovém prohlášení. Snaha park vyhlásil bude tedy jistě velká. Není rozumnější hledat schůdné kompromisy, dohodnout se?
Co je schůdný kompromis? Pro nás je tento způsob a nabídky, které jsme dostaly na to, že dostaneme dotace, zjednoduším to, na parkoviště a podobné věci…
Čtěte také
A nedá se právě ta situace obrátit ve váš prospěch a pragmaticky vzato z toho vytěžit pro vaše obce maximum?
Zjednodušeně, snahu o zřízení parku považujeme ve své podstatě za zločin.
Teď vám nerozumím. Zločin proti čemu?
Proti místní přírodě, proti krajině.
Co tak strašného se stane?
My nechceme, aby Křivoklátsko vypadalo jako Šumava sežraná broukem kůrovcem.
„Nová hračka“
Zmiňovaný profesor Hruška řekl před rokem v našem pořadu zajímavou větu, že obce, které jsou v národním parku, jsou bohatší než ty ostatní. Ve vašem případě je to jenom jedna taková obec, nicméně znovu se vracím k tomu pragmatickému pohledu. Ten vy odmítáte, vás nezajímají žádné dotace, které by případně šly i z EU, protože je snazší na ně dosáhnout. To pro vás není žádný argument?
Přiznám se, že dotace pro mě, jako pro starostu obce, argument nejsou. Omlouvám se, možná některé lidi naštvu, ale máme pocit, že národní park nemá vzniknout z důvodu ochrany přírody, ale má vzniknout jako nová hračka pro část odborné veřejnosti, kde by si mohla dělat svoje experimenty, pozorovat přírodu a …
Čtěte také
Nevím, jestli to myslíte vážně.
My to tak cítíme.
A tím my myslíte váš svazek obcí?
Možná ne (všichni – pozn. red.), ale většina z lidí ze svazku. A (může toho využít – pozn. red.) další skupina, která za Prahou vidí relativně blízký prostor pro investiční projekt, kde by se daly stavět nové hotely, nové stezky v oblacích a podobné věci.
Související
-
Přírodovědec: Roklanská chata by měla zmizet. Nerozumím, proč ministr Hladík její demolici odložil
„Ve střední Evropě nenajdete cennější oblast. Měli bychom ji nechat přírodě,“ vysvětluje důvody k demolici přírodovědec Jakub Hruška, člen rad všech národních parků.
-
Specializovaná firma bude v Českém Švýcarsku sbírat semena lučních květin
V národním parku České Švýcarsko zahajuje specializovaná firma sběr semen z druhově pestrých luk. Sbírat je bude v oblasti Srbské Kamenice.
-
Čeští vědci se podílí na záchraně kriticky ohrožených antilop. Samci váží až 1000 kilogramů
Její rohy můžou měřit až metr a v kohoutku dorůstá až 180centimetrů. Na záchraně antilopy Derbyho se v africkém Senegalu podílejí vědci z České zemědělské univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.