Neuznaná země uspořádala jeden z největších knižních festivalů v Africe už popatnácté. V nabídce byli Havel, Kundera i Čapek

Somaliland je země, kterou víc než třicet let nikdo neuznal. To jí nebrání v tom, aby uspořádala jeden z největších knižních festivalů v Africe. A tak se po covidové pauze letos znovu otevřel mezinárodní knižní veletrh v hlavním městě Hargeysa. Útočiště našel v areálu Kulturního centra už popatnácté. Stánek s českými knihami tam měla i česká ambasáda v Etiopii.

U fotostěny s logem patnáctého ročníku Mezinárodního knižního veletrhu v Hargeyse stojí starší muž v saku, modré košili a modrém klobouku. Je dopoledne a ředitel festivalu Jama Musu Jama má po slavnostním zahájení chvilku volna. 

„Pro letošní rok jsme vybrali téma solidarity. Poslední roky jsou pro Somaliland těžké. Potýkáme se s obrovským suchem, stejně jako zbytek světa nás postihla pandemie koronaviru, a letos na jaře vyhořelo naše centrální tržiště.

Solidarita je spojená s lidskostí a díky obojímu se nejen Somalilanďanům, ale obecně Somálcům, daří těžkosti překonávat,“ vypráví Jama Musu Jama první den festivalu.

Příležitost pro mladé autory a ženy

Letošní ročník chce upoutat větší pozornost k mladým začínajícím somálským básníkům. „Představí se tu mladí autoři, často ženy, které se postaví na pódium vůbec poprvé, a za to jsem rád, je to skvělé.“

Čtěte také

Vedle zastřešeného sálu s pódiem stojí na dvoře pod stromy a oleandry asi dvě desítky stánků nabízejících knihy nejen v somálštině, ale taky arabštině, francouzštině a angličtině. A mezi nepřeberným množství autorů jsou taky ti čeští.

Nabízí je pruhovaný stánek v rohu označený českou vlajkou a nápisem Česká ambasáda.

„Pro nás už je to celkem tradiční účast, tady na knižním veletrhu v Hargeyse,“ říká zástupce českého velvyslance v Etiopii Jaroslav Zucherstein. Loni byla největší poptávka po dílech Franze Kafky, Milana Kundery nebo Karla Čapka.

„Přijeli jsme i letos a knížek máme ještě o dost víc.“

Somaliland uspořádal jeden z největších knižních festivalů v Africe

Kundera, Havel i Čapek

U stánku se zastavují jednotlivci, páry i celé skupiny. Prohlíží si obálky, čtou si obsahy na přebalech. Někteří si knihu nakonec berou s sebou, jako Mariam, která si vybrala román od Milana Kundery.

V kontextu Somálska je válka velmi aktuální téma

„Miluju knížky, pomáhají mi rozvíjet jazyk, proto jsem tady a vybírám si knížky. Vybrala jsem si Nevědomost, myslím, že je to román o citech a lásce a navíc už jsem o autorovi slyšela, proto jsem si knížku vybrala,“ popisuje Mariam.

U stánku se zastavil taky Hamsa. „Vzal mě sem můj kamarád Elias, který se s lidmi u českého stánku zná. Zajímá mě historie, politika. Vybral jsem si Válku s mloky od Karla Čapka. Kamarád mi ji doporučil.

V kontextu Somálska je válka velmi aktuální téma,“ zamýšlí se rodilý Hargeysan, který ještě jako malé dítě zažil válku Somálska proti Somalilandu, a který ví, co se dál na východ a jižněji od hranic neuznaného státu děje.

Čtěte také

Básně mají v genech

Podle ředitele Mezinárodního knižního veletrhu patří literatura a vypravěčské schopnosti k somálské kultuře. První cestovatelé z Evropy, kteří přicházeli do Rohu Afriky, popisovali Somálce jako básníky.

„Je to v naší kultuře zakořeněné. Teď se nacházíme ve velmi kritické fázi, kdy začíná převažovat písemná kultura nad tou orální. Jen se podívejte kolem, kolik knih vydávají somálští autoři a kolik knih je překládaných do somálštiny,“ upozorňuje na dvorku obestaveného stánky s knihami Jama Musu Jama.

A věří, že psaná literatura rétorické schopnosti a jejich cenu v somálské společnosti nezničí.

Spustit audio

Související