Nejdelší milostná báseň na světě vznikla z nešťastné lásky v Banské Štiavnici. Romantický příběh ve městě oživili herci

Světové metropole romantiky mají novou konkurenci. Zamilované páry se kromě Paříže nebo Verony snaží nalákat i slovenská Banská Štiavnica. V kulisách kdysi hornického města a okolních kopců můžete objevovat příběh nešťastné lásky, která dala vzniknout nejdelší milostné básni světa. Některé z těchto skoro tří tisíc veršů se i dnes rozléhají dlážděnými ulicemi.

Průvodce po místech z básně

Víc než dvacet míst v Banské Šťiavnici odkazuje několika verši k příběhu Andreje a Maríny. Nejvzdálenější z nich je jedenáct kilometrů daleko za okolními vrchy. U tajchu, tedy vodní nádrže, kde básník podle vyprávění požádal mladou dívku o ruku. Další jsou na vyhlídkách, kde se pár scházel, v zahradách nebo na hřbitově.

Já jsem ale v samém centru města mezi barokními a renesančními památkami. Skoro sto osmdesát let stará slova se ke mně linou ze sousoší zamilovaného páru, kde je ukrytý reproduktor. Stojím před domem, kde Marína žila – dnes je v něm expozice, na které se podíleli i herci Slovenského národního divadla.

Pravdivý příběh mateřské zrady

Naši skupinku tvoří tři páry, na které už dosedá romantická nálada, a já…. Před námi je hodinová prohlídka a i rouška naší průvodkyně Kristiny je ozdobená červenými srdíčky. Sedmým kolem u vozu ale nebudu, nakonec se k nám připojí ještě jedna dvojice – matka se synem.

Andrej Sládkovič napsal báseň Marína pro dívku, kterou miloval, zasnoubil se s ní, ale zatímco byl na studiích, její matka ji provdala za váženého výrobce medoviny.

Dávnou křivdu objasňují samotné postavy, které ožily na plátnech obrazů rozvěšených kolem nás.

Pod kostýmy poznávám Emílii Vášáriovou, Táňu Pauhofovou nebo Roberta Rotha. Scénka s dohadujícími se olejomalbami v dobově zařízeném obývacím pokoji připomíná mluvící obrazy z Harryho Pottera.

Z opětované, ale nenaplněné lásky vznikl rukopis o 291 strofách. Marína ho v domě ukrývala až do své smrti. Dnes už nejdelší milostná báseň světa vyšla v desítkách vydání, přeložená byla do osmi jazyků.

Zážitkový dům lásky

Scházíme do nejnižšího patra. Dřív tu byl vstup do dolu na zlato. Teď podlahu tvoří zrcadla a bílý obloukový strop je pokrytý černě psanými verši. Za každým písmenem je malá schránka, kam si zamilovaní mohou navždy schovat symbol svého citu. Jak napsal Sládkovič – láska si žádá věčnost.

Zážitkovým domem provádí i Martina. Podle ní může láska Andreje a Maríny snadno konkurovat slavnějším Romeovi a Julii: „Mnoho lidí neví, že si to Shakespeare vymyslel. Ale náš příběh je skutečný, opravdu se stal. A lidé mají rádi skutečné příběhy.“

O básni Marína se mladí Slováci a Slovenky učí už ve škole. Podle Martiny ale přímo v Banské Šťiavnici dávné drama dlouho nic nepřipomínalo.

Mapa s místy, na která narazíte v básni Marina, je dostupná i online.

autoři: Ladislav Novák , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související