V rozhlase nežádoucí: Osudy rozhlasáků v roce 1969
Viděla celou Afriku a vysílala během nepokojů v Jemenu. Věra Šťovíčková ale po roce 1969 musela odejít
Celý týden Radiožurnál připomíná rozhlasové osobnosti, pro které rok 1969 znamenal začátek konce jejich kariéry v rádiu. Před 50 lety už bylo jasné, že kvůli komunistickému režimu nezůstane v radiu ani odvážná novinářka Věra Šťovíčková, kterou posluchači znali během 60. let především jako zpravodajku v Africe.
V roce 1949, kdy Věra Šťovíčková nastoupila do zpravodajství československého rozhlasu bylo jakékoliv cestování pouhou fantazií. A to i pro novináře zahraniční rubriky. Museli se tedy spoléhat na různé příručky a agenturní zprávy.
Čtěte také
V polovině 50. let vznikl dodnes vysílaný Zápisník zahraničních zpravodajů a o rok později Věra Šťovíčková odjela do Polska. Na přelomu 50. a 60. let v Africe začaly nepokoje. Končila koloniální éra a zahraniční zpravodajství rozhlasu potřebovalo na africký kontinent někoho poslat.
Afrika jako první volba
Hledal se mladý muž, který znal africkou problematiku, uměl anglicky a francouzsky a byl ochoten do Afriky odjet. „Když uměl Afriku a jazyky, tak tam nechtěl jet. Když uměl jazyky, tak neuměl Afriku. A když tam chtěl jet, tak neuměl nic,“ vyprávěla Šťovíčková.
Následujících několik let reportérka objela všechny státy Afriky kromě Jihoafrické unie a portugalských kolonií. S těmito zkušenostmi se během pražského jara 1968 postavila na stranu progresivních komunistů. Ráno 21. srpna 1968 byla u mikrofonu jako jedna z prvních redaktorek.
Afrika byla moje volba. Aniž bych měla vyhlídky, že se tam někdy podívám, sbírala jsem po antikvariátech všechno, co se o Africe našlo.
novinářka Věra Šťovíčková
Účast na protiokupačním vysílání znamenala stigma. Následoval zákaz vysílání, později zákaz vstupu do budovy Československého rozhlasu a nakonec výpověď. Během normalizace pracovala třeba v Náprstkově muzeu nebo překládala pod různými jmény beletrii z francouzštiny.
K mikrofonu se Věra Šťovíčková mohla vrátit až po 21 letech. Pro Radiofórum okomentovala v roce 1990 třeba odsun Sovětských vojsk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
